Alergie na pyly

Jak se ubránit jarní alergii? Lidově se jí říká senná rýma, nejde však o alergii na seno, ale na pylová zrnka. Odborníci o ní hovoří jako o sezónní pylové alergii. Když se nacházíme v sezóně stromového pylu, kýchají a slzí ti, kteří jsou alergičtí především na pyl dřevin. Za posledních 30 let bylo odhaleno čtyřnásobné zvýšení výskytu alergické rýmy. Jak umí alergikům pomoci dnešní medicína?

Se začátkem jara je spojena i jarní alergie. Pylová zrna rostlin se vznášejí  v ovzduší a vzdušné proudy je dokáží přenášet na poměrně velké vzdálenosti. Po lísce a olši se ke slovu postupně budou dostávat vrba, topol a bříza. A nejhorším obdobím pro pylové alergiky je suchý, slunečný a větrný den. Alergickou reakci v případě polinózy, čili senné rýmy, způsobuje kontakt pylového zrna se sliznicí pacienta. Vznikají typické projevy tohoto onemocnění: vodový výtok snosu, kýchání, otok nosní sliznice, svědění krku, patra i očí, někdy i slzení, otok víček, bolest za očima, zvýšená únava. Asi třetina alergiků na pyly trpí i tzv. „orálním alergickým syndromem“.  Projevuje se pálením a svěděním rtů a sliznice úst a vzniká po snědení určitých druhů ovoce a zeleniny. Pyloví alergici by si proto měli dát pozor na možnost zkřížené alergické reakce s některými potravinami. Typická je například nepřiměřená reakce "březového alergika" na jablka či hrušky .

Tři body léčby alergie

Léčba pylové alergie se skládá ze třech základních bodů. Tím prvním je omezit kontakt  s alergenem. Ideální je, pokud je možné vyhnout se prostředí s konkrétním alergenem během jeho kvetení. Například pokud má někdo alergii na pelyněk a mimořádně špatně snáší právě období kvetení pelyňku v srpnu, měl by si plánovat dovolenou u moře nebo ve vysokohorských oblastech (kde je sezóna posunutá někdy i o měsíc) právě na toto období. Nejvhodnější procházky jsou po dešti a také po nich je třeba vždy osprchovat, opláchnout si vlasy a převléknout se. A prádlo rozhodně nesušit venku.

Druhým bodem je potlačování příznaků alergie. Ty odstraňuje tzv. symptomatická léčba.  Konkrétní protialergické léky nazývané antihistaminika a tzv. lokální, čili místní kortikosteroidy, ulevují od nepříjemných alergických projevů. Současné moderní léky už mají rychlejší nástup účinku a u většiny pacientů nezpůsobují ospalost. Pacient by je měl začít užívat minimálně 2 až 3 týdny před objevením se prvních příznaků alergie a někteří odborníci doporučují dokonce celoroční užívání antihistaminik. Zánětlivý proces totiž probíhá i ve dnech, kdy pacient nemá příznaky. Může se rozšířit na další orgány, například průdušky. Pravda je i to, že mnozí alergici jsou tzv. polyvalentní, to znamená, že alergicky reagují na pyl vybraného jarního, letního i podzimního alergenu. To znamená, že při teplé zimě mají postaráno o problémy 10 měsíců v roce. Navíc stačí, aby byly alergičtí na plísně, ty mají svou sezónu téměř po celý rok. A to už ani nemluvě o roztočích.
Antihistaminika jsou dnes už natolik běžné a bezpečné léky, že lze koupit v lékárně bez předpisu. Jsou určena do dovolenkové lékárničky pro případ nečekané alergické reakce. Někteří alergici to zneužívají a nakupují si volně prodejné přípravky, aniž by byli sledováni v alergologické ambulanci. Antihistaminiky se však neřeší podstata onemocnění. A nákup "malých balení" při dlouhodobém užívání navíc vyjde draze. Nosní kortikosteroidy si pacienti velmi často pletou s kapkami na uvolnění nosu (tzv. nekongestivními  léčivy resp. vasokonstrikčními léky). Nosní kapky způsobí v krátkém čase splasknutí nosní sliznice a uvolnění nosu tím, že způsobí stažení drobných cév a ústup otoku. Doporučuje se užívat maximální 7dní pro možný vznik závislosti. Nosní kortikosteroidy (nejčastěji ve formě sprejů) hojí alergický zánět. Nepůsobí tedy okamžitě, v akutním případě jejich efekt se projeví při pravidelném a dlouhodobějším používání.

Třetí a nejdůležitější bod terapeutického řešení alergie je tzv.. alergenová imunoterapie, čili desenzibilizace. Na rozdíl od antihistaminik, která může předepsat i dermatolog, ORL-lékař, pediatr či praktický lékař, imunoterapii může pacientovi předepsat výlučně alergolog-imunolog. Princip této léčby spočívá v pravidelném podávání vzestupných dávek alergenu v krátkých časových intervalech (v počáteční fázi léčby) a v pokračujícím podávání maximální tolerované dávky v delších časových intervalech během 3 až 5 let (udržovací fáze léčby). Pacientův organismus si tak na alergeny postupně přivyká. Desenzibilizace je jedinou příčinnou léčbou alergie. Je dostupná ve dvou formách: jako podkožní injekce, které se podávají výhradně v ambulanci, nebo pod jazyk doma podávané kapky alergenového roztoku ráno před jídlem. Pokud má pacient výrazněji narušenou imunitu, což je u alergiků a astmatiků poměrně častý jev, užívá i tzv. imunomodulační léčbu v podobě preparátů, které pomáhají zvyšovat imunitu organismu, vyrobených např. z prasečích bílých krvinek nebo lidských bílých krvinek od dárců.

Prudká alergická reakce
Nejzávažnější alergická reakce je tzv. anafylaktický šok. Je to těžká alergická reakce organismu, která ohrožuje život. První příznaky se objevují velmi rychle, prudce, v průběhu 3 až 30 minut.  Nejnebezpečnější je otok dýchacích cest a srdečně-cévní příznaky jako pokles krevního tlaku či srdeční arytmie. Vždy je nutná rychlá odborná pomoc. Samozřejmě, závažná alergická reakce se dá předpokládat jen u pacientů, kteří ji už jednou zažili. Útěchou možná je to, že k anafylaxi většinou dochází až při druhém či třetím kontaktu s alergenem (často jím např. bývá bodnutí blanokřídlým hmyzem -včela, vosa, sršeň, čmelák). Možná prudká reakce alergika na konkrétní alergen se však dá předpokládat na základě kožních testů, příp. vyšetření protilátek z krve v ambulanci alergologa. Následuje již zmíněná imunoterapie a kromě toho takoví rizikoví pacienti dostávají pohotovostní balíček, který obsahuje laickou injekční stříkačku v podobě silnějšího pera s adrenalinem, dále antihistaminikum a kortikoid. Musí ho všude nosit s sebou (zejména například v sezóně létání hmyzu) a v případě potřeby bez zaváhání použít.
Alergie se v případě rozvoje závažného stavu, jakým anafylaktický šok je, totiž může skončit i smrtí. Je to sice výjimečná, ale bohužel každoroční realita.

Homeopatie
Homeopatii lze používat samostatně nebo ji kombinovat s klasickou léčbou. Její výhodou je to, že je neagresivní, netoxická a nezatěžuje organismus člověka. Nemá žádné kontraindikace. Proto je vhodná pro všechny věkové kategorie včetně kojenců a těhotných žen. Síla homeopatie spočívá v přesném předpisu jednosložkového, tzv. monokomponentního přípravku pro konkrétního pacienta. Ten dokáže určit jen zkušený homeopat. Seznam homeopatů ve vašem okolí získáte na internetových stránkách. Je však třeba však počítat s tím, že léčbu si budete hradit.

Léčba alergie akupunkturou
Jednou z alternativ klasické léčby alergie je i léčba akupunkturou. Bohužel, výkony v oblasti akupunktury zdravotní pojišťovny nehradí.  Akupunkturní léčbou se dá pěkně upravit zdravotní stav i alergikům. Zejména pokud absolvují cyklus vpichů před začátkem své pylové sezóny, což vyvolá zvýšení obranyschopnosti těla. Někteří mohou snížit množství svých protialergických léků nebo je neužívat vůbec.

Úprava režimu při alergii na pyl

Zásady pobytu venku:
• nosit vhodné oblečení - pokrývku hlavy (vlasy jsou lapače pylu), rozepínací svrchní oblečení, které při svlékání není třeba přetahovat přes hlavu
• nejvhodnější čas pro pobyt venku jsou dopolední hodiny a krátce po dešti, když je obvyklá koncentrace pylů v ovzduší nejnižší
• pohybu venku je třeba se vyhýbat v pozdních odpoledních hodinách, při suchém a větrném počasí a nad ránem
• vyhýbat se místům s vysokou koncentrací pylů (pole, zahrady, louky, neudržované plochy porostlé plevelem)
• během pylové sezóny nejezdit v autě s otevřenými okny (v malém prostoru rychle stoupá koncentrace pylu
• v době pylové sezóny se po návratu zvenku osprchovat a denně si umývat vlasy
• v tomto období upřednostnit pobyt uvnitř, ve vysokohorském či přímořském prostředí nebo na plovárně

Způsob udržování bytu:
• větrání má být časté a krátké, nejvhodnější po dešti, okna by měla mít pylové filtry a dobré těsnění
• často vysávat a stírat prach na vlhko (v létě může prach obsahovat částečky pylu)
• nespat při otevřeném okně (pyl létá i noci a dostává se do výšky stovek metrů)

Možnost zkřížené alergické reakce na pyl s některými potravinami:
pyl břízy: jablka, třešně, kiwi, lískové oříšky, ořechy, kokos, mandle, brambory, mrkev, rajčata
pyl trav: rajčata, jablka, melouny, arašídy
pyl pelyňku: celer, petržel, mrkev, koření a kiwi
pyl ambrózie: banány, melouny