Astma - i sním lze sportovat a plnohodnotně žít

Astma nebrání v prožívání plnohodnotného života. Kašel, problémy s dýcháním, napětí v hrudníku, omezení běžných činností. Ani uvedené problémy nemusí být součástí astmatu. Správná léčba totiž umožňuje dobré plicní funkce, co nejnižší spotřebu úlevových léků, minimum příznaků přes den i v noci a žádné omezení při aktivitách.

Důkazem toho je množství sportovcůa sportovkyň, kteří mají astma, například úspěšná atletka Jackie Joyner-Kersee, držitelka šesti olympijských medailí. Podle údajů z LOH v Atlantě v roce 1996 ze ZOH v Naganu v roce 1998 až téměř 20 procent olympioniků mělo, nebo stále má, průduškové astma.

Podle statistik žije ve světě asi 300 miliónů astmatiků, jde tedy o jedno z nejčastějších chronických onemocnění. Je to alergický zánět, jehož výskyt ve světě je stále častější. Zatímco na astma trpí asi 40 procent světové populace, atopie-vrozená náchylnost na vznik alergické reakce- postihuje asi 58 procent světového obyvatelstva.

Základ astmatu vzniká v dětství a trpí jím více děti než dospělí. Kromě genetické predispozice ovlivňují vznik onemocnění i vnitřní i vnější faktory, například alergeny, stav životního prostředí, aspekty moderního života (nevhodné stravování, dráždivé plyny ze sprejů na vlasy, chemické látky, aktivní i pasivní kouření).

Pro dosažení plnohodnotného života pacienta je nezbytná včasná diagnostika, po které musí následovat potřebná léčba. Astma se může i nemusí projevovat a není dobré léčit onemocnění jen tehdy, když lidé mají příznaky.

Pro poukázáním na astma a alergickou rinitidu se každoročně, první květnové pondělí koná Mezinárodní den astmatu, jehož cílem je informovat o účinné léčbě a možnostech plnohodnotného života astmatiků.