Alkohol a závislost na něm - začátky, varovné signály a léčba

Život s alkoholikem? Tak takový si určitě nepředstavujete! Ale ono to vždy není tak černobílé. Existují vůbec nějaké varovné signály, že z toho kluka s roztomilou opičkou, bude jednou nepříjemný chlap, který svůj život podřídí jen pití?

Věcné konstatování, že takových "zakázaných" partnerů je v populaci přibližně 10-15%,
nás sice možná zaskočí, ve své naivitě si však říkáme, že nás snad nic podobného zaskočit nemůže. Někdy až po letech společného soužití se pak s hrůzou díváme, co se to vedle nás vylíhlo za prapodivného exota. Přitom však není tak těžké pojmenovat typy mužů a žen, vedle kterých se budeme spolehlivě trápit. Větším problémem bývá umět je dostatečně spolehlivě rozpoznat. Navíc natolik včas, abychom se s nimi až příliš nezapletli. Bezpochyby nejrizikovější jsou chorobný žárlivci a bytosti až příliš obdařené hysterií. Už proto, že právě jim se mnohokrát vyhnout nedokážeme. Žárlivost si pleteme s intenzitou lásky, hysterii zas dlouho mylně považujeme jen za rozkošně zvýšenou emocionalitu. Mnohé však pravděpodobně překvapí, že mezi nejrizikovějších patří i muži alkoholici. Tedy, přesněji řečeno, že i muži alkoholici se nejen poměrně snadno seznamují, ale že se právě s nimi mnohé ženy dokonce odhodlají spojovat svou budoucnost. Nejen přes veškerou osvětu a zdravý rozum, ale často i navzdory důraznému varování blízkých.

"Dobří kamarádi"
S trochou velkorysosti snad ještě lze pochopit dívku, která se s alkoholikem zaplete, aniž si byla plně vědoma míry jeho závislosti. Na začátku pijácké silnice to totiž bývají častokrát takoví ti správní chlapi. Mají spoustu zajímavých známých, je s nimi sranda, jejich jistá bláznivost může být ještě docela rozkošná. Ale vše do času! Zákonitě přijde v souvislosti s pitím nějaký ten průšvih. Ale protože jedna vlaštovka jaro nedělá, proč dělat nějaké dalekosáhlé závěry z jedné trošku nezvládnuté "opičky". Nakonec, co by to bylo za chlapa, kdyby se někdy nenapil !? Častokrát je jen otázkou času, kdy přiletí druhá a třetí, nakonec může být těch vlaštovek i celé hejno. Ani to však ještě nemusí být pro zamilovanou a trochu naivní dívku (bez ohledu na kalendářní věk) dostatečným varováním. Už proto, jak krásně umí alkoholici slibovat a odprosit. Kámen by se nad nimi ustrnul, natož ještě srdečná žena. Nejde ale jen o sliby a odprošování, lstivý alkoholik dokáže v této fázi ještě bez větších problémů i několik týdnů úplně abstinovat. Pokud navíc vyvolá v partnerce pocit, že je to všechno kvůli ní, pak by vztah ukončila snad jen úplná Xantipa. Celá sekvence se může dokonce několikrát zopakovat: exces s pitím - sliby a odprošování - abstinence - exces ... Podstatnější ale je, zda dotyčný muž umí pít s mírou. Zda dokáže včas odejít od "rozpití". Chvíli abstinovat umí každý, dát si dvě tři skleničky a jít je mnohem obtížnější. Na mnoho alkoholiků se hodí výrok "Já nepiju, dokud mám chuť, já piji, dokud je co!" 

Sestřičky
Ještě nepochopitelnější však je, že některé ženy si alkoholika berou při plném vědomí problému jeho závislosti. "Na vině" je něco, čemu se dokonce v odborné literatuře říká "syndrom sester Červeného kříže". Každý alkoholik totiž ve chvíli, kdy již není schopen svůj problém s pitím skrývat, vysype z rukávu nějakou dojemnou historku, zdánlivě zdůvodňující jeho nadměrné popíjení. Přinejmenším měl skutečně velmi těžké dětství. Rodiče se rozvedli, matka si domů přivedla nějakého psychopatického otčíma, který ho týral a deptal. I ve škole se na něm učitelky vozily - vždyť aby také ne, když byl z takové rodiny. On sám by pochopitelně rád dále studoval (a určitě by na to měl!), otčím mu však odmítal platit studium a matka byla příliš slabá. Tak byl nucen být vděčný i za podřadnou práci. Sice nudnou, zato však slušně placenou. Co jiného mu pak zbývalo, než se chytit se nějaké party. Naneštěstí, zrovna takové, v níž bylo pití jakýmsi nepsaným pravidlem. "Záchranářským pudem" obdařená sestřička Červeného kříže zákonitě zbystří pozornost. Vždyť pomáhat slabým a potřebným patří k základní výbavě její osobnosti. Už vidí, jak toho nešťastníka láskou a teplými večeřemi vyléčí! Až příliš pozdě je nucena si připustit, že alkoholika zřejmě nevyléčí ani ta největší láska, ani teplé večeře. Pokud se jí nepodaří přesvědčit ho na řádnou léčbu, pak je jen otázkou času, kdy bude nucena vztah s ním ukončit. Zatímco ona se bude z takové zkušenosti ještě dlouho vzpamatovávat, jejímu drahému nic podobného nehrozí. Velmi brzy se objeví další sestřička, naslouchající tytéž dojemné historky. Tentokrát obohaceno ještě o kapitolku "Jak mě ta předchozí bestie opustila se dvěma dětmi!" A opět jsou tu úvahy o kouzelné moci lásky a teplých večeří.

Kudy, kudy cestička?
Existuje vůbec nějaká obrana? Určitě, prevence je dobrá. Co ale v případě, že partnerovu závislost včas nerozpoznáme? Co tam, kde se nám partner projeví až v manželství? A odkdy vlastně jde o závislost? Co je spolehlivějším kritériem - četnost popíjení nebo množství vypitého? Dá se závislost na alkoholu vůbec nějak definovat? Dá! Ne však tím, jak často dotyčný popíjí, případně kolik toho vypije. O závislosti mluvíme tam, kde si člověk v souvislosti s pitím vytváří problémy v nějaké životně významné oblasti, a přesto se nedokáže pití vzdát. Sám partnerský vztah by nepochybně mezi životně významné sféry patřit měl. Pak je tedy jakákoliv debata zbytečná. Jakmile se dostaneme do situace, že jednomu z dvojice popíjení druhého vadí a on s tím není schopen nic udělat, pak jde o závislost nepochybně škodlivou. Totéž platí pro problémy zdravotní či pracovní. jakož i pro excesy hraničící s trestnými činy nebo přestupky.

Pokud někdo zvládne svou závislost sám, pak si zaslouží náš upřímný obdiv
Mnohem častěji však bude potřebovat odbornou pomoc. Prvním krokem, zároveň ale krokem ze všech nejtěžších, je rozhodnutí pomoc vyhledat, případně ji alespoň přijmout. Její forma bude už jen otázkou odborného posouzení. Od té nejméně zatěžující - ambulantní, často kombinující léky s psychoterapií, až po pobyt na protialkoholním oddělení příslušného zdravotnického zařízení. Vhodným doplňkem pak mohou být i svépomocné skupiny, které fungují na základě anonymity na internetových portálech.

Alkoholismus si nevybírá
Na rozdíl od některých naivních představ nejde o nemoc, která by postihovala jen určité společenské vrstvy. Mezi alkoholiky můžeme najít jak bezdomovce, tak i univerzitní profesory, tak lékaře jakož i řadu umělců. S trochou nadsázky by se možná dalo říci, že protialkoholní léčba je jednou z příležitostí, jak se setkat se spoustou zajímavých lidí. Pravda, jsou jistě i jiné možnosti, mnohé dokonce podstatně méně rizikové ...


Mohlo by vás také zajímat