Co znamená stres?

Stres je dnes často používaným slovem. Argumentujeme ním sice často, ale nejednou bez toho, aby nám byl jasný jeho skutečný význam. Stresem nazýváme všechny komplexní reakce našeho organismu na nespecifické vlivy okolního světa. Existuje široká škála faktorů způsobujících stres a psychologie je označuje jako stresory. Stres může být vyvolán strachem, bolestí, hrůzou, přetížením, vnějšími optickými nebo akustickými podrážděními, nemocí, nehodou, ale i radostí a potěšením.

Reakce těla v takových situacích probíhá ve třech fázích:

- Ve fázi poplachu tělo dělá přípravy na útok nebo útěk. Srdce bije silněji a puls je rychlý, svaly se napínají, aby byly připraveny na akcii.
- Ve fázi přizpůsobení se počáteční příznaky ztrácejí. Organismus si zvykl na novou situaci a vytvořil zvýšené obranné síly.
- Pokud faktory, které způsobily stres, nadále působí, nebo se dokonce zesílily, nastává fáze vyčerpání. Během ní mohou vzniknout vážná onemocnění. Známými následky bývají bolesti hlavy, žaludeční potíže, ale i závažné choroby, jako žaludeční vředy, vysoký krevní tlak, astma, alergické reakce a hluboké deprese. V extrémních případech to může vést až ke smrti.

Rostoucí stres našich časů má jednu základní příčinu

Zapomněli jsme, že po čase aktivity musíme našemu tělu dopřát čas klidu a uvolnění. Ten, kdo se jen honí nebo nechá honit a nedopřeje organismu dostatečné přestávky na harmonizaci, pracuje na vlastním zničení. K výkonnostním požadavkům na pracovišti a v rodině přistupuje permanentní přetížení podrážděné z okolního světa. Zaplavuje nás dopravní hluk, na každém rohu na nás bliká neonová reklama, vysoká rychlost při jízdě autem nám zvedá tlak, rádio, televize a tisk nám denně přinášejí nepříjemné zprávy, křiklavé reklamy nás svádějí k nákupní horečce, nízko létající letadla, staveniště a dunící diskohudba útočí na naše sluchové nervy, konzumní léky a drogy nás uměle povzbuzují. Stresové prvky číhají všude, nedají se z našeho života již odstranit, ale můžeme se naučit uvědoměleji s nimi zacházet a čelit jim.
Představte si, že každý den vašeho života by byl úplně stejný jako předchozí, nebyly by žádné vzruchy, žádné novoty, žádná radost ani vztek. Samozřejmě, zemřeli bychom z nudy, život by byl zoufale jednotvárný.

Málo stresu má stejný účinek jako jeho nadbytek

Potřebujeme určitou míru podráždění, abychom si vypěstovali odolnost. I kdyby bylo možné příčiny stresu z našeho života úplně odstranit (v laboratořích se o to již déle pokoušejí), neudělali bychom tím pro náš organismus nic dobrého. Se stresem třeba žít a třeba se naučit s ním zacházet. Neexistuje žádná obecně platná míra na oživující nebo chorobný stres, vnímavost i odolnost jsou individuální. Sami si musíme stanovit, kolik stresu vám dělá dobře a kdy vás začne obtěžovat. V každém případě si zvykněte dělat přestávku na odpočinek. Využijte víkendy pro sebe, pro vlastní zdraví, vypněte, sbírejte síly. Stará životní moudrost říká, že z klidu je síla. Hospodařte se svými vnitřními silami jako s domácí pokladnou, nevydávejte víc, než máte. Nenechte se v žádném případě vehnat do stresu porovnávání typu "můj kolega stihne více" nebo "moje kolegyně pracuje rychleji a nepotřebuje tolik přestávek na odpočinek jako já". Vaše vnitřní rovnováha vám dá rychle vědět, že osobní zdraví a blaho je důležitější než pochybné názory mnoha vrstevníků.