Artróza kolenního kloubu a možnosti její léčby

Gonartróza je artróza, která postihla kolenní kloub. Hlásí se bolestmi kolenního kloubu při pohybu a v pokročilejším stádiu se přidávají i bolesti klidové. Často pozorujeme omezení pohyblivosti kloubu, otok kolena nebo mírně zateplení nad kloubem po zátěži.

Co je to artróza kloubu?
Artróza kloubu je degenerativní onemocnění kloubní chrupavky, čili "opotřebení". Opotřebení kloubů je proces, který postihuje velkou část naší společnosti - vedle bolestech páteře je jednou z nejčastějších příčin pracovní neschopnosti. Degenerace kloubů u většiny populace je nejvýraznější na velkých, váhonosných kloubech - na bederním a kolenním kloubu, dále na hlezenním a na horní končetině na ramenním kloubu. Chrupavka přitom ztrácí svou elasticitu, vrstva chrupavky obalující kosti se ztenčuje, buňky chrupavky se postupně rozpadají, a degenerace postupně postihuje i kosti.

Faktory urychlující degeneraci kloubní chrupavky:
Obezita, mechanické přetížení prací nebo sportem, porušení anatomických poměrů v kloubu následkem zlomenin, osových deformit, poraněním měkkých tkání v kloubu a v okolí kloubu nebo dlouhodobé dráždění např. v případě chronických zánětlivých procesů.

Artróza kolenního kloubu
Artróza kolenního kloubu je jedna z nejčastějších lokalit postižení. Příznaky jsou bolesti kolenního kloubu zpočátku při námaze, v pokročilejším stádiu se přidávají i bolesti klidové. Často pozorujeme omezení pohyblivosti kloubu, otok kolena nebo mírně zateplení nad kloubem po zátěži. Jako prevence se považuje aktivní životní styl, který udržuje kolenní kloub v pohybu, avšak ho nezatěžuje. Důležité je posílit svalový aparát, který podporuje a stabilizuje kloub, čímž se zmenšuje zátěž připadající na chrupavku a kosti. Vhodná je cyklistika, plavání, ale i nordic walking a lehká turistika. Je doporučeno vyhýbat se běhu, hlavně po tvrdé podložce, skokům, kontaktním sportům nebo vysokohorské turistice.

Co dělat když se hlásí první příznaky nemoci?
V ortopedické ambulanci se lékaři setkávají s pacienty, teprve až když se kvůli bolestem cítí být omezeni v každodenních činnostech. Bohužel se již většinou již jedná o pokročilejší stádium artrózy (artrózy kloubů rozdělujeme do 4 stádií). Diagnostika probíhá pomocí radiologického vyšetření, kdy je již na rentgenovém snímku patrné zúžení kloubní štěrbiny a jsou tam také degenerativní změny na kostech.

Stupně artrózy a léčba
Podle stupně postižení mají lékaři možnost, postupovat konzervativně nebo navrhnout operační léčbu. Při rozhodování je samozřejmě důležitý i věk pacienta, případně osové deformity a stabilita kloubu, jakož i vedlejší onemocnění pacienta neboli celkový zdravotní stav. Při lehčím stupni poškození kloubu se léčí příznaky a stabilizuje kloub rehabilitací - léčebnou tělesnou výchovou, lehkým svalovým tréninkem a fyzikální léčbou - elektroterapií, ultrazvukem, magnetoterapií, termo - a vodoléčbou. Rovněž jsou na výběr různé možnosti podpory výživy a regenerace kloubní chrupavky - výživové doplňky, přímé injekční vpravování látek do kloubu, dále možnosti ovlivnění zánětlivého dráždění v koleni ve formě léků snižujících otok a zánětlivou reakci. Po vyčerpání konzervativních metod a přetrvávání obtíží se uvažuje o operační léčbě. V případě lehčího stupně resp. částečného postižení - poškození jen vnitřní nebo vnější kloubní plochy v případě osových deformit - se zvažuje možnost operační korekce osy kloubu, čímž se rovnoměrně rozloží zátěž na kloub a tím se odsuneme potřeba umělé náhrady kloubu. Tuto operaci lékaři doporučujemí do věku max. 45-50 let.

Náhrada kolenního kloubu
V pozdějším věku resp. výraznějším poškození kloubu, je nutné přistoupit k částečné nebo celkové náhradě kolenního kloubu. Metoda spočívá v odstranění poškozené kloubní plochy a její umělé náhrady kovovým implantátem na straně stehenní i lýtkové kosti. Typ implantátu se zvolí na základě stavu vazivového aparátu kolena. U pacientů se zdravým vazivovým aparátem, tj s dobrou stabilitou kloubu je dostačující náhrada kloubních ploch - unikondylární nebo bikondylární náhrady, v případě nestabilního kloubu lékaři volí implantáty zajišťující větší stabilitu a funkcí nahrazující stabilizační vazivový aparát. Mezi kovové implantáty se umístí polyetylenová vložka. V případě poškození zadní plochy čéšky se nahrazuje i tato plocha, a to také polyetylenovým materiálem.


Mohlo by vás také zajímat