Alzheimerova choroba by mohla být brzy léčitelná

Alzheimer se může začít strachovat. Lék už léta používán v boji proti rakovině má slibnou budoucnost i při léčbě Alzheimerovy choroby, která trápí asi 24 milionů lidí. Alzheimerova choroba se netýká jen samotných pacientů, ale i tisíců lidí, kteří se o ně musí neustále starat.

Alzheimerova choroba by mohla být brzy léčitelná

Výrazný průlom v pátrání po účinné látce proti tomuto progresivnímu a dosud neléčitelnému onemocnění mozku objevili američtí vědci a zatím ho vyzkoušeli na myších. Podle výsledků zveřejněných v prestižním časopise Science u myší s Alzheimerem zaznamenali dramaticky rychlé zvrácení patologických, paměťových a kognitivních nedostatků, kterými se toto onemocnění projevuje.

Novým lékem s velkým příslibem do budoucna se stal bexaroten.

Zabiják zapomínání

Alzheimerova choroba je nejčastější formou demence. Mezi první varovné signály onemocnění patří zhoršování paměti, zapomínání nedávných událostí, jmen, neschopnost rozpoznávat známé lokace a orientovat se v čase. Na Alzheimera zatím neexistuje lék, jen prostředky na zmírnění příznaků. Podle Světové zdravotnické organizace je Alzheimerova nemoc jedním z deseti hlavních smrtelných onemocnění lidstva.

Alzheimerova choroba z velké části vzniká proto, že tělo není schopno dostat z mozku běžně se vyskytující látku beta amyloid. Její hromadění postupně narušuje fungování mozku. Za odstranění amyloidu je odpovědný apolipoprotein (ApoE). Látka bexaroten však dokáže podpořit mozek v produkci ApoE, čímž se mozek očistí od nadbytečného amyloidu, a tím se i postupně vytrácejí příznaky Alzheimerovy choroby.

O myších a lidech

Vědci zatím vyzkoušeli bexaroten jen na myších, ale byli překvapeni, jak rychle zafungoval. Jako příklad uvedli zlepšení schopnosti myší nemocných na Alzheimera dělat to, co by měly. Myši jsou zvyklé, budovat si pelíšek. V tomto případě stavebním materiálem byly natrhané kousky papíru. Myši s Alzheimerem ztratily schopnost spojit si přítomný papír s možností postavit pelech, podobně jako lidé s Alzheimerem nevědí, kde co mají nebo si neumí vzpomenout, na co to slouží. Už šest hodin po aplikování bexarotenu však nemocné myši začaly z papíru stavět příbytky a výrazně se zlepšila i jejich schopnost vnímat a reagovat na čichové podněty.

Když se vědci na účinek bexarotenu podívali blíže, zjistili, že do 72 hodin odstranil až polovinu nahromaděného amyloidu. Nakonec z mozku dostal až 75 procent těchto nebezpečných shluků, které jsou hlavním patologickým příznakem Alzheimerovy choroby. Zdá se, že bexaroten umí přeprogramovat mozkové imunitní buňky tak, aby "požíraly" shluky amyloid, a tím obnovovaly normální fungování mozku.

Další testy

Vědci říkají, že taková účinnost látky je dosud nevídaná. Dosud nejlepší látce použité na myších s Alzheimerovou chorobou trvalo až sedm měsíců zredukování nahromaděniny (amyloid) v mozku. Tento výzkum je velmi povzbudivý a vděčný, protože je slibným přínosem pro léčbu Alzheimerovy choroby. Zároveň je však zdůraznit, že látka sice funguje velmi dobře na myších, ale bude nutné vyzkoušet ji ještě na lidech. Vědci jsou jen na začátku cesty přenosu tohoto objevu k jeho použití v lékařské praxi.

Výhodou potenciální léčby bexarotenem však zůstává fakt, že se tato látka již v praxi používá na léčbu rakoviny. K tomu je považována za bezpečnou s relativně mírnými vedlejšími účinky. Pro využití při léčbě Alzheimera však bude muset ještě projít náročnými klinickými testy.