Co všechno nevíme o brusinkách a dalším ovoci?

Brusinky jsou alespoň tak vzácné jako med. Navíc, bojují proti zubnímu kazu. Ještěže jsou jich plná vědra vedle cest.

Jsou horší nezralé než žádné?

Víte však, že ty nejlepší dozrávají až na podzim? Nakoupili jste si trpké růžovobílé bobulky v červenci či v srpnu? Prodavači u cest umí být přesvědčiví. I vám namluvili, že je stačí dát na týden do tmavé místnosti a oni krásné dozrají? Omyl. Zčervenají, ale v chuti a ve výživném obsahu se už nic nezmění! Takové zázraky se nedějí! Brusinkám nenabydou vitamíny v tmavém sklepě. Právě naopak, koupí nebo sběrem takzvané první sklizně podporujete ničení vzácných vřesovišť. A navíc žaludek si plníte začínající hnilobou - i když zvenčí jsou brusinky po týdenním odpočinku konečně krásně lesklé a červené.

Nejen ze Švédska

Škoda, že poslední generace je zná především jako specialitu švédské kuchyně a povinnou přílohu "svíčkové" nebo ke smažení plísňového sýru. Přirozené porosty se vyskytují v nížinách i ve vysokých horských polohách. Pro naše předky byly stejně vzácné jako med.
Zlepšují fyzickou i psychickou kondici. Jejich léčivé účinky jsou tak výrazné, že odborníci je doporučují už i v boji proti zubnímu kazu!
Malé zázračné kuličky obsahují množství organických kyselin, vitaminů, zejména C, E, K, provitaminů A a třísloviny. Ve zralém stavu mají vysoký podíl protihnilobných látek. Fungují jako výborný antioxidant. Obsahují i kyselinu citrónovou, jablečnou, benzoovou a šťavelovou, z minerálních látek zejména draslík, méně magnézium, vápník, fosfor a sodík. Flavonoidy, které se v nich hojně nacházejí, snižují tvorbu krevních sraženin, upravují vysoký krevní tlak, zdokonalují průtok krve, zpomalují vznik aterosklerózy a brání ucpávání cév.

Zdravé močení

Pokud vás trápí zanícené močové cesty, nebo dokonce opakované záněty, sáhněte po brusinkách. Vyberte si šťávu, čaj, džem, sušené plody, kompot - cokoliv. Udělejte totéž, pokud při močení pociťujete bolesti, a zkuste to i v případě, že váš problém nese jméno samovolný únik moči. Brusinky jsou jednička. Ještě začátkem dvacátého století vědci zjistili, že obsahují kyseliny, které v těle neoxidují. Pokud osídlí močové cesty, dokážou pokrýt povrch některých orgánů a vytvořit cosi jako obranný štít. Tento mechanismus nedovolí bakterií E. coli ani jiným infekcím přilepit se na stěny močového měchýře, množit se a šířit do okolních tkání a struktur. Brusinky chrání, ale i léčí cestu od ledvin až po suché kalhotky. Je zde však jedna výjimka: Vyšší obsah kyseliny šťavelové je důvod, proč lékaři nedoporučují přehnanou konzumaci plodů lidem náchylným na tvorbu ledvinových kamenů.

Rány, dásně, cukrovka

Američtí Indiáni přikládali brusinkové obklady na rány. Dezinfekční a protizánětlivý účinek využívali v boji proti otravě krve. Preventivně je jedli se sušeným masem. Brusinky účinkují proti průjmu, chřipce, skleróze, bolestem při menstruaci, mají protirakovinný účinek. Používají se jako podpůrný prostředek při léčbě cukrovky a revmatismu. Zalíbily se i kosmetickému průmyslu. Obsahují omega-3-mastné kyseliny, které obnovují buňky, takže výtažky z nich stále častěji najdete v pleťových krémech. Díky přírodním barvivům se zase používají v dekorativní kosmetice. Pravidelná konzumace zamezuje rozšiřování bakterií v ústní dutině a potlačuje vznik zubních onemocnění, kazu i kamene. Zubní sklovina pravidelně vystavována brusinkové šťávě dokáže na osmdesát procent odolávat bakteriím.

Ale ...

Brusinky mají zvláštní, nezaměnitelnou chuť. Jsou trochu trpké, nahořklé, zároveň sladké i kyselé. Američané by je nevyměnili za jahody, třešně ani za broskve. Ale pozor: Při jejich zpracování v potravinářském průmyslu se používají tuny cukru, někdy umělých sladidel. A právě zde je největší brusinkový háček. Čím méně zralé jsou plody, tím jsou trpčí a tím více cukru potřebují. Nebo jinak: Na oklamání a překrytí nízké kvality se do brusinkové masy přidávají jablka, švestky, hrušky a jiné druhy sladkého dužnatého ovoce, případně plody černého bezu, které se rychle a snadno sbírají, ale jsou i silným alergenem. Zvětšují objem, překrývají špatnou chuť. Z brusinkového zázraku zůstane někdy jen přeslazený ovocný stín. Podívejte se, co kupujete v hypermarketu a chovejte se zodpovědně i při domácím sběru a zpracování. Diabetikům nejvíce pomůže pravidelné pití neslazeného čaje z čistých sušených plodů. Ostatní si mohou dopřát čaj z plodů i z lístků, šťávy, sirupy, želé, hustý kompot, džem či omáčku. Sušené plody se hodí na přípravu moučníků a muffinů z celozrnné mouky. Při přípravě oblíbené pochoutky k masu a sýrům se na kilogram zralých brusinek doporučuje 500 gramů cukru. Více netřeba. Vyšší množství nepomáhá ani zubní sklovině, ani srdci, ani štíhlé linii.

Jahody, maliny, borůvky ...

Měkké letní ovoce sbírejte v čase maximální zralosti. Tehdy vynikne jeho chuť a vůně a právě tehdy obsahuje nejvíce vitamínů a ostatních hodnotných výživných látek. Jahody, maliny, rybíz, borůvky a brusinky se však v tomto stadiu nejobtížněji sbírají a jsou nejvíce choulostivé na přepravu. Pokud chcete prodloužit jejich životnost, sbírejte je ráno, když nejsou prohřáté sluncem. Toto pravidlo se vztahuje i na broskve, meruňky, švestky či na ryngle. Je třeba je sbírat v době maximální zralosti, ne však přezrálé, když padají ze stromu. Utržené již více nedozrají. O stupeň méně zralé ovoce sbírejte jen na kompoty.

Jablka a hrušky

Kromě letních odrůd, které je třeba zkonzumovat nebo zpracovat ihned po sklizni, jsou právě jablka a hrušky nejznámějším ovocem, které dozrává až po sklizni. Chutné a zralé jsou za pár měsíců, některé až v únoru, ale zůstanou takové až do začátku léta.

Exotické ovoce

V zemích původu se pro náš trh sbírá nezralé. Skladuje se v chladírenských boxech, dlouho cestuje, a nakonec se většinou chemickými látkami vyvolává nebo urychluje jeho zrání. Konečná chuť se podle odborníků nedá srovnat s tím, jak ovoce chutná v domovské zemi.
Pár dní: U některých exotických pochoutek přesto panuje názor, že při pokojové teplotě postupně za pár dní dozrají. Jsou to zejména banány. Navíc využít se dají jedny i druhé: zelenější pomáhají proti zácpě, zralé žluté proti průjmu.
3 až 5 dní: V bytě postupně dozraje i avokádo. Nejlepší jsou tmavé menší druhy. Při pokojové teplotě dozraje do pěti dnů.
● 8 dní: Za osm dní dozraje i papája. Její vnitřek musí být až oranžovožlutý. Když ji rozříznete, vyberte nepoživatelná zrna a oddělte je od dužiny. Papája musí být měkká a šťavnatá. Zralá voní jako čerstvé meruňky.
● 2 až 3 týdny: Po dvou až třítýdenním stání nabude jakžtakž přijatelnou chuť i trpké nezralé pomelo. Medová pochoutka však z něj už nebude.
● Nikdy: Jiné druhy nezralého exotického ovoce můžete rovnou zahodit do koše. Okamžitě přecházejí do hniloby. Typickým příkladem je mango.

Hurá na brusinky?

Existuje mnoho produktivních odrůd brusinek, kterým se daří i ve skalkách a zahrádkách. Mají rádi chudé, velmi kyselé, písčité, rašelinové půdy a vřesoviště. Pokud takovou půdu nemáte, pomůžete si rašelinou, odstraňte těžký jíl a dopřejte drobným keříkům dostatek slunce. Zbavte se i zlozvyku všechno pedantně okopávat. Odměnou vám budou dvě plnohodnotné úrody kvalitních brusinek.