Co je spouštěčem migrény?

Spouštěčem migrény rozumíme jakýkoliv specifický podnět nebo faktor, který pochází buď z vnějšího okolního prostředí jedince, nebo z jeho vlastního vnitřního tělesného a psychického prostředí. Tento podnět má schopnost iniciovat a spustit složitý řetězec neurobiologických procesů, které následně vyústí v charakteristický migrenózní záchvat s typickými příznaky jako je jednostranná pulzující bolest hlavy, nevolnost, zvracení a přecitlivělost na světlo a zvuky.

Mechanismus působení spouštěčů

Je naprosto zásadní pochopit, že samotný spouštěč migrény nepředstavuje původní příčinu tohoto neurologického onemocnění, ale spíše funguje jako katalyzátor nebo aktivátor již existujících patologických mechanismů v mozku predisponovaného jedince. Migréna je totiž chronické neurologické onemocnění s genetickou predispozicí, které se vyznačuje zvýšenou citlivostí nervového systému na různé podněty. Spouštěč tedy pouze aktivuje již přítomné mechanismy v mozku, které vedou k rozvoji migrenózního záchvatu, přičemž tyto mechanismy zahrnují komplexní změny v neurotransmiterových systémech, cévní reaktivitě a aktivitě trigeminovaskulárního systému.

Stres jako typický příklad spouštěče

Jedním z nejčastějších a nejlépe dokumentovaných spouštěčů migrenózních záchvatů je psychický stres a emocionální napětí. Migréna vyvolaná stresem představuje klasický příklad toho, jak externí psychosociální faktory moyen ovlivnit neurologické procesy v mozku. Při chronickém nebo akutním stresu dochází k aktivaci hypothalamo-hypofyzárně-adrenální osy, což vede k vyplavení stresových hormonů jako je kortizol a adrenalin. Tyto hormony následně ovlivňují funkci neurotransmiterů, především serotoninu, který hraje klíčovou roli v patofyziologii migrény. Současně stres způsobuje svalové napětí, změny ve spánkovém režimu a může vést k dalším rizikovým faktorům jako je dehydratace nebo nepravidelné stravování.

Psychické a fyzické spouštěče

Mezi nejčastější psychické spouštěče migrenózních záchvatů patří nejen akutní stresové situace, ale také chronické psychické vypětí, anxiety, depresivní stavy, emocionální konflikty a náhlé uvolnění po období intenzivního stresu. Fyzické spouštěče zahrnují především tělesné vyčerpání po nadměrné fyzické aktivitě, únavu spojenou s přepracováním, náhlé změny v denním režimu a také paradoxně i příliš dlouhé období nečinnosti. Důležitým fyzickým spouštěčem je také nedostatek spánku nebo naopak příliš dlouhé spání, přičemž migreniky jsou obecně velmi citliví na jakékoliv změny ve svém spánkovém rytmu. Dehydratace organismu představuje další významný fyzický spouštěč, protože nedostatečný příjem tekutin může vést ke změnám v krevním oběhu a koncentraci elektrolytů, což může aktivovat migrenózní mechanismy.

Hormonální změny jako spouštěč

Hormonální změny, především u žen, představují jeden z nejvýznamnějších spouštěčů migrenózních záchvatů. Tyto změny jsou nejčastěji spojené s menstruačním cyklem, kdy fluktuace hladin estrogenu a progesteronu v různých fázích cyklu mohou vyvolávat migrenózní záchvaty. Menstruační migréna je velmi častým jevem, kdy k záchvatům dochází pravidelně v souvislosti s menstruací, nejčastěji těsně před jejím začátkem nebo během prvních dnů. Další hormonální spouštěče zahrnují těhotenství, kdy především v prvním trimestru může docházet k častějším záchvatům, menopauzu s výraznými hormonálními změnami, užívání hormonální antikoncepce nebo hormonální substituční terapie. Tyto hormonální vlivy jsou způsobené tím, že estrogen ovlivňuje funkci serotoninergního systému a může také působit na cévní reaktivitu.

Senzorické podněty jako spouštěče

Osoby trpící migrénou vykazují charakteristickou hypersenzitivitu na různé senzorické podněty z okolního prostředí. Ostré nebo blikající světlo, například fluorescenční osvětlení, sluneční světlo, světlo z počítačových obrazovek nebo televizí, může velmi snadno vyvolat migrenózní záchvat. Podobně působí i silné nebo nezvyklé zvuky, intenzivní pachy a vůně, včetně parfémů, čisticích prostředků, potravin nebo kouře. Změny atmosférického tlaku, které doprovázejí změny počasí, představují další důležitou skupinu senzorických spouštěčů. Mnoho migreníků udává, že dokáže podle svých příznaků předpovídat změny počasí, protože jejich nervový systém reaguje na barometrické změny rychleji než ostatní lidé.

Dietní a výživové spouštěče

Strava a jednotlivé potravinové složky představují velmi významnou kategorii migrenózních spouštěčů, přičemž individuální citlivost na různé potraviny se mezi pacienty značně liší. Čokoláda je jedním z nejčastěji uváděných spouštěčů, pravděpodobně kvůli obsahu tyraminu, fenyletylanimu a kofeinu. Zrající sýry, především ty s vyšším obsahem tyraminu jako je čedar, ementál, roquefort nebo gorgonzola, mohou vyvolávat migrenózní záchvaty prostřednictvím působení na serotoninové receptory. Citrusové plody, včetně pomerančů, citrónů, grapefruitů a limetek, obsahují biogenní aminy a přírodní salicyláty, které mohou u citlivých jedinců spouštět migrény. Umělá sladidla, především aspartam a sukralóza, které se často nacházejí v dietních nápojích a potravinách, představují častý spouštěč migrénu u mnoha pacientů. Glutaman sodný, běžně používaný jako ochucovadlo v asijské kuchyni a zpracovaných potravinách, může vyvolávat nejen klasický "čínský restaurační syndrom", ale také migrenózní záchvaty.

Alkohol a kofein jako spouštěče

Alkohol představuje dvojsečný meč v souvislosti s migrénou, protože může působit jak jako spouštěč záchvatu, tak paradoxně někdy i jako dočasná úleva od bolesti. Červené víno je považováno za obzvláště rizikové kvůli obsahu histaminu, tyraminu a tanninů, ale také bílé víno, pivo a destilované alkoholické nápoje mohou vyvolávat migrenózní záchvaty. Mechanismus působení alkoholu zahrnuje vazodilataci mozkových cév, dehydrataci, změny v hladinách neurotransmiterů a ovlivnění spánkových vzorců. Kofein má také ambivalentní vztah k migréně - zatímco pravidelné užívání kofeinu může pomáhat předcházet záchvatům a je dokonce součástí některých antimigrenózních léků, náhlé vysazení kofeinu u pravidelných konzumentů může vyvolat typický abstinenční syndrom s migrenózní bolestí hlavy.

Úprava životního stylu pro eliminaci spouštěčů

Pro pacienty s migrénou je naprosto zásadní systematicky upravit svůj životní styl tak, aby co nejvíce eliminovali nebo minimalizovali expozici známým spouštěčům. Tato úprava by měla začínat vedením migrenózního deníku, ve kterém si pacient zaznamenává nejen výskyt a charakteristiky záchvatů, ale také potenciální spouštěče, které předcházely záchvatu. Zvláštní pozornost je třeba věnovat řízení stresu prostřednictvím relaxačních technik, pravidelného cvičení, meditace, jógy nebo biofeedbacku. Duševní hygiena zahrnuje také naučení se správných technik zvládání konfliktních situací, stanovení reálných cílů a vytváření vyváženého rozvrhu mezi prací a odpočinkem. Úprava spánkového režimu znamená dodržování pravidelných časů usínání a probouzení, zajištění dostatečné délky spánku (obvykle 7-8 hodin), vytvoření vhodného spánkového prostředí a vyvarování se spánkovým dluhům nebo přespávání o víkendech.

Akutní farmakoterapie migrenózních záchvatů

Zásadním prvkem v managementu migrény je zajištění dostupnosti účinné akutní medikace, kterou může pacient použít v časných stadiích rozvíjejícího se záchvatu. Mezi volně dostupné preparáty, které se osvědčily v akutní terapii migrény, patří především Panadol Extra Rapid, který obsahuje kombinaci paracetamolu s kofeinem, přičemž kofein zvyšuje účinnost paracetamolu a současně má vlastní analgetické účinky. Ibalgin, obsahující ibuprofen, představuje efektivní nesteroidní protizánětlivý lék, který působí nejen analgeticky, ale také protizánětlivě a může ovlivnit některé z patofyziologických mechanismů migrény. Brufen Rapid s rychle se uvolňujícím ibuprofenem umožňuje rychlejší nástup účinku, což je při léčbě migrény naprosto klíčové, protože čím dříve je zahájena terapie, tím je obvykle účinnější. Tyto preparáty by měl migrenozní pacient mít vždy snadno dostupné, ideálně doma, v práci i při cestování, aby mohl zahájit léčbu okamžitě při prvních známkách rozvíjejícího se záchvatu.