Jaké světelné procedury se používají k regeneraci?
Účinky světelných procedur často podceňujeme, i když jde o metodu, jejíž blahodárné účinky jsou známé od pradávna. Jde o velmi jednoduché metody, které by se měly využívat standardně. Využívají se především dva druhy světelného záření.
Infračervené záření
Infračervené záření vyvolává tyto fyziologické efekty: zvýšené prokrvení kůže cestou vazodilatace kožních a podkožních cév, dráždění nervových zakončení, které vede k svalové relaxaci, a zvýšení resorpce katabolitů. Jde o elektromagnetické vlnění při frekvenci 1012 Hz a vlnové délce 1 mm. Většina používaných zářičů jsou vysokožární žárovky, u kterých připadá přibližně 5% na světelné a zbytek na infračervené záření. Paprsky musejí na povrch těla dopadat kolmo. Analgetický a spasmolitický účinek je vyvolán přímým působením teploty (povrchový efekt) a reflexně (hlubší efekt). Účinné je hlavně dopadající teplo, indikace jsou tedy zhruba stejné jako u ostatních tepelných metod. Výhodou je lokální zaměření.
Ultrafialové záření
Ultrafialové záření je elektromagnetické vlnění v oblasti 1015 až 1017 Hz při vlnové délce 1 až 100 um. Pronikavost ultrafialového záření je poměrně velmi malá: 70 až 90% je zadrženo v rohové vrstvě kůže a jen velmi malý zbytek je absorbován do hlubších vrstev. Má však rozsáhlou škálu místních i celkových účinků, ať už používáme umělý zdroj (horské slunce) nebo přímé sluneční záření. Hlavně v současné době by se měla tomuto typu záření věnovat větší pozornost. Důvodem je přechod celé řady sportů z otevřeného prostředí do sportovních hal a úbytek zařízení ve větších aglomeracích vlivem znečištění ovzduší. Účinky jsou mnohostranné: zlepšuje se látková výměna, zvětšuje se obsah hemoglobinu v krvinkách, dochází ke zvýšené aktivitě celé řady enzymů, k přeměně vitaminu D na jeho aktivní formu, čímž se nepřímo ovlivňuje kostní metabolismus, dochází k celkovému vegetativnímu přeladění, zpevňují se vrchní vrstvy pokožky.
Při používání umělých zdrojů je třeba velmi opatrně indikovat hlavně počáteční délku ozařování a vzdálenost od zdroje. Je třeba chránit oči. Používání umělých zdrojů se doporučuje hlavně v období od podzimu do jara, kdy intenzita přirozeného záření je podstatně nižší. Kožní erytém (zčervenání kůže) je možné použít jako indikátor vhodné doby ozařování. Pozor třeba dávat na to, že různí jedinci jsou různě citliví na tyto podněty. Většinou první dávka přesahuje půl minuty zepředu a půl minuty zezadu při vzdálenosti zdroje 1 až 1,5 metru. Slunění také urychluje rekonvalescenci po celé řadě chorob. Kombinace ultrafialového záření a infračerveného záření v poměru 1:25 až 1:300 vede k rychlému vegetativnímu přeladění.