Bonton aneb Pravidla slušného chování
Slovo bonton je odvozeno od francouzského bon ton (dobré chování) a znamená zcela konkrétní pravidla slušného chování v určité společnosti. Tato pravidla se mohou lišit v závislosti na kulturnosti dané země. My si zde malinko připomeneme bonton, který by měl být samozřejmostí v naší republice, ale i většině evropských zemí.
Nemáme na mysli přehnané společenské vystupování,
naškrobené chování, vedení "řečí ze slušnosti" ale takové to staré dobré pozdravení, a rozloučení, přidržení dveří, uvolnění místa ... Někteří dnešní mladí lidé už ani jen vzdáleně netuší, o čem se tu píše. A někdy ani netuší,co je slušné chování. Tedy alespoň na ulici, doma možná. Ale někdy i staří lidé zapomněli, co v mládí považovali na normální. Vždyť je takové pěkné být, alespoň občas, dámou. Vědět, jak si sednout, jak podat ruku, koho komu představit, jak jíst a jak používat příbor ve společnosti, kdy si dát punčošky k sukni, jaké květiny koupit na jakou příležitost. Prostě to vědět, nemuset si to narychlo najít v moudrých knihách nebo na netu, když víme, že to budeme potřebovat. Dnes již bonton využíváme spíše pouze na plesech, recepcích, na nějakých společenských událostech, případně v "lepší" restauraci.
Staří lidé hudrují, že je mladí nepustí sednout,
ale na druhou stranu oni, přestože úplně fit nepustí sednout dítě se sádrou na noze a nebo nasávající maminku. A mladí? Nepříliš často nám podrží dveře, prodavačky v obchodech neodpoví, když je pozdravíme. Kluci si bez problémů odplivnou pod naše nohy. Pokud se vám něco rozsype na ulici na zem, asi se najde málo lidí, co pomohou. Vidí takové chování doma, či až tak rebelují? Asi spíš to druhé. Ale abychom jim nekřivdili, najdou se i mladí, kteří vědí co je bonton i slušné chování.
A pár tipů na závěr:
- Dáma sedí s nohama zkříženýma v kotnících.
- Ruku stiskneme ne příliš silně, ale nepodáváme ji jako "leklá ryba".
- Jíme s rovnými zády, ruku zvedneme k ústům, neskláníme hlavu k ruce, lokty při těle, ústa otevíráme mírně, jako při vyslovování písmene "O", pečivo se odlamuje, nekouše, talíř s polévkou nakláníme od sebe, jako první začneme jíst to hlavní, tedy maso, ostatní je příloha, nemusíme vyškrábat do posledního drobku a samozřejmě nemluvíme ani nepijeme s plnými ústy, ubrouskem si ústa po jídle "neleštěte", pouze jemně přiložíme ke rtům, jen koutkem.
- Punčošky k sukni i v létě, tedy do společnosti.
- Při představování představujeme např.. mladší ženu starší, zjednodušeně: tu méně důležitou té důležitější.
- V tykání prý nastala změna. Navrhuje muž, aby mohla žena, případně odmítnout.
- Květ kupujeme raději jeden, velká kytice se hodí např.. na premiéru, a přiznejme, 30 růží působí jako zbraň.
- Do podniku vchází první muž (aby omrknul situaci).
- Po schodech směrem dolů jde muž první, aby případně zachytil ženu, směrem nahoru naopak.
- Muž ženě nelíbá ruku opravdu, pouze náznakem, totéž platí i při polibku na tvář.
