Běhání v zimě

Běhat v zimě mohou i začátečníci. Pokud jste se koncem léta rozhodli pravidelně běhat, nemusíte kvůli chladnému počasí odkládat tenisky do skříně. Běhat se dá i v zimě, ale je potřeba se patřičně ustrojit a dodržovat některá základní pravidla. I při nízkých teplotách se dá v běhu pokračovat. Dokonce až do minus deset stupňů.

Dodržujte několik zásadních pravidel a proběhnete zimou do jara jako nic.

• Základem je důkladnější rozcvička, než když je venku teplo. Svaly je třeba zahřát, abyste předešli úrazům. Zkuste kroužení v kloubech nebo poskakování či natahování se. Teprve po důkladné rozcvičce je možné opravdu vyběhnout ven.

• Oblečení a obuv. Běh v zimě je na oblečení náročnější. Je třeba se "zabalit" tak, aby vám nebyla ani zima, ale ani příliš teplo. Běžcům se osvědčilo natáhnout na sebe více vrstev: tričko s dlouhým rukávem, rolák, mikinu a nakonec větrovku. Vše by mělo být vyrobeno z funkčního materiálu-tedy takového, který odvádí vlhkost od těla a rychle schne. Zejména nohy si dobře zaopatřete. Lepší než ponožky jsou podkolenky, dlouhé elastické kalhoty také z funkčního materiálu a šusťáky. A samozřejmostí je čepice nebo alespoň čelenka na uši a rukavice. Neměla by vám být zima ani během prvních minut, když vyjdete ven. Spoléhat na to, že se při běhu zahřejete, není nejlepší. Běžce to svádí "propálit" tempo hned na začátku.

• Tempo. Platí zásada, že v zimě se běhá pomaleji. Sbírají se kilometry, ne časové rekordy. Chlad totiž obírá tělo o množství energie, také je třeba více se soustředit na kluzký terén.

 

• Co nejvíce dýchat nosem. Protože v nose se studený vzduch alespoň trochu zahřeje. Při dýchání ústy se dostane do plic příliš studený vzduch, čímž se zvyšuje riziko onemocnění. Kdo běhá, ví, že při rychlém běhu si s dvěma nosními dírkami nevystačí. Proto je v zimě třeba zpomalit tempo na "dýchatelné nosem" nebo si přes ústa zavázat šálu nebo šátek. Pokud fouká vítr, začněte s během proti němu v mírnějším tempu. Při protivětru totiž organismus potřebuje o šest procent kyslíku více než jindy. A mimo to, s větrem v zádech je návrat domů příjemnější.

• Terén. I v zimě se dá běhat po suchých chodnících, ale častěji je terén mokrý nebo kluzký. Je proto lepší mít speciální nepromokavé boty než mrznout v mokrých. Uklouznutí lze zabránit buď zmíněnými speciálními teniskami s hlubším dezénem, nebo návleky na tenisky. Osvědčené jsou gumové s titanovými "hřebíky".

• Jinou nástrahou jsou tmavé kouty v parku, kam obvykle chodíte běhat. Zejména ženy by si měli vybrat raději jinou, osvětlenou trasu. Ale ani muži by neměli běhat potmě, nejde ani tak o možné násilníky, ale problémem mohou být jámy či led na silnici, které ve tmě nevidět.

• Naprostou samozřejmostí by měly být reflexní prvky - zejména pokud trasa běhu vede i po silnici, kudy jezdí auta.

• Doma. Doběhnout domů neznamená, že se trénink skončil. Závěrečnou fází je strečink, trvat by měl alespoň deset minut.

• A nakonec relax v teplé sprše.