Duševní choroby a jejich nárůst v Evropě

Duševními poruchami trpí téměř 40 procent Evropanů. Třicet osm procent Evropanů trpí mentálními a neurologickými onemocněními. Jen třetina z nich přitom dostává potřebnou léčbu. Duševní nemoci se stávají největším protivníkem Evropy 21. století.

Vyplynulo to z rozsáhlé studie, kterou uskutečnili ve 30 zemích Evropy-ve všech státech Evropské unie a ve Švýcarsku, na Islandu a v Norsku. Vědcům se podařilo během tří let zkoumat 514 miliónů lidí, přičemž se zaměřili na přibližně 100 poruch od úzkosti přes depresi, závislosti, schizofrenii až po neurologické onemocnění včetně epilepsie, Parkinsonovy choroby či různých druhů sklerózy. Výsledky však nemohli srovnat se studiemi ze zbytku světa, protože ty brali v úvahu jiné parametry.

Evropa pro duševní choroby ročně ztratí stovky miliard eur, protože nemocní nejsou dostatečně výkonní v práci, často zůstávají doma a rozpadají se jim osobní vztahy. Duševní choroby se stávají největším protivníkem Evropy 21. století.

Kromě toho situaci přitížil i fakt, že velké farmaceutické společnosti odstoupily od financování výzkumů o fungovaní mozku a jeho vlivu na chování. Břemeno se tak přeneslo na vlády jednotlivých zemí. Pátrání po úžasné léčbě duševních poruch se muselo zastavit.

Lidé, kteří podstupují léčbu, s ní začínají obvykle o několik let později, než bylo třeba a jen velmi výjimečně dostávají ty nejmodernější léky!