Boj mezi sourozenci
Vaše milované a bezkonfliktní dítě po čase projeví přání. Chtělo by kromě hraček, knížek, zvířátek a kamarádů, sourozence. Slibuje vám hory doly, jen když jeho přání vyhovíte. A protože ani vy nechcete mít doma jedináčka, přání splníte. Váš prvorozený se těší, má neskonalou radost, ale……
Vaše nejstarší dítě pociťuje obrovské štěstí, když vám začne růst bříško.
Radost narůstá každým pohybem vašeho druhého děťátka. Těšíte se, víte, že jste udělali správnou věc. Blíží se den porodu. Nervozita mírně narůstá. Bojíte se, jak příjme vaše dítě svou sestřičku. Obavy byly neopodstatněné. Ihned si padli do oka. Velký bratr nebo sestra se o ni vzorně stará. Něžně jí zpívá ukolébavky, houpe v kočárku. Akorát ho znepokojuje fakt, že máma je s malou více než s ním. Pro dobro rodiny, obětujete se a snažíte se dohnat zameškané. Občas jste z toho na nervy, když mrňous celou noc nespí a místo odpolední siesty, čtete si se starším knížky. Naštěstí to chápe. Třeba ale navařit, uklidit ... Starší dítě zůstává samo ve svém velkém pokoji.
Začínají první neshody.
Vaše skromné dítě začíná protestovat. Nebaví ho hrát druhé housle. Chce rovnoprávnost! A tak nastává období vysvětlování. Zdá se, že pochopil. Mámu nahradí náplast v podobě kamarádů. Večery jsou nejhorší. Přecházíte z postele do postele, či spíše k postýlce. Vaše Já se zmenšuje, nervozita stoupá, vyčerpanost nabírá na obrátkách. Toužíte po odpočinku.
Svítá naděje.
Tatínek se přestěhuje do pokoje k synovi a vy se svou princeznou spíte v manželské posteli. Funguje to! Zvládli jste to! Manželský život sice není ideální, ale co, všechno se časem spraví ...usnete. Z radostného snění vás probírá křik a dětský pláč. Leknete se. Je čas na návrat. Návrat do reality. Ten křik nejde zvenčí. Pláč nevychází od sousedů. S hlubokým nádechem vstupujete do jejich dětského království. Víte přesně, co tam uvidíte. Pokoj zasypaný hračkami a vaše dvě malá sluníčka bijící se o koníka. Co na tom, že podobných je v pokoji asi deset. Každý z nich ho chce právě v této chvíli. Co dělat? Nechat mladší dcerku vyhrát? Udělali jste to tolikrát, že si na to zvykla. Na všechno reaguje slovy - to je moje. Začíná z ní být malý rozmazlený sobec. A to nechcete. Nebo dát za pravdu staršímu, který si brání své teritorium? A zároveň odmítá jakoukoli spolupráci s kýmkoliv? Určitě opět sklouzneme k vysvětlování, přemlouvání ... Poslechneme pár dětských proseb, moře stížností, několik nadávek. Nakonec starší práskne dveřmi, nebo se mladší rozpláče. Po půlhodině si budou hrát jako dva nejlepší kamarádi. A večer se budou držet v posteli za ruce. Kdyby někdo ublížil jeho malé sestřičce, s tím si to vyřídí! A mladší s radostí vezme na sebe mámin hněv, jen aby se nezlobila na jejího velkého bratra. Vím, že se mají rádi a budou stát celý život u sebe, ale někdy je to těžké. ,, Je třeba jen vydržet. Nebude to trvat věčně. Jen ať si to vyřídí sami.
