Děti kuřaček jsou častěji ohroženy astmatem

Děti kuřaček mají častěji astma než děti nekuřaček
Kromě genů, které dítě dostane do vínku, i životospráva matky, zejména během prvních třech měsíců těhotenství, má vliv na to, zda dítě bude mít alergii.

Hypoalergenní dieta?
Během těhotenství by měla budoucí matka dbát na správnou životosprávu. Její strava by měla být pravidelná (pětkrát denně v menších porcích) a bohatá-nic nevynechávat, resp. nedržet jakoukoliv dietu. Ani hypoalergenní, kterou doporučovali lékaři těhotným ženám v minulosti a jejímž cílem bylo nevystavovat dítě alergenům. Zakazovala různé potenciální alergeny, například ořechy a ryby. Ukázalo se však, že není účinná a pokles alergií v populaci nepřinesla. Spíše naopak. Dnes víme, že alergeny přecházejí do plodové vody ze stravy matky. Pokud těhotenství probíhá normálně, tak už během tohoto období se plodu startuje reakce, tzv.. imunologická tolerance. Když dítě během těhotenství ochráníme před alergeny, později během života se s nimi dříve či později setká. Tento případ je ještě horší, neboť pro organismus znamená šok. Ke zdravé životosprávě, na kterou by matka neměla zapomínat, patří i dostatek spánku (osm hodin) a pohybu.

Kouření
Kouření se považuje za jeden z rizikových faktorů pro vznik alergie. Nejideálnější je, pokud žena-kuřačka přestane s tímto zlozvykem ještě před početím. Ale nestačí, že sama nekouří, neměla by se pohybovat  ani v zakouřeném prostředí. I pasivní kouření má totiž významný vliv na vznik alergií u potomka. Děti kuřaček mají častěji astma, a v prvních letech života zvýšenou náchylnost na respirační virózy V porovnání s dětmi nekuřaček.

Kojení
Kojení chrání před alergiemi. Důležité je, aby matka kojila prvních šest měsíců. Neexistují důkazy o tom, že déle než šestiměsíční kojení má z pohledu alergií význam, ale prvních šest měsíců ho jednoznačně má.  Když matka kojí, byť rok či déle, ale po šesti týdnech má pocit, že miminko je hladové a ona má málo mléka, tak mu občas přidělat nějaké to umělé. V takovém případě je ochranný efekt kojení pryč. Dítě se setkalo s cizorodou kravskou bílkovinou, která je nevhodným podnětem.  Měsíce mezi čtvrtým a šestým se nazývají tzv.. tolerančním okénkem. Během nich by se už mělo dítě, nadále kojené, setkat se základními složkami lidské výživy. Začneme postupně přidávat, na pořadí až tak nezáleží. Kuřecí vývar, zeleninový vývar, ovocnou kaši, dětskou výživu ... Ale všimněte si, že se nedává nic, co má něco společné s mlékem. Mléko má od mámy. Po šestém měsíci už začínáme jednotlivé potraviny postupně kombinovat a kojení může jít postupně do ztracena. Lze jej ukončit během šestého nebo sedmého měsíce, nejpozději osmého. Doporučuje  se  nepodávat kravské, kozí či sojové mléko (cizorodou bílkovinu) dítěti dříve než po prvním roce .