Artróza - prevence, diagnostika,léčba

Artróza je onemocnění z opotřebení kloubů. Klouby spolu s námi stárnou a opotřebovávají se. A nejen ony, ale i chrupavky, které jsou důležitou součástí každého kloubu. Když bolí klouby, nemusí to být revma, ale artróza - onemocnění kloubů z přetížení. Artróza probíhá v záchvatech, během nichž je bolest intenzivnější. Zhoršuje se při pohybu a námaze. Přesnějším označením je však osteoartróza, protože onemocnění nepostihuje pouze samotný kloub, ale i přilehlé kosti.

K ortopédovi nás většinou přivede bolest. Ze začátku ji pozorujeme po námaze, se zhoršujícím se stavem i v klidu. Časem klouby tuhnou a ozývají se změny počasí. Poslední fází jsou otoky. Vážné poškození chrupavky způsobuje, že kosti se třou o sebe. Kloub se snaží vyrovnat to zvýšenou produkcí kloubní tekutiny a otéká.

První známky nemoci
Artrotické procesy začínají již ve dvaceti letech, v padesáti je má většina z nás. První známky nemoci se mohou projevit po čtyřicítce, ale i dříve. Artrózu mají přibližně 4 procenta 20 letých, ale až 70 procent 70 a víceletých. Toto onemocnění může roky setrvat v klidovém stavu a dlouho o něm ani nemusíte vědět.
Artróza začíná nejdříve poškozením chrupavky, v této fázi nepociťuje nemocný většinou žádné problémy. První příznaky může urychlit přetěžování kloubů, nadváha, úrazy, virová onemocnění, nesprávná strava, ale i vrcholový sport. Při artróze bolí kyčelní klouby, kolena, páteř, ramena, lokty, ale i drobné klouby rukou a zápěstí či palce na nohou. Bolesti se nejprve objevují po větší námaze, později i v klidu. Dalším příznakem je ztuhlost-klouby si musíme rozhýbat.

Proč klouby bolí
Chrupavka působí v kloubech jako tlumič. Když matka příroda mísila látku, kterou by pokryla konec každé kosti v našem těle, vybrala úžasné materiály. Její hladkost umožňuje kloubům, aby se klouzavě ohýbaly, její pružnost zase dokáže tlumit nečekané a tvrdé nárazy.
Životnost chrupavky však není nekonečná, s přibývajícími lety pomalu, ale jistě mění své složení.
Navíc i my jí dáváme pořádně zabrat. Není to však ona, která tak bolestivě protestuje. To se ozývají vazy, šlachy, kosti či kloubní výstelka, protože necitlivá chrupavka vyvolává dominový efekt. Když se chrupavka opotřebovává, ztrácí své původní vlastnosti, tedy pružnost a elastičnost. K tomu se přidává snižování kvality kloubního mazu-čiré husté tekutiny podobné vaječnému žloutku, která slouží jako mazání zaručující klouzání jednotlivých částí kloubu. Podle vědců artróza je důsledkem nerovnováhy správného fungování mechanismu kloubu, které je způsobeno degradací chrupavky.

Rizikové faktory
Ohroženi jsou lidé, kteří mají vyosené klouby, takže jsou více mechanicky namáhané, ale i lidé s dědičnou predispozicí-zejména ženy, které navíc po menopauze začínají nabírat na váze. Mezi rizikové faktory kromě obezity patří i některé sporty, které příliš zatěžují klouby. Pokud umíme běhat, máme správnou obuv, správný terén, jogging je dobrý sport, pokud však běháme s nadváhou na nesprávném terénu, dopadáme na patu, to jsou údery, které vedou k přetěžování. Ideální je cyklistika, při tomto sportu klouby nejsou natolik zatěžovány, ale zatěžují a zpevňují se svaly.

Léky potlačují bolest
V současnosti neexistuje žádná léčba, která by dokázala artrózu vyléčit, dokonce ani taková, která by zpomalila degeneraci chrupavky. Současná medicína s pomocí léků dokáže pouze zmírnit projevy onemocnění-bolest a ztuhlost. Úlevu přinášejí různé protizánětlivé gely či krémy.
Na zmírnění bolestí se zase používají analgetika (paracetamol) a takzvané nesteroidní protizánětlivé léky (ibuprofen, naproxen či diclofenac). Tyto léky sice potlačují bolest, ale dlouhodobé užívání může vést k žaludečním vředům či onemocněním jater a ledvin. Člověk by měl po nich sáhnout jen tehdy, když opravdu hoří.
Na obnovu poškozených chrupavek jsou vhodné přípravky a léky, které obsahují chondroitin a glukosamin a kyselinu hyaluronovou - nemají významné vedlejší účinky.
Poslední horkou novinkou je léčba plazmou z krve pacienta, která je obohacena o trombocyty a růstové látky. V odborné veřejnosti je tato léčba velmi diskutované, protože ještě není dostatek ověření jejích účinků. Neškodí, protože se používá vlastní krevní plazma. Cílem léčby je zaktivnit stávající růstové faktory a různé podpůrné mechanismy, které se nacházejí v krvi, a aplikovat je na místa, kde se očekává jejich efekt. Injekce má protizánětlivý i regenerační účinek a uleví od bolesti. V počátečních stádiích choroby má podpůrný efekt. Prioritou této léčby je vyhnutí se syntetickým přípravkům s podobným účinkem, které však mají vedlejší negativní účinky.

Při těžkých stavech je však třeba dát přednost výměně kloubu. Umělé klouby mají velmi dobré výsledky, vydrží 20 - 25 – 30 let. Přestože lékaři se snaží potlačovat bolesti a co nejdéle zachovat funkci kloubů a zpomalovat úbytek kloubní chrupavky, konečnou terapií artrózy je často až umělá náhrada kloubu, ta se nejčastěji dělá na bederním a kolenním kloubu.

Praktické rady
Některé vrozené anomálie kloubu je možné včas odhalit a předejít vzniku bolestivé artritidy v dospělosti, proto jsou důležité lékařské kontroly už od dětství. Protože velká tělesná hmotnost nadměrně namáhá kyčelní a kolenní partie a může přispět ke vzniku artrózy, měli bychom se zbavit každého přebytečného kila, které zbytečně zatěžuje klouby. Ke vzniku artrózy přispívá i špatné držení těla a nesprávná obuv, například příliš vysoké podpatky mohou způsobit artrózu kolen.
Pokud už jsme se k artróze dopracovali, bolestem zabrání i malá úprava obuvi, kterou nám doporučil ortoped. Neměli bychom dělat nic, co nás bolí. Pokud při chůzi po schodech (která se jinak doporučuje), trpí naše klouby, pojedeme výtahem. Pokud po dlouhém sezení bolestivě ztuhnete, na vzdálenou dovolenou necestujte autobusem, ale letadlem. No a do rozvrhu bychom si měli dát pravidelné sportování, nejlépe plavání a cyklistiku.

Na co dát pozor
• Kloubům škodí nesprávné namáhání, ale i zranění. Pokud se příliš zatěžují, chrupavky se rychleji opotřebovávají a poškozují.
• Po činnostech, které namáhají klouby, jim dopřejte odpočinek, vyhýbejte se pohybům, které jim způsobují bolest.
• Při fyzické aktivitě buďte opatrní-nejdříve se pomalu a bezpečně rozcvičte, abyste si náhlou zátěží nezpůsobili zranění. Nepřeceňujte své sily.
• Mějte správné držení těla-když stojíte, buďte natažení, chráníte si tak krční klouby, páteř, boky i kolena.
• Opatrně zvedejte předměty ze země -dřepněte si, uchopte předmět, mějte rovný hřbet, předmět zvedejte narovnáním nohou, ne ohnutím se v zádech.
• Nezůstávejte dlouho v jedné poloze -vyhnete se tak ztuhlosti svalů a kloubů.
• Pokud máte artrózu kolene nebo kyčle, noste pohodlné boty s dobrou podrážkou, která absorbuje nárazy a umožňuje správné rozložení váhy do noh.
• Když vám lékař doporučil nosit ortézu nebo hůl, používejte ji, netrapte se, kdo si co o vás myslí.