Dlouhodobý stres, jeho vliv na zdraví a jak s ním bojovat

Dlouhodobý stres vážně ohrožuje zdraví, je třeba odpočívat. Dlouhodobý stres podle odborníků poškozuje nejen psychické, ale i fyzické zdraví. Doporučuje se dovolená, která trvá i tři týdny.


Stres nejčastěji postihuje lidi ve věku 25 až 54 let - častým zdrojem je práce a množství povinností v ní.

Podle hlavního odborníka ministerstva zdravotnictví České republiky pro klinické pracovní lékařství a klinickou toxikologii, by si lidé ve velkém pracovním nasazení během roku měli v létě dopřát dovolenou v trvání alespoň čtyřech týdnů. Pro ty, kteří si to nemohou dovolit, existují na projevy stresu, jako je uspěchanost, nervozita či rozčilování se, anxiolytika - látky, které odbourávají úzkost. Působí na psychické úrovni a jejich nevýhodou je riziko vzniku závislosti a různé jiné nežádoucí účinky, proto jsou vázány na lékařský předpis. Podle průzkumů až 80 procent pacientů užívá již při lehčí formě úzkosti antidepresiva, ale tyto léky jsou určeny k léčbě deprese a závažnějších stavů a jejich používání při úzkosti a stresu je často zbytečné.

Negativnímu vlivu stresu mohou zabránit i volně prodejná homeopatika bez nežádoucích účinků.
Podnětem, který vyvolá stres, může být jakákoliv situace, která organismus vychýlí z rovnovážného stavu, nastartuje v něm poplachovou reakci a aktivuje obranné mechanismy. V takovéto chvíli se organismus připravuje na dvě možnosti - utéct nebo bít se. Proto se rozbuší srdce a svaly v končetinách se naplní krví.
Stres nejčastěji postihuje lidi ve věku 25 až 54 let, je příčinou až 25 procent dvoutýdenní nebo delší nepřítomnosti v důsledku zdravotních problémů způsobených na pracovišti.


Pokud stres trvá krátkodobě a v přiměřené intenzitě, stimuluje člověka k vyššímu nebo lepšímu výkonu, podporuje látkovou výměnu, hormonální zabezpečení, jakož i duševní schopnosti či tvořivost. Naopak, nadměrný stres, který přetrvává dlouhodobě, ohrožuje tělesné i psychické zdraví člověka, může ho poškodit a dokonce způsobit až smrt v důsledku nadměrné zátěže a vyčerpání organismu.


Reakci organismu na stres rozdělují odborníci na tři fáze


• První je poplachová, v nichž se organismus mobilizuje, vylučuje větší množství hormonu adrenalin, zvyšuje se krevní tlak, srdeční tep, zrychluje se dýchání, zvýší se vylučování potu, krev z oblasti trávicích orgánů se přesouvá do svalů.
• Ve fázi rezistence organismus bojuje se stresorům a snaží se na něj adaptovat nebo jej zdolat. Pokud to trvá příliš dlouho, stav se zhoršuje a objevují se nemoci ze stresu, jako je například vznik žaludečních vředů, vysokého krevního tlaku, kardiovaskulárních nemocí, ale dochází i k poškození imunitního systému.
• Při fázi vyčerpání organismus podléhá stresu, což může vést k apatii, depresi, rezignaci
a někdy dokonce smrti. Kromě hysterie, paniky, hněvu, pláče, podrážděnosti, nervozity, trémy či neschopnosti reagovat rozvážně, je stres zodpovědný i za situační hypertenzi, oslabení imunitního systému, bolesti žlučníku, žaludku a dolních končetin, křeče svalstva, či časté močení.