Dovolená a důležitá ochrana před nadměrným sluněním

Následky opalování se projeví po letech. Lidové rčení " kam chodí slunce, nechodí lékař " neříká celou pravdu. Přestože je sluneční záření pro naše zdraví nezbytné, stále více lidí si uvědomuje rizika nadměrného opalování. Čokoládovou pokožku proto raději vymění za záruku zdraví.

Vrátit se z letní dovolené neopálení, jakoby jsme ani nikam necestovali. Ideální relax v letní destinaci v některých případech znamená celodenní ležení na pláži a nekonečné "chytání bronzu". Opálená pokožka vypadá na pohled zdravě a krásně a dámy se často těší z jejího zeštíhlujícího účinku. Hnědá barva kůže má však v první řadě funkční a až potom estetický charakter.

Tmavnutí způsobuje barvivo melanin, přirozený filtr, který pohlcuje některé složky slunečního záření. Nejnižší schopnost tvořit melanin mají lidé se světlou pokožkou a děti, proto se musí obzvlášť pečlivě chránit. Se sluncem by to však neměli přehánět ani lidé, kteří se tak snadno nespálí. O rakovinu kůže či předčasné stárnutí si koledují zejména tím, že si dopřejí sluneční paprsky nepřiměřeně dlouho.

Navzdory nepříznivým vlivům bychom se podle lékařů neměli slunci vyhýbat úplně. Slunce a jeho UV paprsky jsou nezbytným zdrojem vitamínu D. Několik studií z posledních let naznačuje, že Evropané trpí nedostatkem vitamínu D, který souvisí s nedostatečným využíváním vápníku ze stravy a s tím spojenou osteoporózou-řídnutím kostí.  Je důležitý nejen pro stavbu kostí, ale diskutuje se i o jeho antikancerogenním účinku. Jeho snížená hladina se navíc spojuje i se zvýšeným výskytem obezity. Účinky slunce na zdraví tedy není možné přehlížet.

Dermatologové doporučují vystavovat se slunci s mírou a respektovat zásady bezpečného opalování, které znějí: 
• Poznejte svůj fototyp a používejte adekvátně k němu opalovací přípravky v doporučených množstvích.
•  Respektujte geografické podmínky letoviska, zachovávejte polední siestu a délku sluneční koupele přizpůsobujte stupni opálení kůže.
• Světlovlasí, pozor na slunce

Ultrafialové (UV) záření je neviditelnou součástí spektra slunečního záření. Má tři složky, z kterých UV-A a UV-B nepříznivě ovlivňují lidské zdraví. Nejškodlivější UV-C záření pohltí ozónová vrstva a na Zem nedopadá, proto člověka neohrožuje.
Téměř každý si už vyzkoušel, jaké nepříjemnosti může způsobit spálená kůže či úpal, některé následky ultrafialového záření však nevidíme. Jeho působením vznikají pod kůží volné radikály, které poškozují membrány buněk. Přestože má kůže schopnost regenerace, může přijít i k trvalému poškození buněk, které je nevratné. Jeho následky se projeví až po letech.

Není možné "navyknout" kůži na slunce. Každý se narodí s určitým typem pokožky, na kterém závisí, zda se opálí dohněda, a jak rychle se kůže spálí. Lidé náchylní k červenání patří k nižším kožním fototypům a musí svou kůži pečlivě chránit během celého života.
Základem zdravého opálení je přizpůsobit svému fototypu pobyt na slunci.

V rámci Evropy se vyskytují čtyři základní typy, které vyjadřují, jak dlouho můžeme vystavovat svou kůži slunci bez spálení:

• Nejcitlivější je fototyp I, známý jako keltský typ. Je typický pro lidi s rezatými nebo blond vlasy a světlou pletí. Lidé s tímto typem pokožky mají většinou husté pihy a velmi světlé prsní bradavky. Nechráněná kůže se při působení slunce spálí už po 5 až 10 minutách a následky jsou nejbolestivější. Při opalování nikdy neztmavne, ale zčervená a po několika dnech se začne loupat.

•  Evropan se světlejší pletí má s největší pravděpodobností fototyp II. Jeho pokožka je stále citlivá a nechráněná se na slunci spálí už po 10 až 20 minutách. Je typická pro světlovlasé lidi s pletí o něco tmavší než fototyp I. Spálení je stále bolestivé a kůže při opalování ztmavne jen málo.

• Zatímco první dva fototypy jsou v Evropě méně zastoupeny, normální pleť s fototypem III má 78% její populace. Světlá až světle hnědá pleť vydrží na slunci bez spálení 20 až 30 minut a opálí se dohněda. Případné spálení je mírné a méně bolestivé než při citlivějších typech pokožky.

•  Nejodolnější typ pokožky v Evropě je známý jako středomořský typ. Lidé s kožním fototypem IV se zřídka spálí a jejich pokožka bez ochrany na slunci vydrží až 40 minut. Většinou jde o tmavovlasé lidí s hnědou nebo olivovou barvou pleti.

Pokud známe svůj fototyp, umíme určit, o jaký čas můžeme prodloužit svůj pobyt na slunci. Poslouží na to opalovací krémy s ochranným faktorem SPF (Sun Protection Factor). Ty s nejnižším stupněm ochrany uvádějí faktor 6 až 10, nejvyšší je 50 +. Čas, který můžeme strávit na slunci natření opalovacím krémem, zjistíme, pokud minimální čas, který můžeme strávit na slunci bez ochrany, vynásobíme použitým SPF faktorem.

Připravte se na dovolenou
Nabídka ochranných opalovacích přípravků, které nesmí chybět v kosmetické tašce připravené na dovolenou, je na našem trhu široká. Evropská komise vydala v roce 2006 směrnici, na základě které by se v prodeji neměli vůbec objevovat přípravky s označením "sun block". Mylně totiž zaručují úplnou ochranu před slunečním zářením, kterou nedokáže zajistit žádný krém, olej ani sprej. Komise dále doporučuje spotřebitelům, aby si na etiketách opalovacích krémů či olejů všímali i označení UV-A. Toto záření nepřehřívá kůži, ale způsobuje dlouhodobé následky jako předčasné stárnutí pokožky, její vysoušení a narušuje imunitní systém člověka. Ochranný faktor SPF se vztahuje pouze na ochranu před spálením, tedy před zářením UV-B. Dobré opalovací přípravky by proto měly poskytovat ochranu před oběma druhy záření. Doporučený poměr mezi ochranou před UV-A zářením a UV-B zářením je 1: 3.
Abychom se nespálili po prvních dnech strávených u moře a zbytek dovolené neproseděli v tričku pod slunečníkem, je dobré kůži na slunění připravit už doma. Dermatologové doporučují postupně prodlužovat pobyt na slunci již v našem geografickém pásmu.
Pokud si však někdo chodí kůži "připravovat" do solária, nedělá jí právě nejlepší službu. Opalování a následná pigmentace v soláriích je podmíněna zářením dlouhovlnného charakteru UV-A. Přirozeným sluněním se však pigment rozkládá optimálně a naše kůže si zvyšuje ochrannou bariéru zesílením. Stejná úroveň zhnědnutí, kterou dosáhneme v soláriu, nás proto chrání jen na polovinu. Lidé opálení ze solária mají tendenci vybrat si na dovolené opalovací prostředek s nižším ochranným faktorem, než ve skutečnosti potřebují.

Následky mohou přijít později
Když pokožka zčervená, začne pálit a později svědit nebo se na kůži objeví drobné puchýřky, znamená to, že jsme se před sluncem neochránili dostatečně. Poškozená pokožka se může později začít olupovat, a tak si kromě zdravotního problému způsobíme i estetický. V lékárničce na dovolenou by proto neměla chybět první pomoc při spálení. Využívají se pudry, krémy či mléka nebo chladivé pěny s obsahem zinku či panthenolu. Spálenou kůži bychom neměli vystavovat slunci, dokud se zcela nezregeneruje, a pak ji opět postupně vystavovat slunečním paprskům.

Jako výstraha před spálením kůže poslouží i to, že se dává do souvislosti se vznikem melanomových nádorů.  Maligní melanom je pigmentový nádor, který patří mezi nejzhoubnější nádory vyskytující se na kůži. Většinou se vytvoří na místech, kde byla kůže poškozena a může vypadat jako mateřské znaménko s nepravidelnými okraji případně neobvyklým zabarvením. Pokud se zvětšuje či mění, je dobré vyhledat lékaře. V počátečním stádiu je možné melanom odstranit a šance na vyléčení je velmi vysoká.

K dalším následkům nezodpovědného opalování se patří fotoageing, tedy předčasné stárnutí kůže a tvorba vrásek či pigmentových skvrn. Škody na kůži napáchané v mladším věku se takto projeví za několik let až desetiletí později.