Bolesti zad

Bolesti zad? Pouze cvičit už dnes nestačí! Rehabilitačního lékaře vyhledávají lidé s různými problémy. Bolest zad, problémy s osovým aparátem, pooperační stavy. Většina se dá řešit pohybovým programem  - pasivních procedur se již provádí minimálně. Pacienti se učí aplikovat správný pohyb do běžných aktivit a zbavit se tak špatných stereotypů. Jedná se výlučně o individuální programy, ušité na míru.

Nestačí, že si na hodině odcvičíte, co je třeba

Nestačí ani to, pokud cvičíte vedle toho i doma. Důležité je, abyste prvky, které se naučíte, zakomponovali do běžného života-do jízdy autem sezení v kanceláři, do chůze, do různých aktivit. Cílem je, aby se staly vaší součástí, bez toho, abyste nad nimi přemýšleli. Teprve potom se váš pohybový stereotyp může změnit. A o to právě jde.Představte si, že cvičíte řekněme dvacet minut pětkrát do týdne. A co těch zbývajících 23 hod a půl?  Cvičením pro sebe děláte hodně, ale v běžných denních činnostech se to nemusí odrazit a svých bolestí se tak snadno nezbavíte.

Člověk se sedavým zaměstnáním má často svěšená ramena, předsunutou hlavu a vyhrbený ušní, hrudní úsek. A právě shrbení a následné natažení pomocí špatných svalů způsobuje bolest zad. V rehabilitačním centru absolvujete program, kde se naučíte, jak držet hlavu a pomocí kterých svalů správně nastavit ramena. Když doma bude poctivě cvičit, nebude vám to nic platné, pokud přijdete do kanceláře a znovu si sedne do své zavedené pozice. To, co při cvičení získáte, opět ztratíte a ocitnete se v začarovaném kruhu.

Chce to změnu myšlení. Základem je ergonomicky nastavené pracovní místo. Zkuste pro začátek ve správném vsedě zůstat půlhodinu, později hodinu-ergonomicky správně nastavený čas budete prodlužovat. Výsledkem by měly být signály, které začne tělo vydávat. Když se dostanete do svého původního, shrbeného sedu, najednou ucítíte signál: Něco mám změnit! A vědomě, nebo podvědomě to změníte. Původní sed vám najednou nebude přirozený, naopak, přirozený vám bude ten nový. Tehdy budete moci říci, že jste zvítězili sami nad sebou.

Člověk ve starším věku nemusí být shrbený. Funkční svalově-vazivový aparát podrží páteř do nejvyššího věku a v co nejlepším vzpřímení. Začít je ale třeba co nejdříve. Vážný problém dnes mají už i školáci. Střední generace bolesti zad v mladém věku skoro ani neznala. Měla neskutečně hodně pohybu a bolesti přišly až později, v důsledku jednostranného zatěžování. Dnešní děti si jednostranně zatěžují páteř příliš brzy, a proto se bolesti objevují už v dětském věku.