Co udělat proto, aby náš boj s bakteriemi byl úspěšný?

Lidé neustále svádějí boje s původci epidemii. Vítězná tažení proti choleře, moru, tuberkulóze začínají negativně ovlivňovat často prohrávané boje s novými infekcemi, které jsou mnohem zákeřnější a také rezistentní na současná léčiva.

Něco z historie
Jen v 15. století během pandemie moru zemřelo v Evropě 25 milionů lidí. Původců infekčních onemocnění poprvé pod svým mikroskopem objevil až L. Pasteur. Lidstvo se naučilo proti nim chránit - zvýšenou hygienou, očkovacími látkami, antibiotiky. Podle statistických údajů jsou infekční onemocnění na třetím místě mezi nemocemi způsobujícími smrt. Způsobují je choroboplodné mikroorganismy - viry, bakterie, parazity a mikroskopické houby, které jsou schopny v určitých podmínkách projevovat svou aktivitu a množit se. Když bakterie vstoupí do lidského organismu, začnou se množit a produkovat toxiny, pro lidský organismus toxické látky, nebo začnou narušovat některé procesy v organismu. Výsledkem je nemoc. Značný počet infekčních onemocnění, i chřipku, způsobují viry, které se v napadených buňkách lidského organismu množí.

Proč se zapomenuté infekce objevují znovu?
Důvodem je narušování rovnováhy mezi lidským organismem a vnějším prostředím - a to buď oslabením odolnosti organismu nebo přemnožením choroboplodných mikroorganismů. V současnosti existuje mnoho faktorů, potlačujících imunitu člověka. Patří k nim znečištěné ovzduší, životní prostředí, potraviny a také stres. Naše populace je těmito faktory zatížena do takové míry, že organismus již postupně nebude schopen promptně reagovat obrannou reakcí.

Virus - cestovatel
K možnému vzniku budoucích epidemií infekčních chorob přispívá i rozvinutá turistika, migrace, obchod. Zkrátka, globalizace našeho života. Člověk nakažený jistým druhem viru, cestující letadlem může nakazit spolucestující, a tak se virus snadno dostane do země, kde na něj lidé nemají vytvořenou imunitu. V konečném důsledku to, pro nepřipravenou populaci, může znamenat těžkou epidemii. I pro virus či bakterii se v takovém případě mění podmínky - dostává se do prostředí, které je pro něj neznámé a přizpůsobí se. Stává se, že mikroorganismy žijící například v půdě, nebo viry zatím napadající jedině zvířata, se přizpůsobí i na život v lidském organismu a my se nestačíme divit, jaké nové infekce se nás chytají.

Narušená rovnováha
Proč k tomu dochází? Odpověď je velmi jednoduchá. Odolnost našeho organismu proti choroboplodným zárodkům je mnohem více než v minulosti narušena - a to i naším vlastním přičiněním. Před mnoha lety jsme nepoužívali hygienické prostředky v takové hojné míře jako dnes. V současnosti existují mýdla, šampóny, dezinfekční prostředky. Jejich příliš častým používáním si ničíme svoji přirozenou imunitu. Vytváříme totiž pro mikroorganismy úplně jiný ekosystém, a ony se samozřejmě v tomto novém prostředí velmi rychle adaptují. Častým mytím snižujeme přirozenou obranyschopnost naší pokožky - ničíme ochranný film své kůže, který na svou obnovu potřebuje přibližně dalších pět hodin. U novorozenců je to však až dvanáct až třináct hodin. Díky úzkostlivému dodržování hygieny bylo sice poraženo mnoho infekcí, jenže současně s nimi obvykle ničíme přirozené "nepřátele" lidského organismu, ke kterým patří některé bakterie, roztoče a podobně. Jsou našimi každodenními společníky a právě ony posilují naši obranyschopnost. Náš organismus je tak odolnější vůči mnohým nemocem, alergie nevyjímaje. Právě alergie totiž mnozí lékaři začínají považovat za nemoc naší rozmazlené civilizace - znečištěné ovzduší na jedné straně, a na druhé přílišná čistota až sterilita - organismus zažívá stále více šokující přechody z jednoho extrému do druhého. A výsledek? Alergie nejrozmanitějších druhů. Podrobné vědecké studie ukazují, že v rodinách s více dětmi, děti rozené jako třetí se mnohem vzácněji stávají alergiky, než prvorození a druhorození. Je tomu tak proto, že mladší sourozenci se již narodí do prostředí, kde přirozeně se nacházející mikroorganismy posilují jeho imunitní systém.

Přirozenou imunitu si však nevytváří jen lidský organismus
Imunní vůči našemu úsilí o jejich likvidaci se bohužel stávají i bakterie. Rezistence mikroorganismů se stává další noční můrou lékařů. Je to další problém, se kterým se musíme vypořádat. Některé druhy bakterií se totiž tak dokonale zadaptovaly v novém prostředí, že začaly být odolné na dosud používané léky. Když nastoupila éra antibiotik, lidstvo si myslelo, že se vypořádalo s infekčními chorobami. Počet nebezpečných, na antibiotika rezistentních bakterií, však narůstá mnohem rychleji, než jsme si schopni připustit. Takovou hrozbou je například bakterie tuberkulózy rezistentní na dosud používaná antituberkulotika.

Extrémy škodí
Sterilní svět bez mikroorganismů se vytvořit jednoduše nedá. Pokoušel se o to například texaský milionář Howard Hughes, který se v roce 1958 nechal zavřít do dokonale vydezinfikovaného apartmánu v hotelu Beverly Hills, kterému se říkalo "nulová virová zóna". Hughes k sobě nepouštěl nikoho, kdo neprošel dokonalou dezinfekcí, a sám se několikrát denně sprchoval. Zemřel za pár let na cukrovku. V jeho šlépějích pokračoval i Michael Jackson. V přísné sterilitě však držel i své děti. Výsledek? Těžké infekce, pro které musel být Jacksonův prvorozený potomek hospitalizován. Důvod je prozaický - jelikož nepřicházel do styku s žádnými choroboplodnými mikroorganismy, neměl vytvořenou přirozenou imunitu. Naše populace také patří k těm, která čistotu pomalu nadřazuje nad všechno. Začínají se nás však zmocňovat, a to stále častěji, různé infekce, chřipky či alergie. Na druhé straně existují etnika, která trpí infekčními epidemiemi způsobenými životem v absolutní špíně a nehygienickém prostředí. Postihují je neštovice, žloutenka, meningitida. Zato však neznají žádné alergie či jiné chronické choroby způsobené zejména oslabením imunity. Za rozvoj infekce je zde spíše zodpovědné přemnožení choroboplodných mikroorganismů z nedostatku hygieny.

Jak se tedy chránit?
Jak se tedy máme vypořádat s dilematem čistoty a špíny a šíření nových infekcí? Tady podle odborníků je nejlepší zlatá střední cesta. Snažme se udělat vše, aby k výkyvům rovnováhy mezi dvěma světy mikroorganismů a makroorganismů došlo co nejméně. Nepřehánějme to s úzkostlivým dodržováním hygieny, co se týče častého koupání a zejména nadměrného používání mýdel a parfémů, které ničí ochranný film pokožky na těle. Na druhé straně si však dejme pozor na čisté ruce, které jsou vstupní branou pro infekce. Jinými slovy, navzdory všem vymoženostem našich časů špínu zcela nezatracujme - nejlépe však s namydlenýma rukama. V posledních letech začíná být stále více populárnější nový obor v rámci celostní medicíny, který se snaží udržovat rovnováhu mezi tímto mikrokosmem a makrokosmem - tzv. detoxikační medicína. Detoxikace organismu vlastně nastoluje přirozenou rovnováhu, eliminuje rozmnožené mikroorganismy a přirozeně stimuluje naši imunitu vůči dalším útokům těchto neviditelných nepřátel.


Mohlo by vás také zajímat