Čtyři fáze rýžové diety, která vás postaví na nohy

Celozrnná rýže je vhodnou potravinou při detoxikaci organismu. Můžete ji zkusit na jaře a očistit si tak tělo po zimním hodování. Základem úspěchu je, konzumovat rýži natural. Vhodná je loupaná i neloupaná, vyberte si podle vlastní chuti.

Rýžová dieta s celozrnnou rýží se doporučuje
na detoxikaci organismu, při léčení žaludečně-střevních a žlučníkovo-jaterních chorobách, při srdečně-cévních potížích a při poruše látkové výměny, artróze, revmatismu a pakostnici. Rovněž při nedostatečnosti ledvin, vysokém krevním tlaku, poškozeníc kůže a nehtů a při vypadávání vlasů.

Z obilovin obsahuje celozrnná rýže
nejhodnotnější bílkoviny, málo tuku, asi 73% uhlovodanů, resp. sacharidů, vitaminy skupiny B a minerální látky, malé množství Na, ale hodně K, P, a Si. Obsahuje kyselinu glukuronovou, která se pomocí enzymu glukuronidázy váže s cizorodými, těžko vyloučitelnými jedovatými látkami, které se tímto způsobem mohou dostat z těla ven.

Tato kúra se dělí na čtyři fáze
Každá trvá 9 dní (nebo zkrácená forma 7 dní). Je třeba si naplánovat 36 (28) dnů, tohoto stravovacího režimu. Velmi vhodné je zařadit jej do období, od Popeleční středy do Velikonoc. Ale v kterémkoliv jiném ročním období bude pro nás užitečná. V žádném případě nepoužíváme při kúře bílou rýži, která má 5 až 7 krát méně minerálních látek, vitaminů a vlákniny, protože kúra s takovou rýží by byla nejen neúčinná, ale mohla by mít i negativní následky na naše zdraví. Nepoužíváme ani lákavou a drahou celozrnnou rýži parboiled, která prochází v procesu výroby vícenásobnou denaturací a je pro nás bezcenná. Při této kúře nehladovíme, najíme se třikrát denně dosyta, ale nepřejídáme se. Jídlo je třeba jíst pomalu, v duševní pohodě a s potěšením, důkladně rozžvýkat každé sousto, abychom z rýže vytěžili maximum. Doporučuje se požvýkat jedno sousto alespoň 40x; při léčení vážnějších, hlavně zažívacích poruch, ale i během první, důležité, náběhové fáze, může být zvýšeno až na 200x. Rýže se žvýkáním štěpí na jednodušší látky, čímž se šetří a usnadňuje trávení, vylučuje se imunoglobulin, čímž se podporuje naše imunita a potrava se alkalizuje, což pomáhá zase při překyselení organismu, a tedy podporuje zbavování se toxinů a únavy.

I. fáze: Celozrnná rýže bez soli a tuku
Trvá prvních 9 dní. Tato fáze bývá nejtěžší. Rýži jíme samotnou, bez soli a bez oleje. V tomto období se obvykle objeví přechodné zdravotní problémy, způsobené čištěním se od hlenů a uskladněných kyselin a léčením organismu. Pokud se dá, kúru nepřerušujme. Kdyby byly pro nás problémy příliš velké, přejděme na druhou fázi kúry, kdy problémy samy ustupují. Doporučují se aplikovat v tomto období derivační koupele, abyste zmírnili případné nepříjemné pocity a pomohli organismu zbavit se co nejdříve odpadu. Nebo si dělejte klystýr. Účinným prostředkem, jak se zbavit uvolňujících se kyselých toxických depozitů v těle během kúry, které způsobují slabost, bolesti hlavy, únavu a malátnost, je - dýchat naplno plícemi během procházky na čerstvém vzduchu. Také si pomáhejte teplou 1 až 3 hodinovou koupelí ve vaně s přidáním 100 g sody. Během koupele se doporučuje promasírovat si každých 10 minut pokožku celého těla vhodným kartáčem. V této fázi začínáme ztrácet na hmotnosti. Ještě několik rad k výběru a přípravě rýže. Pokud nejsme na rýži natural zvyklí, můžeme začít kúru s dlouhozrnnou rýží, která je obvykle měkčí a po pár dnech přejít na kulatou, která je houževnatější. Rýži večer propláchneme a namočíme v dvojnásobném množství vody. Ráno ji přivedeme do varu a vaříme v téže vodě, ve které byla namočená, na zcela slabém plameni, dokud se téměř všechna voda nevstřebá a nevypaří. I když ji nesolíme a neochucujeme, má vlastní lahodnou chuť. Poté ji promícháme a dáme pod deku, kde ji necháme dojít ještě asi půl hodiny, až hodinu. Rýži si můžeme uvařit najednou i na celý den. Způsob přípravy záleží i na hrncích, které máte. Kdybychom se chtěli vyléčit z vážnějších nemocí, bylo by vhodné pořídit si celozrnnou rýži biologicky vypěstovanou (koupíme ji v některých prodejnách přírodních potravin). Během kúry pijeme čistou vodu, bylinkové neslazené čaje, zelený čaj, čaj bancha, minerálky, s ne vyšším obsahem minerálů než 300 mg / l, které obměňujeme. Pijeme hlavně na prázdný žaludek, nejlépe hned ráno, a pak nejpozději 15 minut před každým jídlem, po jídle nejvýše 1,5 dcl. Nepijeme v době, kdy žaludek tráví, což může být asi po dobu dvou hodin po jídle.

II. fáze: Celozrnná rýže s tepelně upravovanou zeleninou
Trvá dalších 9 dnů. K vařené rýži přidáváme jako přílohu asi 25% zeleniny,kterou buď vaříme v páře nebo ve slané vodě, případně dusíme s malým množstvím vody nebo ji pečeme v troubě. Tuto zeleninu již můžeme připravit s malým množstvím mořské soli, ovšem zcela bez oleje.
Vhodná zelenina je zelí, mrkev, cibule, petržel, celer, kedlubny, různé druhy tykví, okurky, červená řepa, pórek, ředkev, květák, kapusta, brokolice, ale také je velmi potřebná listová zelenina, kterou blanšírujeme, tj krátce spaříme horkou slanou vodou nebo ji můžeme nakrájenou, krátce před dovařením přidáme k ostatní připravované zelenině. Nevhodné jsou v této fázi rajčata, která by se normálně měla jíst pouze syrová, protože jsou silně zásadotvorná, avšak po uvaření se stávají příliš kyselinotvorná. Zeleninu střídáme buď jednotlivě, nebo v kombinaci jen několik málo druhů. Nejlepší je připravit si ji ke každému jídlu vždy čerstvou a vařit ji jen krátce, 3 až 10 minut, podle druhu zeleniny. V tomto období většinou odezní projevené subjektivní potíže. Cítíme se velmi dobře, jsme plní energie, duševně výkonní a máme jasné myšlení. Byla by však škoda, kdybychom v návalu nadšení a výrazného zlepšení zdravotního stavu porušili dietu, a tím znemožnili trvalé odstranění zdravotních problémů.

III: fáze: Předchozí stravovací režim plus luštěniny
V nastávajícím 9 - denním období začínáme dosavadní stravu obohacovat přidáváním 10 až 20 procent různých druhů luštěnin. Střídáme různé luštěniny: fazole (výborné jsou například mungo při problémech s pletí a ledvinami), hrách, čočka, sója, bob, cizrna, které jsou v kombinaci s rýží zdrojem plnohodnotných bílkovin pro náš organizmus (sója obsahuje 2-krát tolik bílkovin než maso). Obecně platí zásada, že luštěniny propláchneme, namočíme na 6 - 12 hodin a můžeme je vařit v téže vodě, bez soli, doměkka. Se solí by se vařily velmi dlouho, nebo by se vůbec neuvařily. Je vhodné přidávat koření, které usnadňuje jejich vaření a trávení, jako kmín, fenykl, anýz, bazalku případně mořské řasy, nejlépe kombu. U sóji však vodu po namočení slijeme a vaříme ji v čerstvé vodě, nejlépe v tlakovém hrnci, 1/2 hodiny až 1 hodinu. (Bez tlakového hrnce by se měla sója vařit až tři hodiny). Je však třeba dát pozor, protože při delším vaření sója začíná opět tvrdnout. Luštěniny po uvaření mírně osolíme mořskou solí, nebo pokapeme dobrou sojovou omáčkou. Jedině bob a červená čočka tvoří výjimku, protože se vaří hned v osolené vodě.

IV. fáze: Rýže, vařená zelenina, luštěniny plus syrová zelenina
V posledním období začínáme přidávat k dosavadní stravě syrovou zeleninu, jemně nakrájenou či nastrouhanou nebo zajídáme syrové listy zelené listové zeleniny, resp. ji připravujeme jako různé saláty. Později můžeme přidávat kvašenou nesterilizovanou zeleninu, např. kysané zelí. Běžná příprava zeleninového salátu může vypadat například takto: Nakrájíme jemně podél vlákna cibuli a rozdrobíme ji, na hrubém nebo jemném struhadle nastrouháme mrkev, trochu petržele, celeru, přidáme něco zeleného, např. nasekanou petrželovou nebo celerovou nať, kadeřavou či růžičkovou kapustu, mladé kedlubnové, květákové nebo řepné listy či brokolici. Trochu posolíme mořskou solí (můžeme použít i přírodní vegetu bez glutamanu sodného), resp. pokapeme sójovou omáčkou. Přidáme panenský slunečnicový, dýňový nebo olivový olej a okyselíme citronem či jablečným octem (ne obyčejným). Pak vše důkladně promícháme. Můžeme udělat větší množství salátu, natlačit ho do sklenice s těsným uzávěrem a uložit jej do lednice, kde ho můžeme skladovat i týden. Nepoužíváme do salátů zálivky s vodou, nejlepší zálivkou jsou naše vlastní sliny, které se uvolní při důkladném žvýkání. U syrové zeleniny také používáme jednorázově méně druhů zeleniny a střídáme je.

Přechod na "normální stravu"
Čtvrté období kúry je plnohodnotnou stravou, která obsahuje vše, co naše tělo pro svou stavbu a zachování zdraví, i při těžké fyzické práci, potřebuje. Hlavní změny, které je však vhodné provést, spočívají v tom, že rýži můžeme začít střídat s dalšími plnohodnotnými celozrnnými obilovinami a produkty z nich (celozrnný chléb, kaše a celozrnné - grahamové těstoviny, ovesné vločky). Přidáme občas i brambory. Vynikající jsou jáhly a pohanka. Namísto luštěnin můžeme zařadit tofu. Občas sýry, a jiné, zejména zakysané mléčné výrobky. Maso, nejlépe bílé a ryby, raději alespoň dalších 9 dní nepoužíváme. Později, pokud nám dělá problémy vzdát se živočišných bílkovin, se při konzumaci masa, podle možnosti, řídíme zásadami dělené stravy. To znamená jíst maso samostatně, pouze s množstvím dušené a syrové zeleniny, tedy nekombinovat ho se škrobovinami, jako jsou brambory, rýže, těstoviny a chléb, protože to způsobuje kvašení a hnití potravy ve střevech a následně překyselování a intoxikaci organismu. Také až později můžeme použít vajíčko, nejlépe domácí a naměkko. Teprve nyní můžeme začít víc solit a používat více oleje, olejnatých semen a jiných tuků. Nepoužíváme však rostlinná másla a ztužené tuky, které jsou škodlivé a používáme raději kravské máslo. Můžeme začít konzumovat ovoce, nejlépe samotně, nebo alespoň půl hodiny před jídlem.

Pár základních pravidel na závěr
Je třeba myslet na to, že všeho (i dobrého a zdravého) moc škodí. Jezte vždy v pohodě a stravu důkladně rozžvýkejte. Velmi mnoho zažívacích problémů je způsobeno tím, že se honíme, polykáme a kombinujeme páté-přes deváté. Vyvarujte se zejména cukru (způsobuje kvašení každé potravy), ovoce se má jíst samotné, nevhodná je kombinace škrobovin s masem. Pijeme dostatečně, alespoň 15 min. před jídlem nebo trošku (max. 1,5 dcl) po něm, nikdy mezi jídly, kdy je již žaludek v procesu trávení, rozředili bychom trávicí šťávy, a tím nenapravitelně narušili trávení, což někdy může způsobit až koliku. Mezi jídly nemlsáme, má to také rušivý vliv na trávení. Poslední jídlo bychom měli sníst nejpozději tři hodiny před spánkem, jinak potřebujeme mnohem déle spát a ráno vstáváme unavení a malátní


Mohlo by vás také zajímat