Na co se připravit, když jdeme k alergologovi


Více než třetina populace naší republiky je nositelem genů pro alergii. Z toho u čtvrtiny lidí se v průběhu života alergické onemocnění projeví. Alergie je onemocnění, které se nemůže podceňovat. Pouze správně stanovená léčba zabraňuje rozvinutí závažnějšího onemocnění, či trvalého poškození imunitního systému.Toto onemocnění trápí mnoho lidí a nejčastější příznaky jsou - kýchání, ucpaný nos, svědění nosu, zarudnutí očí, kožní ekzémy, kašel, dušnost. Pokud se u vás vyskytnou tyto problémy, nebo některý z nich, je třeba vyhledat specialistu. Základem vyšetření je podrobný rozhovor s pacientem a zjištění všech potřebných informací, které mohou souviset s onemocněním. Je třeba si předem zjistit výskyt alergií v rodině, jmenovat konkrétní příznaky, onemocnění. Nezapomenout na alergické reakce způsobené léky, zubními implantáty.

Na co se připravit, když jdeme k alergologovi

Každý pacient by měl jít k lékaři připraven a je vhodné sepsat si problémy na papír
Alergolog se vás zeptá na váš životní styl, práci, trávení volného času, bydlení. Je třeba zmínit domácí zvířata, s nimiž přicházíte to kontaktu. Všechny informace pomáhají v diagnostice problémů. Nepoznaná a neléčená alergie se může projevit nejen chronickými trvalými změnami na orgánech, ale i život ohrožujícím, náhle vzniklým těžkým šokovým stavem.

Fyzikální vyšetření
Fyzikální vyšetření se neliší od běžného vyšetření jiným odborníkem. Alergolog věnuje obzvláště pozornost stavu kůže, očních spojivek a víček, nosní sliznice a poslechovému plicnímu nálezu. Pozornost se věnuje otokem na těle a jiným změnám.

Prick test ( škrabací test)
Pomocí těchto testů se nejčastěji potvrdí diagnóza alergie na vzdušné alergeny - prach, pyl….. Potravinové alergie se mohou, ale také nemusí projevit. Na ty existují ještě další doplňkové metody vyšetřování. Na předloktí vám lékař fixem označí, kde byly aplikovány kapky alergenu, a jemným hrotem se provede na kapce vpich. Vyšetření je bezbolestné a není třeba se ho bát. Reakce se odečte za 15 minut, měří se velikost a zarudnutí. Je vhodné provést ještě dva doplňkové prick testy, které ověří jako kůže reaguje - používá se látka, na kterou reagují všichni. Druhý zjistí, zda kůže nereaguje na roztok, ve kterém je alergen zředěný. Reakce po testech zmizí během hodiny a vedlejší účinky nebyly dosud zaznamenány.

Kožní testy (epikutánní)
Používají se k diagnostice kontaktních alergií, alergického ekzému. Na záda se nalepí náplast, na níž jsou umístěny alergeny. Náplast zůstává na zádech 48 hodin. Lékař vám odečte reakci a po následujících 24 a 48 hodinách odečet opakuje. Pokud jste alergičtí na zkoušenou látku, objeví se v místě nalepení červená svědivá ložiska.

Krevní testy
Krevní test měří hladinu protilátek IgE, které jsou produkovány, když se krev smíchá s alergeny v laboratoři. V případě přítomnosti alergie na danou látku, hladina IgE by se měla v krevním vzorku zvýšit. Krevní testy se používají, pokud je problém na kůži jako např. ekzém, nebo pokud je nezbytné užívat antihistaminika, či antidepresiva. Hladina IgE může být zvýšená při jiných onemocněních (kožní onemocnění, infekční onemocnění).

Orální provokační test
Při tomto testu pacient spolkne malé množství alergenu. Například sýr, mléko, antibiotika. Pokud se nevyskytne alergická reakce, lékař postupně zvětšuje množství. Při tomto testu může vzniknout i anafylaktická reakce, a proto test provádí výhradně lékař odborník.

Spirometrie a průduškový provokační test
Vyšetření funkce plic se používá hlavně při diagnostice astmatu. Toto vyšetření je možno doplnit tzv."Bronchodilatačním testem". Další možností je provokace nepřímo působícím stimulantem, např. tělesnou zátěží (běh, jízda na kole). Pacientovi se podá provokační látka (histamin, acetylcholin), nebo se zatíží fyzickou námahou a porovnáváním funkčních parametrů plic se zjistí, zda nastala změna, která je typická pro průduškové astma. Na začátku se provede orientační spirometrické vyšetření ( laicky" foukání do trubice"). Zde se však ani u astmatiků nemusí zachytit žádné změny ve funkčních parametrech plic. Inhalování provokační látky však u astmatiků způsobí stažení hladkého svalstva průdušek, a tak dojde ke typickému poklesu v některých plicních parametrech.

Analýza vydechovaného vzduchu
Patří také k častým testům k určení astmatu. Ve vydechovaném vzduchu astmatiků s aktivním zánětem ve sliznici je možné zjistit zvýšenou koncentraci NO. NIOX - analýza zánětlivých parametrů ve vydechovaném vzduchu. Speciální přístroj, do kterého foukáme, určí hladinu oxidu dusnatého ve vydechovaném vzduchu.