Dá se bojovat stresem proti rakovině?

Dá se bojovat stresem proti rakovině? Poznatek vědců z oblasti imunoterapie zhoubných nádorů by se také dal nazvat strašením proti rakovině. Stres zkoumali vědci v souvislosti s rakovinou. Co vlastně zjistili?

Dá se bojovat stresem proti rakovině?

Vědci zveřejnili zprávu o tom, že se jim podařilo stresem přispět k odolnosti před jedním typem rakoviny. I když jde o výsledek získaný na myším modelu, je to překvapení. Dosud se totiž vědci domnívali, že stres škodí. Toto je první poznatek, že v případě krátkodobého stresu by to mohlo být naopak.
Vědci na to přišli náhodou, když na myších zkoumali speciální typ rakoviny-spinocelulární karcinom. Jde onemocnění kůže, které závisí na stavu imunitního systému a postihuje zvířata i lidi. Vztah mezi imunitním systémem, stresem a rakovinou je zamotaný. Zajímavým se z pohledu nových poznatků jeví ten druh stresu, který motivuje tělo k ostražitosti, tedy říká "bojuj nebo uteč". Pokud stresový podnět, který navozuje tento stav, trvá dostatečně dlouho, způsobí, že dojde k přesunu leukocytů-buněk imunitního systému-z hlubokých "skladů" do povrchových vrstev kůže a uzlin.


To, co vědci poodhalili, je příznivý efekt krátce trvajícího a možná i akutního stresu. Vyplynulo to z pokusu na třiceti myších, které vystavovali třikrát do týdne během deseti týdnů působení ultrafialového světla. Ozařování volili tak, aby kůže myší jen mírně zrudla a aby nedošlo k zánětu.
Ačkoliv UVB záření vděčíme za tvorbu vitamínu D v kůži, všeho moc škodí. Pokusným myším začali růst zhoubné nádory. Některé z nich začali vědci navíc týrat stresem tím, že omezovaly jejich pohyb. Tento šok zažili celkově devětkrát. Tým vědců překvapivě zjistil, že stresem týrané myši odolávaly rakovině mnohem lépe než ty, které žily v klidu.


Ale stres myši neuchránil natrvalo. Stresované myši sice měli nádorů méně, v obou skupinách však rakovina propukla až v 90 procentech. Vědci si prospěšný účinek stresu vysvětlují tím, že "nabuzený" imunitní systém byl v odstraňovaní rakovinných buněk úspěšnější. Chtějí však zjistit, proč tento ochranný efekt není trvalý.
 

Autor: Lenka Kostková