Co byste měli vědět o dětských zubech

S dítětem je třeba chodit na preventivní prohlídky k zubaři dvakrát ročně, v půlročním intervalu i v případě, že dítě nemá žádné problémy. Zvykne si tak na kontakt se zubařem a z ošetření nebude mít strach. Dětské zuby třeba čistit, jakmile se přeřízne první zub.

Co je vlastně zubní kaz?
Je onemocněním tvrdých zubních tkání. V současnosti je považován za infekční chorobu, vyvolanou činností bakterií usazených na povrchu zubu v tzv. zubním plaku. O tom, zda se vytvoří nebo ne, rozhoduje především kvalita povrchu skloviny, složení slin i skladba a přijímání potravy.

Jak poznám, že se dítěti tvoří kaz?
Zubní kaz začíná jako bílá skvrna, a to zejména na plochách, které jsou blíže k ústům či tváři. Většinou ji nevidíme, protože zuby jsou pokryty slinami. Jakmile tyto plošky usušíme, je viditelná. Objevit můžeme i plošky zbarvené do hněda či černá. Ty však nemusí představovat zubní kaz. Proto je vhodné navštívit zubního lékaře, jakmile dítě dosáhne jeden rok, aby byla všechna podezřelá místa objevena ještě před vznikem kazu.

Jak správně odstranit zubní povlak?
Pouze mechanicky-zubním kartáčkem a malým množstvím zubní pasty, u starších dětí i pomocí zubní nitě. Pro děti se vyrábějí zubní kartáčky, kterých rukojeť je tvarována tak, aby ji dítě mohlo dobře chytit do rukou. Podle toho jsou kartáčky určené pro děti od 1 do 2 let, od 3 do 5 let a pak pro děti školního věku. I zubní pasty jsou speciálně upravovány podle věku dítěte. Od tří let si dítě čistí zuby samo, třeba je však ještě "dočistit". I když už jsou školou povinné, je dobré kvalitu čištění zubů zkontrolovat. Zuby je třeba čistit dvakrát denně, ráno po snídani a večer před spaním. Po večerním vyčištění  zubů by už dítě nemělo nic jíst. Pokud je žíznivé, mělo být pít jen čistou vodu.

Lze ovlivnit kvalitu povrchu skloviny?
Její složení a kvalitu ovlivňuje zejména průběh vývoje zubu a do jisté míry i dědičnost. Částečně je možné ji ovlivnit i podáváním fluoridů. Fluoridace spočívá v příjmu fluoridů v potravě a zubními pastami s fluórem.

Mohu zjistit, zda je moje dítě náchylné na vznik kazu?
Pokud navštívíte zubního lékaře, ten zjistí zdraví zubů nejen u vašeho dítěte, ale i vašich zubů. Rizikem vzniku kazu u dětí je pití sladkých nápojů z kojenecké láhve, příjem cukrů častěji než 3 krát denně, výskyt bílých skvrn na zubech, přítomnost zubního povlaku, krvácení dásní, sníženátvorba slin a některé chronické onemocnění dětí.

Hraje v případě zubů nějakou roli i výživa?
Dítě pro svůj vývoj potřebuje cukry, a tak není možné jim příjem cukrů zakázat. Je však třeba dbát na to, aby byl přiměřené věku. Největším nebezpečím jsou slazené nápoje. Dítě by mělo pít jen obyčejnou vodu nebo neslazený čaj. Mělo by i pravidelně jíst, tedy minimálně 5krát denně a mezi jídly by nemělo jíst sladkosti. Ty by měly být součástí hlavního jídla.

Co dělat, aby se dítě u zubaře nebálo?
Příkladem by měli jít rodiče. Nejlepší je, pokud se rodiče dohodnou se svým zubním lékařem a v momentě, když se dítěti prořežou první zoubky, začnou s ním pravidelně navštěvovat zubní ambulanci. Dítě je velmi vnímavé a postupně si zvykne na čekárnu, sestřičku i lékaře. Počítání zubů s malou odměnou je prvním pozitivní dojem, který dítě získává. Navíc lékař dítěti vysvětlí, že si zoubky musí čistit, protože zdravé a čisté zoubky nebolí. Jistě, i zde platí, že každé dítě je individuální. Někdy stačí jedna návštěva zubaře a dítě si vytvoří pozitivní dojem, jiné na to potřebuje návštěv víc.

Je pravda, že dětské zuby třeba čistit, jakmile se přeřízne první zub?
Ano. Dásně je však vhodné masírovat v místech budoucích zoubků už v čase před prořezáváním zubů pomocí kusadel nebo prstového kartáčku.

Potřebují mléčné zuby stejnou péči jako trvalé?
Mléčné zuby mají důležitou úlohu nejen při žvýkání, při tvoření slov, ale ovlivňují i vývoj čelisti a postavení stálých zubů. Proto se je třeba se o ně starat a snažit se zabránit jejich předčasné ztrátě. Kořeny mléčných zubů se po skončení vývoje začínají zkracovat, protože na jejich místo se začínají tlačit zuby stálé. Když mléčný zub vypadne, nebo ho odstraní zubní lékař, má krátký nebo žádný kořen. Mléčné zuby se z čelisti přirozeně uvolňují, a to nejprve řezáky (mezi 5 až 8 rokem), pak špičáky (mezi 10 až 12 rokem) a naposledy stoličky (mezi 10 až 12 rokem). Mléčné zuby tedy nejen umožňují potravu dobře rozžvýkat, ale také udržují místo pro stále zuby a jsou důležité i pro správnou výslovnost.

Časový přehled prořezávání dočasných zubů v horní čelisti
typ zubu
období prořezávání
První řezáky (jedničky)
6 až 8 měsíc
Druhé řezáky (dvojky)
9 měsíc
Špičáky (trojky)
16 až 20 měsíc
První stoličky (čtyřky)
12 až 16 měsíc
Druhé stoličky (pětky)
20 až 30 měsíc

Časový přehled prořezávání dočasných zubů v dolní čelisti
typ zubu
období prořezávání
První řezáky (jedničky)
6 měsíců
Druhé řezáky (dvojky)
9 měsíc
Špičáky (trojky)
16 až 20 měsíc
První stoličky (čtyřky)
12 až 16 měsíc
Druhé stoličky (pětky)
20 až 30 měsíc