Jízda na koni odhazuje starosti a tvaruje osobnost

Kůň je ušlechtilé zvíře, ze kterého je sice třeba mít rozumný respekt, ale se kterému si brzy vytvoříte vztah. Vztah, který bude přínosem. A to nejen tehdy, když zrovna budete na koni sedět. Jízda na koni vám dá zapomenout na běžné starosti, bolesti a donutí vás žít přítomností!

I koně jsou nápadoví

Koně lidi oslovují svou grandiózností již od nepaměti, ale i straší svou velikostí a silou. Jako každý z nás i koně mají své nálady. Každý jezdec snad zažil pád z koně a následný strach z dalšího ježdění, ale většinou to překoná, protože koně mají v sobě něco, co žádné jiné zvíře dát člověku nemůže. Kůň reaguje na momentální situaci a náladu jezdce. Vycítí citovou nerovnováhu a podle své povahy na ni zareaguje. Možná to zní odstrašujícím dojmem pro ty, kteří koně využívají jako léčebný prostředek. Ale nebojte se! Reakce koně, určeného na hipoterapii, by neměla být pro pacienta nijak ohrožující. Vždy musí být při této terapii být přítomen i člověk zodpovědný za koně, který umí předvídat nežádoucí chování zvířete (každé zvíře před nevhodným chováním vysílá upozornění, je na odbornících aby to zaregistrovali a okamžitě zkorigovali situaci nebo ochránili jezdce).

Kůň cítí, co cítíme, ale žije v přítomnosti

Mnoho lidí se začíná věnovat ježdění nebo alespoň párkrát v životě vyzkouší, jaký je pohled z hřbetu koně. Vždyť se říká, že ten nejkrásnější. Faktem je, pokud se díváte na svět z výšky, ovládáte velké zvíře, které ztělesňuje sílu, divokost i klid, můžeme hovořit o výjimečném daru, který nám život nabízí. Kůň cítí to, co my cítíme - vnitřní rozbroje, strach i klid. Asi není třeba říkat, že když jdeme ke koním, je potřeba všechny starosti nechat před stájemi a najít v sobě klid a jistotu, aby nám kůň důvěřoval. Pro koně je životně důležité dokázat včas zpozorovat nepřítele, utéci mu nebo také případě nouze s ním i bojovat. Protože tato bytost je (samozřejmě na své úrovni vývoje) vždy plně při vědomí a přítomna. Mysl používá pouze tehdy, když je opravdu třeba, emoce nepotlačuje, ale ani jimi není trvale ovládána, není zajatcem času a jeho uvědomování si sebe je ovlivněno primární dioptrií - stádem. U koní je mimořádně silná touha po společnosti stejného druhu - osamělý kůň mimo stádo je velmi nešťastný a rozrušený. 

Motivují nás pracovat na sobě a soustředit se

Jízda na koni vyžaduje snahu zlepšovat se a pracovat na sobě. Kůň nás k tomu učí svéráznými, ale účinnými prostředky. Nezaměňujme si však odměnu, kterou nám kůň za naši snahu dává za "kouzelný proutek". Dobrý jezdec musí mít snahu, jinak nic na koni nedosáhne. Je to vlastnost, respektive rys, který člověk v sobě podporuje, a pokud cítí alespoň trošku zanícení pro koně, tak tuto jeho snahu kůň svými vlastnostmi a celkovým dojmem z ježdění podporuje. To působí jako neustálá pochvala za úsilí, které jezdec vyvíjí. Zvyšuje se tím motivace zlepšovat se a snažit se. Ne nadarmo se říká, že 90% úspěchu je dřina a 10% talent. Ale ani neustálá pochvala nevede k vytrvalosti, pokud to sám člověk nechce. Koně nás sice nabádají a motivují vytrvat, protože i malinké úspěchy ocení, ale nebudou za nás pracovat na našich osobnostech. Dobré jezdectví vyžaduje schopnost soustředit se. Je potřeba být ve střehu, tak fyzicky i psychicky. Je třeba být zcela ponořen do ježdění, zapomenout na vše, nevnímat lidi kolem sebe, pouze synchronizaci s koněm a prostředím, ve kterém se nacházíte. Vaše soustředění ovlivňuje soustředění koně.

Netrapte se starostmi

Faktem je, že tak jako koně, ani my, když na nich sedíme se netrápíme minulostí ani neobáváme budoucnosti, řešíme současnost - udržet se na koni, ovládat ho a vnímat ho, vytvořit s ním momentální jednotu, a tím si vychutnat ten krátký okamžik bezstarostnosti. A v podstatě je to to jediné co můžeme dělat, pokud se chceme na koni bezpečně udržet. Strach z pádu nebo i následného kopance je dost silný na to, abychom se snažili soustředit a nechali všechno na chvíli za námi. Zní to úsměvně, ale opravdu to funguje, strach nás (pokud není enormní) nutí a učí na sobě pracovat.

Láska ke koním nám prospívá

Láska ke koním pokud je přiměřená je vždy jen k užitku člověku. Děti mají možnost přihlásit se na kurzy ježdění, či absolvovat tábory s koňmi. Jsou to alternativy jak využít pozitiva tzv. animoterapie i pro zdravé děti. Je totiž známo, že terapie s využitím koní tzv. hipoterapie, má vynikající účinky. Ačkoli to nemusí být hlavním cílem, když si po čase pravidelného ježdění zhodnotíte efekt na osobnost dítěte, zjistíte, že ovlivňuje jeho tělesnou, psychickou i duševní pohodu. Rytmicky kolísavé pohyby koně totiž v psychické oblasti, kromě relaxu, zvyšují schopnost koncentrace, paměti a vyvolávají pozitivní emoce (sebepřijetí, překonání strachu a výzev, empatie, spokojenost a pohoda). Jízda na koni speciálně působí proti hypochondrii, agresivitě a hysterii.

Když se setkáváte s koňmi, musíte na sobě pracovat

Malé úspěchy motivují, i proto je ježdění krásné, ale neúspěchy se "vyplatí" také. Člověk vidí důsledky svých snah a řízení. A tu potom nastupuje práce člověka na sobě v situaci, co dělat, když se mi nedaří. Znovu vstát, nasednout a jezdit! Nemusí to být hned, ale nasednout! To, co bude následovat potom, jak opět naberete jistotu před pádem, to nelze slovy popsat. Je to úspěch a ten nás, lidi, žene vpřed!


Mohlo by vás také zajímat