Alergie a nové způsoby její léčby

Nová tabletka léčí podstatu alergie. O tom, že alergie jsou jednou z největších chorobných pohrom dneška, asi nikdo nepochybuje. Dnes už totiž málokdo může říci, že netrpí žádnou formou alergického onemocnění. Nejlepší účinek imunoterapie byl prokázán při pylové alergické rýmě. Protialergické léky ve formě tablet, kapslí a sirupů, které pacienti během sezóny užívají, neléčí příčinu alergie, jen tlumí její příznaky. Na trh přišla nová tableta, která však společně s dostupnými  injekcemi a kapkami pod jazyk patří do skupiny léčiv ovlivňujících podstatu tohoto onemocnění, brání jeho rozvoji a předchází zhoršení.


Léky, které alergik užívá, lze v zásadě rozdělit na dvě hlavní skupiny. Jsou to protialergické léky nazývané odborně i antihistaminika, jejichž úkolem je potlačovat projevy alergické rýmy-svědění nosu, kýchání, vodový výtok, ale i zánět spojivek, svědění očí, uší, patra a podobně.

Proč název antihistaminika?
Histamin je jednou z nejdůležitějších chemických látek, které se uvolňují při alergických reakcích. Váže se na speciální receptory v určitých částech těla a tím vyvolává různé nepříjemné alergické reakce. Antihistaminika fungují velmi jednoduše -vážou se na stejný receptor jako histamin, čím ho vlastně obsadí. Omezí tak nepříjemné příznaky alergie, které umí tak velmi ztrpčují život-pracovní i soukromý. Antihistaminika byla zavedena do praxe již v roce 1947, většina nemá závažné nežádoucí účinky. V nejhorším případě některé starší typy způsobují ospalost. Jsou natolik bezpečná, že jejich 7 tabletová balení jsou dokonce volně prodejná a kromě alergologů je mohou předepsat i mnozí další lékaři, např. praktici, pediatři, kožní lékaři. Mnozí alergici si tyto léky volně nakupují bez předpisu (ačkoli je to vyjde dráž), místo aby řešili svůj problém v ambulanci alergologa. Tabletky antihistaminik, spreje, kapky do nosu i očí jsou tedy jakousi úlevovou léčbou. Nezabrání však návratu potíží, když se léčba přeruší.

Tělo si postupně přivyká na alergen
Léčba podstaty alergie je účinnější. Říká se jí i alergenová imunoterapie, desenzibilizace nebo hyposenzibilizace. Je to jediná příčinná léčba alergie, která může nejenže snížit potřebu protialergických léků, ale také předchází zhoršování onemocnění, vzniku nepříjemné reakce na nové alergeny a celkově zvyšuje kvalitu života alergika. Předepsat ji může jedině alergolog. Imunoterapie se používá zejména při alergiích na alergeny poletující ve vzduchu, tedy na pyly, roztoče a výtrusy plísní. Nejlépe na ni reagují pacienti s nekomplikovanými alergickými reakcemi, které postihují nos a oči (tzv. senná rýma). Imunoterapeutická léčba se využívá i u pacientů, kteří mají alergii na bodnutí hmyzem. Při těchto obávaných a často životu nebezpečných alergiích je imunoterapie ve většině případů mimořádně účinná. Postižení se často nebo na dlouhou dobu vyléčí z nepříjemné alergické závislosti.

Dosud existovaly jen dvě formy tzv. specifické alergenové imunoterapie-ve formě injekcí nebo kapek pod jazyk. Tekutina, kterou dostává pacient, obsahuje výtažek z alergenu. Ten se organismu dodává v pravidelných intervalech-ať už injekcemi pod kůži nebo v kapkách. Princip imunoterapie spočívá v tom, že do organismu alergika se tedy v pravidelných intervalech podávají přesně určené dávky alergenu, na který je pacient přecitlivělý. Podávají se postupně od nejnižší koncentrace po nejvyšší. To umožňuje tělu, aby si na alergen takříkajíc zvykl a snížila se jeho nadměrná vnímavost k němu. Vždyť alergická rýma je vlastně jen přehnaná, nepřiměřená reakce našeho imunitního systému.

Třetí forma imunoterapie-tableta
Imunoterapie tedy dosud existovala v dvou formách-jako injekce, to je starší metoda, jejíž účinek je ověřený početnými klinickými studiemi. Obvykle jde o 3-6 injekcí do roka. Pacient musí kvůli nim docházet do ambulance lékaře a po injekci vždy počkat v čekárně 20-30 minut. Dělá se to tak z důvodu možného vzniku anafylaktického šoku, který je sice v takových případech velmi vzácný, ale o to nebezpečnější. Novější metodou je podávání alergenu pod jazyk ve formě kapek. Její výhodou je to, že pacient ji může brát pravidelně v pohodlí svého domova, musí však být velmi disciplinovaný.
Třetí formou alergenové imunoterapie je imunoterapie v tabletách, které se podávají pod jazyk. Tam třeba tabletku podržet, dokud se nerozpustí. Její největší výhodou je pohodlnost užívání, jen první tabletu by měl pacient užít pod dohledem lékaře, následně už lék bere doma. Navíc ho není třeba ho uchovávat v chladničce jako kapky. Tak jako u ostatních forem imunoterapie i zde platí, že lze léčit již děti od 5 let. Tabletka obsahuje extrakt alergenů z pylu trav. Ačkoliv se od této formy očekává zlepšení spolupráce pacienta, který si nemusí dávat píchat injekce či odpočítávat jednotlivé koncentrace alergenů v kapkové formě, nevýhodou je to, že je určena pouze pro travní alergiky. Travních alergiků je však minimálně polovina ze všech alergických pacientů. Travní alergie propuká v květnu.  A trávy rostou kromě oblasti věčného sněhu prakticky všude.

Imunoterapie v injekcích, nebo v kapkách pod jazyk se šije pacientovi takříkajíc "na míru". Do roztoku v injekci nebo kapek se mu namíchají ty "jeho" alergeny. Tabletka, která je momentálně dostupná na trhu, má pevně stanovené složení -5 reprezentativních druhů trav. Stromovým alergikům, např. na pyl břízy nebo těm, kterým způsobují problémy plísně, nepomůže. Na druhé straně je užívání tabletek pohodlné. Zatímco desenzibilizace kapkami je celoroční, tu si alergik vystačí s 5 měsíční léčbou. Užívá ji 3-4 měsíce před "trávovou" sezónou a přibližně 2 měsíce během sezóny ráno na lačno.

Formy specifické alergenové imunoterapie
injekce (obvykle 3-6 injekcí ročně)
kapky pod jazyk (neexistuje při alergii na jed blanokřídlých)
tableta pod jazyk (určena pouze pro travní alergiky

Kdy je vhodná imunoterapie
nejlepší účinek imunoterapie byl prokázán při pylové alergické rýmě, při převážně lehkém a dobře kontrolovaném astmatu s potvrzeným základním alergenem a při alergii na jed blanokřídlých (čili štípnutí včelou, vosou, sršněm ...)
alergie na léky a potraviny není vhodná na imunoterapii, sporné je i její předepsání při atopickém ekzému
alergeny vhodné pro přípravu vakcíny jsou především pylové alergeny a roztoči, méně již vzdušné plísně
nejlepší je s ní začít do tří let od prvních příznaků alergie, čili v čase, když ještě onemocnění trvá krátce
pacienti by měli být ve věku od 5 do 50 roků, podle možnosti bez jiných závažných chorob

Kdy se nesmí se podávat
pacientům s nádorovými, autoimunitními, vážnými srdečně-cévními chorobami,
dále při špatně kontrolované cukrovce a pacientům léčeným betablokátory
s imunoterapií se nezačíná ani během těhotenství, a pokud, pacientka během této léčby otěhotní, je na individuálním zvážení jejího ošetřujícího lékaře, zda tuto hyposenzibilizaci přerušit nebo ne