Akupunktura to nejsou jen jehly

Akupunktura, to nejsou jen vpichy jehlami. Co víte o akupunktuře? Považujete ji snad za šarlatánskou praktiku, která je doménou léčitelů? Je to téměř  pět tisíc let stará čínská léčebná metoda, která ovlivňuje člověka jako celek - nejen jeho nemoc. Léčí se jí více než třetina lidstva na celé zeměkouli.

V Čechách ji mohou legálně provádět pouze odborníci s medicínským vzděláním.  Bohužel, léčebný řád ji považuje za nadstandard a pacient si ji v plné výši hradí.

Akupunkturu můžeme charakterizovat jako lékařskou disciplínu, kterou lze uplatnit ve všech medicínských oborech v rámci prevence, ale i diagnostiky a léčby nemocí. Její podstata spočívá v cíleném ovlivňování organismu tím, že se podráždí (vpichem, tlakem, teplem, slabým elektrickým proudem apod.) přesně určená místa na povrchu těla, v kůži, podkoží, ve svalstvu či na sliznicích. Tato místa se nazývají aktivní body. Mají spojitost s vnitřními orgány, tkáněmi nebo funkcemi organismu a jejich podrážděním lze na ně léčebny působit. Ve většině případů se akupunktura provádí jako součást komplexní léčebné a preventivní péče. Při některých bolestivých onemocněních, alergiích nebo funkčních poruchách může být dokonce hlavním a jediným způsobem terapie.

Výhoda akupunktury spočívá v tom, že je to léčba, která pacienta nijak nepoškozuje, čili nemá nežádoucí vedlejší účinky jako mnohé léky. Často působí příznivě i na takové onemocnění, při kterých současná běžná medicína selhává a člověka ovlivňuje jako celek-jednotu těla a duše. Samozřejmě, jen v případě, že ji provádí kvalifikovaný a zkušený lékař u vyšetřeného pacienta.

Akupunktuře se ale může věnovat lékař s jakoukoliv specializací v odboru klinické medicíny, tedy i zubař.

Může akupunktura uškodit?

Špatně provedená akupunktura může pacientovi přirozeně i uškodit. Pokud je nějaká medicínská metoda prokazatelně účinná, nemůže být logicky zcela neškodná. Nebezpečí v této oblasti hrozí zejména v případě, pokud akupunkturu provádí nelékaři, kteří neumí vyhodnotit stav pacienta a přehlédnou nějaké závažné onemocnění. Pacient s bolestmi hlavy může mít například nádor na mozku, s pomocí akupunktury mohou bolesti na čas ustoupit, nebo se zmírnit, a když se opět objeví, na operaci je už pozdě.

Druhou možností je riziko poranění vnitřních orgánů, které se nacházejí pod tzv. aktivními body - zejména pokud akupunkturu provádí laik. Léčitelé jsou navíc často neseriózní a nekriticky prezentují akupunkturu jako univerzální všelék. A to už se ani nemluví o faktu, že nesterilními jehlami u kdejakých šarlatánů lze přenést různá infekční onemocnění. Třeba zdůraznit, že jakékoli laické aktivity v oblasti akupunktury jsou u nás v rozporu splatnými zákony.

Základní podmínkou pro provedení akupunktury je podrobné vyšetření pacienta. Klasická podrobná, cílená anamnéza, čili rozhovor s pacientem osvětlí mnohé věci. Následuje celková prohlídka včetně běžných fyzikálních vyšetření jako měření tlaku, poklep, poslech, orientační vyšetření páteře, pokud si pacient například stěžuje na její bolesti. Následuje samostatná akupunkturní diagnostika, která může být tepová nebo přístrojová.

Tepovou diagnostiku dělá málokdo, protože vyžaduje obrovskou praktickou zkušenost. Zjednodušeně řečeno, jde o vyšetřování a hodnocení pulsu na dvanácti bodech obou rukou tím, že lékař přiloží své prsty na tzv. vřetenovou tepnu (arteria radialis) na zápěstích a hmatá puls jednotlivých orgánů, zda je výrazný, plný nebo naopak slabý až nehmatný, prázdný, s nedostatkem tzv. energie čchi.

Dále se provádí diagnostika s pomocí tzv. elektroakupunktury podle Volla, se zkratkou EAV. Jde o jakési spojení akupunktury, homeopatie a současné moderní medicíny a elektroniky. Víme, že podstata akupunktury spočívá v dráždění bodů energetické spojení s vnitřními orgány nebo funkcemi lidského těla. Tyto body umíme s pomocí speciálního přístroje a velmi slabého elektrického proudu podráždit a změřit odpověď příslušného orgánu, který je s konkrétním bodem vnitřně spojen. Zjišťujeme jeho zvýšenou nebo sníženou aktivitu a dokážeme tak zjistit poruchu v jejím prvopočátku, v odborném jazyce v tzv. preklinickém stádiu, kdy se navenek ještě nijak neprojevuje a laboratorní či jiné přístrojové vyšetření neobjeví odchylku od normy. EAV je tedy ideální preventivní metoda, která nemá žádné nepříznivé vedlejší účinky. Pro skeptiky to zní možná neuvěřitelně, ale lékaři, kteří se této metodě věnují, tvrdí, že tato přesně cílená a dávkovaná  biofyzikální diagnostika spojená s léčbou může být v rukách odborníka velmi účinná.

Tonizační a sedativní působení jehliček

Podle způsobu dráždění aktivních bodů známe dnes vícero druhů akupunktury. Možnosti stimulace jsou různé, od vpichu jehly přes tlak, elektrický proud z elektrody, aplikaci tepla až po laserový paprsek. Vybrat ten nejúčinnější způsob podráždění je někdy dost těžké. Existují i ​​různé metodiky, při tonizačním působení akupunktury vpich trvá krátce, jen 2-3 minuty a s jehlou se dělají různé manipulace, zasouvá a vytáhne, otáčí se ní, nebo přechází nehtem po jejím vroubkováním, což vyvolává vlnu podráždění. Nejčastěji je však sedativní působení, když se do vybraných aktivních bodů napichují akupunkturní jehly a nechají se 15-20 minut působit.

Při jednom akupunkturním sezení se obvykle zavádí 10-12 jehel. Známých aktivních bodů je zhruba tisíc, ale ne všechny se používají stejně často. Tvrdí se, že čím lepší odborník, tím méně jehel potřebuje k ovlivnění konkrétní nemoci, resp. orgánu.

Akupunkturu mohou absolvovat i děti, ale musí už být větší a rozumnější, starší tří let, aby se jim dalo vysvětlit, o co jde a dokázaly klidně ležet. Příliš drobné a hubené děti mají navíc i velmi jemné jednotlivé struktury na těle.

Horní věková hranice pro akupunkturu neexistuje, ačkoli se tvrdí, že nad 70 roků věku je už méně účinná.

Na bolesti i alergie

Speciální přípravu na akupunkturu pacient nepotřebuje. Po důkladné diagnostice a výběru jednotlivých aktivních bodů mu odborník určená místa dezinfikuje napuštěným tampónem a zavede jednotlivé jehly.Někdy stačí jít do hloubky půl milimetru, jinde i 7cm. Závisí na místě aktivního bodu i korpulentnosti pacienta. I proto existují různé délky i druhy akupunkturních jehel. Po absolvování akupunktury by pacient asi hodinu neměl vykonávat fyzicky náročnou činnost.Jedině na EAV diagnostiku by pacient měl přijít, aniž užil své léky, kofein v kávě či čaji, nebo alkohol. Aby nedošlo ke zkreslení vyšetření.

Při jakých diagnózách lze dosáhnout s akupunkturou nejvýrazněji úspěchy?

Především při bolestech každého druhu. Víme, že bolest může být součástí jiného onemocnění, ale může stát i samostatně, například při neuralgii trojklanného nervu či fantomové bolesti po amputaci končetiny. Dobré zkušenosti s akupunkturou jsou při migrénách. Dále se dají pozitivně ovlivnit všechny funkční poruchy a psychosomatická onemocnění. Například je jednoznačně prokázáno, že žaludeční a dvanáctníkové vředy souvisí s dlouhotrvajícím stresem. Díky akupunktuře se tělo jaksi přizpůsobí stresové zátěži a natolik ji nevnímá. V mnohých případech působení akupunktury neumíme vysvětlit, jen víme, že funguje. Organismus je pro nás stále velká neznámá.

Akupunkturní léčbou se může velmi pěkně upravit zdravotní stav i alergikům. Zejména pokud absolvují cyklus vpichů před začátkem své pylové sezóny, což vyvolá zvýšení obranyschopnosti těla, protože akupunktura má jen z 20 procent okamžitý účinek, ale později mají jednotlivé terapie kumulativní efekt. Někteří si mohou snížit množství protialergických léků, nebo je neužívají vůbec. Dokonce je možné akupunkturou ovlivnit i takové civilizační onemocnění jako vysoký krevní tlak nebo vysokou hladinu tuků v krvi.