Chronické žilní onemocnění dolních končetin

Znáte své nohy?  Onemocnění žil patří mezi nejčastější chronické choroby, kterými trpí téměř každý druhý člověk. Pocity těžkých a unavených nohou, tlak a teplo, křeče či "mravenčení" v dolních končetinách, otok, to jsou první příznaky tzv. chronického žilního onemocnění. Toto onemocnění se nejčastěji spojuje s křečovými žilami, přičemž jimi trpí především ženy. Dalo by se říci, že je jen otázka času, kdy ji v mířenější či závažnější formě dostaneme všichni. Je to daň, kterou lidstvo platí za vzpřímenou chůzi, nesprávnou životosprávu a nedostatek pohybu.

Chronické žilní onemocnění patří mezi nejčastější chronické nemoci v civilizovaných zemích, kde jimi trpí 40 – 60 procent žen a 15 – 30 procent mužů.  Zajímavým poznatkem je fakt, že je to typicky lidská choroba. Zvířata ji nemívají, ale ani tzv. primitivní národy v Africe či na ostrovech v Pacifiku. Je to dáno tím, že prakticky neznají sedavý způsob života. Chronické žilní onemocnění lze považovat za chronické zánětlivé onemocnění. V posledních letech se nahromadily nezvratné důkazy, že právě zánět hraje důležitou roli při vzniku jednotlivých typů křečových žil a má nejvýznamnější roli při zhoršování průběhu onemocnění, vzniku otoku, postupných změn na kůži, bolesti až k bércovému vředu. Chronické žilní onemocnění má několik stupňů - od lehkých žilních změn až po bércové vředy.

Bolest a křeče bez viditelných změn
Konzervativní léčbou (čili léčbou léky a kompresivními punčochami, obvazy) chronických žilních onemocnění se zabývají odborníci, angiologové. Jde vlastně o internisty se specializací na onemocnění cév.  Kromě toho existují cévní chirurgové, kteří křečové žíly operují, sklerotizují a podobně. Dělají i tzv. diferenciální diagnostiku, což znamená, že se u pacienta s podezřeními na chronické žilní onemocnění snaží vyloučit jiné diagnózy. Při oteklých, bolestivých nohou totiž může jít i o onemocnění srdce, revma, cukrovku, onemocnění tepen dolních končetin a podobně. Při vzniku křečových žil sice hraje velkou roli zděděná dispozice, ale platí, že pacient pro sebe může velmi mnoho udělat v rámci prevence: pokud nebude tlustý, bude se věnovat pravidelnému pohybu, přijímat dostatek vlákniny ve stravě, vyhýbat se dlouhodobému sedu i stoji. Velkou roli hraje i nekouření.

Bohužel, většina pacientů s onemocněním žil, až 93 procent,  navštíví lékaře až tehdy, když už má viditelné změny na dolních končetinách, jako jsou metličky, křečové žíly či otok. Nesprávně se domnívají, že problém mají řešit až tehdy, když ho vidí. Ve stádiu bez viditelných změn však až 75 procent pacientů pociťuje bolest a křeče, což je první signál zánětu a chronického žilního onemocnění. Je třeba si uvědomit, že zánět žil vzniká hned na začátku onemocnění. Správná léčba, která v první řadě likviduje zánět žil, je nutná od počátečního stadia. Předešlo by se tak vzniku závažných komplikací, jakou je otevřený bércový vřed.

Kompresivní punčochy, léky i operace
Léčbu chronického žilního onemocnění lze rozdělit na více forem. První je správná životospráva, která znamená významné snížení rizikových faktorů vzniku křečových žil: člověk s nadváhou by měl zhubnout, stravovat se tak, aby se vyhýbal zácpě (i "zlatá žíla" je jednou z forem chronického žilního onemocnění), čili přijímat dostatek vlákniny (celozrnné potraviny, pohanku, která obsahuje rutin-vynikající lék na křečové žíly). Fyzikální léčba představuje zejména cévní gymnastiku. Ze sportů, které podporují funkci žil na nohou, se doporučuje plavání, turistika nebo celkově procházky, cyklistika.

Velmi vhodné je chodit po schodech a zapomenout na výtahy, přičemž se doporučuje našlapovat na špičky. Prokrvení podporuje střídavé sprchování nohou teplou a studenou vodou-od chodidel směrem nahoru. Účinné a jednoduché cviky, přestože pod stolem v kanceláři, jsou kroužení kotníky, propínání nohou ve formě napřímení a přitahování špiček k sobě, střídavé opírání se o špičky a paty.  Doporučují se dělat cviky raději kratší, 2 či 3 minuty, ale častěji, i 5 - nebo 6 krát denně. Rovněž se doporučuje vykládat si nohy do vodorovné polohy a v jejich místě si podložit i postel o 10cm.

Základem terapie ve všech stadiích chronického žilního onemocnění je konzervativní léčba. Sem patří kompresivní léčba, čili kompresivní obvazy a zejména nošení stahujících punčoch. Jsou čtyři kompresivní třídy-první je podpůrná v rámci prevence, pro pacienty s malými metličkami na nohách nebo s pocitem těžkých nohou. Ti s výraznějšími křečovými žilami by měli nosit už druhou kompresivní  třídu - na tu připlácí zdravotní pojišťovna. Předepsat je může i praktický lékař. Třetí kompresivní třída se používá zejména při těžkém otoku, např. při posttrombotickém syndromu, lymfedému, ojediněle se předepisuje až čtvrtá, ale to jsou už těžké lymfatické otoky.

Kompresivní punčochy a podkolenky se doporučují i do letadla na delší lety. Někteří pacienti by dokonce rámci prevence tzv. cestovní trombózy před dlouhým letem letadlem měli dostat dávku nízkomolekulárního heparinu v jednorázové injekci. Na léčbu chronického žilního onemocnění jsou na trhu mnohé doplňky výživy - tablety a různé gely-dále volně prodejné léky i léčiva na recept. Doplňky výživy se dají ovlivnit mnohé subjektivní potíže - pocity plnosti, napětí, unavených nohou. Při chronických žilních onemocněních totiž často dochází k paradoxu. Někdo má velké žíly a nemá potíže, jiný jen metličky, ale může pociťovat výraznější problémy.

Pokud však obtíže přetrvávají navzdory užívání doplňků výživy či volně prodejných léků více než tři týdny, je třeba navštívit praktického lékaře. Ten už může předepsat venofarmaka (zvyšují napětí žilní stěny, zrychlují odtok krve, některé působí protizánětlivě, např. mikronizovaný diosmin apod.) a posoudí, zda pacienta poslat dál ke specialistovi.

Mezi radikální postupy patří chirurgická léčba - odstranění menších křečových žil sklerotizací, která se zas dostává do popředí, odstranění velkých křečových žil operačním výkonem (mechanické vytažení stripping nebo tepelné zničení endovenózním  laserem). Kosmetickými lasery v dermatologických centrech lze odstranit jen drobné metličky.

Rizikové faktory vzniku křečových žil

Vrozené (neovlivnitelné)

• Zděděná dispozice: Děti, jejichž oba rodiče měli křečové žíly, budou tímto onemocněním trpět s 89 procentní pravděpodobností. Pokud je navíc příčinou křečových žil zděděná dispozice, objevují se varixy dříve, už mezi 20. až 30. rokem života.
• Pohlaví: Křečovými žilami ve zvýšené míře trpí ženy, na vině jsou hormonální vlivy (těhotenství, užívání antikoncepce, menopauza).
• Věk: Se zvyšujícím se věkem stoupá i pravděpodobnost oslabení žilních stěn a více onemocnění, které k rozvoji křečových žil přispívají (vysoký krevní tlak, ischémie, cukrovka). V 70. roce života má křečové žíly více než polovina žen a 40 procent mužů.
• Těhotenství: V těhotenství se zvyšuje hmotnost a tím i zátěž dolních končetin. Mění se hormonální situace organismu a stoupá množství krve v krevním oběhu nastávající maminky. Např. u těhotných se onemocnění objeví zhruba ve 30 procentech.

Získané (ovlivnitelné)

• Nedostatek pohybu: Vznik křečových žil podporuje sedavé zaměstnání, ještě horší je práce ve stoje (v jednom obchodním domě mělo ze 700 zaměstnankyň 60 procent nějakou formu křečových žil).
• Obezita: Známý rizikový faktor, nadváha znamená zvýšenou zátěž pro dolní končetiny.
• Kouření: Zejména v kombinaci s užíváním hormonální antikoncepce vzniká zvýšené riziko vzniku trombózy.
• Nošení stahujícího šatstva: Například podkolenky s těsnou gumičkou (nezaměňovat s kompresivními podkolenkami!), různé korzety, ale i vysoké podpatky. Neprospívá ani překládání si nohy přes nohu.
• Nedostatek vlákniny ve stravě, zácpa: Nepravidelné vyprazdňování přispívá k tvorbě a rozvoji křečových žil, hemoroidy jsou jednou z forem chronického žilního onemocnění.