Co je úžeh a jak pečovat o nemocného?

Úžeh představuje závažný zdravotní stav, který vzniká následkem intenzivního přehřátí lidského organizmu, podobně jako tomu je u úpalu. Tyto dva stavy jsou si v mnoha ohledech velmi podobné, avšak mezi nimi existují zásadní rozdíly, které je důležité rozpoznat pro správnou první pomoc i následné ošetření. Zatímco úpal může být způsoben různými faktory vedoucími k přehřátí těla, úžeh má vždy velmi specifickou a jasně definovanou příčinu svého vzniku.

Úžeh způsobuje přímé delší působení prudkého slunečního záření.

Klíčovým rozlišovacím znakem úžehu je skutečnost, že tento stav vzniká výhradně a jednoznačně v důsledku přímého a intenzivního působení slunečních paprsků na lidské tělo, konkrétně především na oblast hlavy a krku. Jedná se tedy o stav, který je vždy a bez výjimky způsobován přímo slunečními paprsky, nikoli jinými faktory, které mohou vést k přehřátí organizmu. Úžeh se typicky rozvíjí při nechráněném a delším pobytu na přímém slunci, zejména během horkých letních měsíců, kdy je sluneční záření nejintenzivnější a kdy teploty dosahují svých nejvyšších hodnot.

Příznaky jsou v mnohém shodné s úpalem a mohou se projevit až několik hodin po pobytu na slunci

Symptomatologie úžehu bývá velmi často prakticky identická s příznaky úpalu, což je důvodem, proč se tyto dva závažné zdravotní stavy tak často zaměňují nejen mezi laickou veřejností, ale někdy i mezi zdravotnickými pracovníky. Tato podobnost příznaků může vést k chybné diagnostice a následně i k nesprávnému postupu při poskytování první pomoci, což může mít vážné následky pro pacienta.

Mezi hlavní a nejčastější příznaky obou stavů patří především silné a intenzivní bolesti hlavy, které mohou být lokalizované v různých oblastech hlavy a mívají často pulzující charakter. Pacienti dále trpí výrazným pocitem nevolnosti, který se může postupně stupňovat a přecházet až v opakované zvracení. Dalším charakteristickým příznakem je výrazná únava a celková slabost, která se projevuje neschopností vykonávat i běžné každodenní činnosti.

Avšak úžeh se od úpalu odlišuje několika specifickými příznaky, které jsou pro tento stav charakteristické a které pomáhají při správné diagnostice. Nejdůležitějším rozlišovacím znakem je přítomnost vysoké horečky, která u pacientů s úžehem typicky dosahuje hodnot kolem 40 stupňů Celsia nebo dokonce více. Tato vysoká teplota je velmi často doprovázena zimnicí, což je stav, kdy pacient pociťuje subjektivně chlad a třese se, přestože má objektivně velmi vysokou tělesnou teplotu.

Dalším specifickým příznakem úžehu je výrazné poškození kůže, které se projevuje silným zarudnutím všech nechráněných částí těla, které byly vystaveny přímému slunečnímu záření. V závažnějších případech může dojít až k tvorbě puchýřků na kůži, což představuje klasické spálení od slunce různých stupňů závažnosti.

Je velmi důležité si uvědomit, že nejzávažnější příznaky úžehu - tedy intenzivní bolesti hlavy, vysoká tělesná teplota a zvracení - se nemusí projevit okamžitě po expozici slunečnímu záření. Tyto příznaky se mohou rozvinout až s odstupem několika hodin po pobytu na přímém slunci, což může vést k podcenění situace a k opožděnému zahájení léčby.

První pomoc a péče o pacienta s úžehem

Poskytování první pomoci pacientovi s úžehem vyžaduje rychlé a koordinované jednání, přičemž mnoho postupů je podobných těm, které používáme při úpalu. Základním a nejdůležitějším krokem je okamžité odstranění pacienta z dosahu slunečních paprsků, nejlépe do chladnějšího a stinného prostředí, kde nebude nadále vystaven škodlivému působení slunečního záření.

Následně je třeba zahájit postupné a kontrolované ochlazování organizmu, které musí být prováděno opatrně a postupně, aby nedošlo k prudkému teplotnímu šoku. Ochlazování můžeme provádět několika způsoby - především podáváním tekutin a omýváním těla vlažnou až chladnou vodou. Je naprosto zásadní, aby ochlazování nebylo příliš prudké - zejména nesmíme používat ledovou vodu, která by mohla způsobit vazokonstrikci a paradoxně zhoršit stav pacienta.

Pacienta je třeba umístit do správné polohy - ideálně do polohy v polosedě se zvýšenými dolními končetinami, což napomáhá lepšímu prokrvení životně důležitých orgánů. V případech, kdy není možné pacientovi zprostředkovat sprchování nebo celkové omývání chladnou vodou, můžeme jeho tělo ochlazovat alespoň místně přikládáním mokrých a studených ručníků na strategická místa - konkrétně na čelo, zátylek, zápěstí a nohy, kde jsou krevní cévy blízko povrchu kůže.

Rehydratace a doplňování tekutin

Zásadní součástí léčby úžehu je správná rehydratace organizmu, která musí být prováděna postupně a kontrolovaně. Tekutiny by měly být podávány ve formě mineralizovaných nápojů, iontových nápojů, slazeného čaje nebo přímo speciálních rehydratačních roztoků, které obsahují optimální poměr elektrolytů a minerálů potřebných pro správnou funkci organizmu například Enhydrol Banán ve formě prášku rozpustného ve vodě..

Tekutiny je třeba podávat po malých dávkách - nejlépe po doušcích nebo po lžičkách v pravidelných a krátkých intervalech po sobě. Tento postupný způsob podávání tekutin je důležitý z několika důvodů - jednak zamezuje dalšímu zvracení, které by mohlo situaci zhoršit, a jednak umožňuje organizmu postupně absorbovat potřebné množství tekutin a elektrolytů.

Ošetření poškozené kůže usnadní panthenol spreje a krémy po opalování

Speciální pozornost vyžaduje ošetření spálené pokožky, která je charakteristickým příznakem úžehu. Po několikerém ochlazení kůže vodou můžeme pokožku ošetřit sprejem po opalování s obsahem panthenolu, který má protizánětlivé a hojivé účinky. Panthenol podporuje regeneraci poškozené kůže a zmírňuje bolestivost spálenin, což přispívá k rychlejšímu a kvalitnějšímu hojení.

Důležitost dohledu nad nemocným

Pokud je to jakkoliv možné, je nezbytné zajistit u pacienta s úžehem nepřetržitý dohled další osobou, a to minimálně po dobu několika hodin od pobytu na slunci. Tento dohled je obzvláště důležitý z toho důvodu, že se některé závažné příznaky úžehu mohou projevit až s časovým odstupem, a pacient tak může potřebovat okamžitou pomoc i v době, kdy se již cítí relativně dobře.

Zvláštní pozornost a zvýšený dohled je třeba věnovat především dětem a starším lidem, kteří jsou z důvodu svého věku a fyziologických specifik více náchylní k rozvinutí závažných komplikací. U těchto rizikových skupin může úžeh probíhat atypicky a komplikace se mohou rozvinout rychleji a být závažnější než u zdravých dospělých jedinců.

Kdy volat lékaře?

Existují situace, kdy je nezbytné okamžitě kontaktovat záchrannou službu a zajistit profesionální lékařskou pomoc. Mezi tyto alarmující příznaky patří především opakované nebo nekontrolovatelné zvracení, které může vést k dalšímu zhoršení dehydratace a může signalizovat závažné poškození centrálního nervového systému.

Dalším varovným příznakem jsou jakékoliv známky hrozící poruchy vědomí - může se jednat o dezorientaci, zmatenost, nadměrnou spavost, nebo naopak abnormální agitovanost. Tyto příznaky mohou svědčit o rozvíjejícím se edému mozku nebo jiných závažných neurologických komplikacích, které vyžadují okamžitou a specializovanou lékařskou péči.

V takových případech je třeba neprodleně kontaktovat záchrannou službu na čísle 155 a do příjezdu zdravotnické pomoci pokračovat v poskytování první pomoci podle výše uvedených zásad, přičemž je důležité průběžně monitorovat stav pacienta a být připraven na možné zhoršení jeho zdravotního stavu.