Chřipka - jak se dělí a podle čeho značí viry, které ji způsobují

Známe tři základní typy chřipkových virů. Za epidemie a pandemie je zodpovědný chřipkový virus typu A. Kromě tohoto typu viru, který napadá savce a ptactvo, známe i viry typu B a C, které infikují výhradně lidi. Člověk s normální imunitou onemocní chřipkou typu B nebo C většinou jen jednou za život.

Chřipka - jak se dělí a podle čeho značí viry, které ji způsobují

Chřipkový virus typu A je nejvíce zodpovědný za epidemie a pandemie. Je to způsobeno tím, že chřipkové viry typu A mohou podléhat výrazné protilátkové změně, jsou schopny najít nový imunitní cíl u citlivých lidí a svou genetickou změnou mohou zcela znehodnotit odolnost organismu předchozími infekcemi. Kromě viru typu A, který napadá savce a ptáky, známe i viry typu B a C, které infikují výhradně lidí. Lidé jsou většinou odolnější proti chřipkovým infekcím typu B a C, protože tyto typy nemají až takovou schopnost mutace a rekombinace a jejich případný imunitní posun je často jen nepatrný. Proto onemocní chřipkou typu B nebo C člověk s normální imunitou většinou jen jednou za život.

Chřipkové viry typu A můžeme dále klasifikovat podle jejich virových proteinů - hemaglutininu (zkráceně HA, resp. H) a neuroaminidázy (zkráceně NA, resp. N), které jsou důležité pro životní cyklus viru. Při chřipkovém viru typu A je identifikovaných 15 podtypů H a 9 podtypů N. Při chřipce typu B je to pouze jeden podtyp H a jeden podtyp N. V současnosti jsou nejrozšířenější varianty chřipkového viru typu A variace H1N1 a H3N2.

Při chřipkových virech typu A se kromě vysoké přeměny vyskytuje i možnost rekombinace, když dva různé podtypy viru napadnou tutéž buňku, mohou si vyměnit část RNA a vytvořit tak velmi odlišný virus s novými vlastnostmi a schopnostmi. Z tohoto důvodu panují obavy z kombinace velkého množství vodního ptactva a drůbeže (kde se ptačí chřipka nejsnáze šíří) a rozsáhlého chovu prasat, protože prasata jsou infikovaná chřipkou, která napadá pouze savce, i chřipkou, které napadá většinou jen ptactvo. Tak vzniká riziko vzniku virů chřipky, které mohou být nebezpečné i pro člověka.

Existují i další variace chřipkového viru, a proto jsou specifické chřipkové kmenové oddíly identifikovány standardizovaným názvoslovím specifikujícím typ viru, geografickou polohu jeho prvního výskytu, rok izolace, pořadové číslo izolace a podtypy HA a NA (například A/Moskva/10/99 (H3N2); B/Hongkong/330/2001). Při klasifikaci chřipkových virů se často odlišují ptačí chřipky (nakazí zejména ptactvo, savci jen omezeně, resp. vůbec). Vždy je tu však riziko změny viru, která vytvoří z ptačí chřipky takovou, která může nakazit i savce (včetně člověka).

Autor: Lenka Kostková