Chřipka a nachlazení
I když se běžnému zánětu dýchacích cest říká nachlazení, prokázat souvislost mezi vznikem onemocnění a podchlazením se dá jen málokdy. Onemocnění mají na svědomí viry, proto je výstižnější hovořit o viróze. A její čas se pomalu blíží, nejvíce jí bývá v podzimních měsících. Běžnou jednotlivou a nekomplikovanou virózu není nutné léčit.
Projevy virózy přicházejí z plného zdraví a mají rychlý nástup, průběh i rekonvalescenci. Mezi typické příznaky patří škrábání až silná bolest v krku, dráždění v nose, kýchání, vodová rýma, ucpávání nosu, zatékání hlenů do krku, kašel, řezání v očích, slzení, teplota únava, někdy i třes. Pořadí v jakém příznaky přicházejí, může být různé. Nejčastěji stav začíná škrábáním v krku nebo rýmou, vzácností však není ani náhlý nástup třesu a horečky, ostatní projevy mohou přijít později.
Běžná nekomplikovaná viróza u člověka s normálně fungující imunitou trvá 3 až 7 dní. Vzácněji do dvou týdnů. Hojí se bez následků. Jen asi deset případů ze sta komplikuje bakteriální superinfekce, která si může vyžádat antibiotickou léčbu.
Ne každé neustupující příznaky virózy však nevyhnutelně znamenají superinfekci. Častěji jde o projev přechodné hyperreaktivity sliznic. To je stav, kdy postižený ve zvýšené míře reaguje na změny vlhkosti a teploty vzduchu. Nebo na různé chemické dráždivé podněty, jako například cigaretový kouř či smog.
Běžnou jednotlivou a nekomplikovanou virózu není nutné léčit. Samozřejmě s výjimkou podávání léků proti teplotě a bolesti, tekutin a klidu. U dětí v předškolním věku je zcela normální překonávání 5 až 7viróz ročně, zatím co u dospělých do 4 viróz ročně. Pokud se vyskytují častěji, třeba zvážit preventivní léčbu.
Přetrvávání příznaků déle než týden, horečka, kašel, bolest tváře, to vše budí podezření na bakteriální zánět dutin. Při bolesti v uších je třeba zase zvážit zánět středního ucha. Bývá to komplikace asi u dvou procent nachlazených dospělých a pěti procent dětí. V epidemiologicky kritických obdobích je třeba počítat, že původcem virózy může být i virus chřipky-na tuto možnost upozorní většinou těžší a zdlouhavější průběh onemocnění.
Léčba a prevence běžného nachlazení
Lékař stojí u pacientů s infekčním onemocněním před dilematem: zasáhnout-nezasáhnout? Při běžné viróze je většinou na místě rozhodnutí nezasáhnout! Samozřejmě, pacientovi je třeba doporučit klidový režim a upozornit ho na nutnost dbát na dostatečný přívod tekutin. Klidový režim pomůže šetřit energii a umožňuje imunitnímu systému naplno se věnovat obraně, pitný režim nahrazuje ztráty tekutin, ke kterým dochází při horečce a pocení. Až další vývoj onemocnění ukáže, zda je třeba podávat léky včetně antibiotik. Protože však většinovým původcem běžných katarů dýchacích cest jsou viry, je ve skutečnosti antibiotická léčba málokdy zapotřebí.
Antipyretika
- přirozenému průběhu onemocnění je třeba dát čas a zasáhnout až tehdy, když to je nezbytné. Léky proti teplotě třeba použít pouze pokud teplota dlouhodoběji stoupá nad 38 stupňů Celsia. U malých dětí je dobré nejdříve vyzkoušet studené zábaly. Až když nezaberou, pak sáhnout po antipyretikách.
Antihistaminika
-lékaři je předepisují při virózách poměrně často, zejména u dětí. Jak však ukázaly analýzy, jejich "paušální" použití není odůvodněné. Studie sledovaly 8930 pacientů s prochladnutím, přičemž se potvrdlo, že antihistaminika nepřispívají ani k ústupu typických projevů viróz jako otok sliznice nosu, výtok z nosu a kýchání, ani k subjektivnímu pocitu zlepšení. Jiná je situace při viróze u alergika. V takovém případě je použití antihistaminik na místě, protože zánět u alergiků probíhá bouřlivěji a zdlouhavěji než u nealergiků. Ve zvýšené míře se na zánětu podílí i histamin.
Antibiotika podle analýzy neexistují důkazy o prospěšnosti použití antibiotik při běžných virózách ani u dětí, ani u dospělých. Naopak, antibiotická léčba u dospělých hrozí více nežádoucími účinky. Zejména v trávicím systému. Pokud je podání antibiotik klinicky odůvodněné, nezbytné, pacienti by mezi dávkami antibiotik měli užívat i probiotika. A pokračovat s nimi ještě dva týdny po dobrání antibiotik.
Kapky do nosu
-přinášejí při viróze krátkodobou úlevu od plného nosu a zaléhání v uších. Vzhledem k tomu, že si na ně nos rychle zvykne, neměly by se používat více než 3 – 4 krát denně a více než 3 až 5 dní.
Solné roztoky a roztoky mořské vody
-výplachy nosu slaným roztokem patří mezi staré lidové léčebné postupy. Přestože chybí jednoznačný důkaz o zlepšení příznaků a zkrácení průběhu běžných nachlazení, několik průzkumů při chronické rýmě ukázalo dobrý efekt této léčby.
Vitamíny
-z vitamínů se nejčastěji při virózách doporučují vysoké dávky vitamínu C, avšak jednoznačné důkazy o jeho účinku chybí. Ukázalo se však, že podávání vysokých dávek vitamínu C má smysl u lidí vystavených výrazné fyzické zátěži nebo chladnému prostředí.
Inhalace
-jako pomocná léčba nachlazení se často doporučuje i inhalační léčba. Zda už "napařování" samotné nebo obohacené o různé silice, případně látky rozpouštějící hleny. Podobně se doporučuje i suché teplo-infračervená lampa. Tyto metody však nejsou dostatečně prozkoumány klinickými studiemi, které by potvrdily jejich přínos.
Hygienické návyky
-vzhledem k šíření viróz kapénkovou nákazou je žádoucí, aby byl postižený již ve stádiu prvotních příznaků ohleduplný ke svému okolí a snažil se virózu dále nešířit. Američtí vědci zkoumali 305 školáků, přičemž se ukázalo, že děti, které si myly ruce alespoň 4x denně, měly o 24 procent snížený výskyt viróz dýchacího systému a až o 51 procent měly snížený výskyt infekčních onemocnění zažívacího systému.
Podpora imunity přirozeným způsobem
-snažit se vyléčit virózu, když už propukne, je častokrát zbytečné. Mnohem efektivnější je v průběhu roku podporovat imunitu organismu. Otužováním, saunou, sportem, zdravým životním stylem. V takovém případě si tělo s viry poradí a nedovolí jim způsobit nějaké onemocnění.