Chráníte oči nekvalitními brýlemi? Škodíte jim víc!

Péči o oči si mnohé ženy představují tak, že si koupí oční krém. A muži? Ti jsou na tom ještě hůř. Většina z nich si myslí, že investovat do slunečních brýlí je jen módy a zbytečný luxus. Ale UV záření je nejen v létě, ale i v zimě poměrně vysoké, proto je důležité, nebrat upozornění na ochranu očí na lehkou váhu.

Pár základních faktů o UV záření
Ultrafialová oblast (UV) je neviditelná část spektra elektromagnetického záření o vlnové délce od 100 nm do 400 nm. Rozdělujeme ho do tří pásem UVA, UVB a UVC pásmo. Spektrum UV záření, které na Zemi dopadá je tvořeno v 90 až 99% UVA zářením a jen 1 až 10% UVB zářením. UVC záření je pohlcováno prakticky stoprocentně vrstvou atmosféry, takže na Zemi ani nedopadá. Hustotu UV záření vyjadřuje takzvaný UV index. Čím je vyšší UV index, tím silnější je UV záření. Jarní měsíce jsou typické mírnou intenzitou UV záření; od května se UV záření zvyšuje až do září, kdy opět klesá na mírnou úroveň. Nejvyšší hodnoty jsou v letním období, v poledne, kdy je slunce nejvyšší. UV index, tedy, roste s ročním obdobím, polohou slunce, ale také s nadmořskou výškou a zeměpisnou šířkou. Navíc, intenzita záření stoupá, když se odráží z různých povrchů kolem nás, jako je například sníh, písek, voda, dlažba a podobně.

Negativní dopad UV záření na oči
Kromě toho, že UV záření je pro člověka potřebné kvůli syntéze vitamínu D, je jeho nadměrné přijímání nebezpečné, a to nejen pro naši kůži, ale i pro naše oči. UVA ja také příčinou toho, že se opalování zapříčiňuje stárnutí kůže a velmi rychle dokáže poškodit oční tkáň, proniká až na oční sítnici a jeho dlouhodobé působení může vést ke vzniku šedého zákalu (oslepnutí). UVB záření také způsobuje opálení, avšak je mnohem intenzivnější než UVA záření, vyvolává spálení kůže (zarudnutí) a působí na oční rohovku. Nadměrné vystavování se tomuto záření může nevratně poškodit zrak. UV paprsky způsobují zejména zánět oční rohovky, spojivky, či oční zákal. Kromě toho, dlouhodobé vystavování se UV záření bez ochrany proti tomuto záření může být spojeno se vznikem nebezpečných onemocnění centrální části sítnice - tzv. makulární degenerace. Při vzniku a průběhu tohoto obtížně léčitelného onemocnění pacient neoslepne, ale postupně ztrácí schopnost číst, vidět drobné detaily, i přes používání dioptrických brýlí.


Jak chránit oči před UV zářením
1. UV filtr
Oko je orgán reagující na světlo a dokáže se přizpůsobit rozdílné intenzitě světla. Na sluneční záření reaguje zúžením zornice a přivřením víček. To je přirozený ochranný mechanismus oka. Pokud bychom si nasadili tmavé brýle, které pouze tlumí viditelné světlo a neabsorbují UV záření (nemají dostatečný UV filtr), vystavíme oko poškození tím, že mu přirozeně neumožníme se přivřít. To znamená, je lepší nepoužívat žádné sluneční brýle, než ty nekvalitní, bez UV filtru. Oči bychom si tedy v první řadě měli chránit kvalitními slunečními brýlemi s dostatečným UV filtrem. Označení brýlí etiketou UV 400 znamená, že pohlcují UV záření s vlnovou délkou 400 nm a méně, a tedy tuto ochranu poskytují.
2. Protisluneční ochrana
Kromě ochrany před UV zářením mají kvalitní brýle zajistit i ochranu před oslněním. V souvislosti s tím mluvíme o pěti kategoriích protisluneční ochrany. Ty jsou označovány číslem od 0 do 4, tedy od čirých až po velmi tmavě zbarvené "skla". Ty s nižším stupněm jsou vhodné spíše v době, kdy není velká intenzita slunečního záření. Nicméně vždy, když jsme vystaveni přímému slunci, měli bychom použít brýle se stupněm ochrany 2 až 3. A samozřejmě čím je stupeň slunečního záření vyšší (vysokohorský terén, zasněžená krajina ...), tím i tmavší zbarvení čočky by měly mít.
3. Strava, která má ochranný účinek
Jiný způsob, jak podpořit ochranu očí před UV zářením může být i pravidelná konzumace růžičkové kapusty nebo špenátu, které jsou bohaté na lutein. Ten působí jako silný antioxidant chránící tělo před škodlivým působením volných radikálů. Zpomaluje vznik degenerativních změn na sítnici (makulární degeneraci) a vznik šedého zákalu čočky. Látku lutein najdeme také ve vaječném žloutku, brokolici, kukuřici, mrkvi, listovém salátu, paprice či rajčatech. Pokud tyto potraviny zařadíme do svého jídelníčku celoročně, budeme vystaveni menšímu riziku.


Mohlo by vás také zajímat