Duševní choroby negativně ovlivňují délku života

Duševní onemocnění podstatně zkracují život. Lidé trpící vážnou duševní chorobou, jako je schizofrenie nebo bipolární porucha, mohou žít o 10 až 15 let méně, než je průměrná délka života. Vědci sledovali život přes 30 tisíc pacientů použitím jejich elektronických zdravotních záznamů. Zjistili, že více pacientů s duševní nemocí umíralo na infarkt, mrtvici a rakovinu než na sebevraždu nebo vědomé sebepoškozování.

Až o 10 až 15 let zkracuje život duševní porucha. Odborníci na duševní zdraví proto říkají, že pacientům s mentální poruchou je třeba nabízet lepší zdravotní péči, a tak prodloužit a zkvalitnit jejich život. Výzkum dělali lékaři z centra pro duševní zdraví.
Studie zkoumala délku života lidí, kteří trpěli na těžké duševní nemoci, jako je schizofrenie, deprese a vážná bipolární porucha. Nejhůře skončily ženy se schizoafektivní poruchou, jejichž průměrná délka života byla o 17 let nižší, a muži se schizofrenií, jejichž životy byly kratší téměř o 15 roků. Vědci věří, že za to může kombinace faktorů - rizikovější životní styl, dlouhodobé užívání antipsychotik a společenská izolace.

Lidé s vážnou duševní poruchou více zanedbávají péči o zdraví. Tyto výsledky ukazují na obrovský vliv duševních chorob na celkový zdravotní stav a délku života. Duševní poruchy zkracují život více než známé rizikové faktory, jako je kouření, obezita nebo cukrovka.

Naději však dává skutečnost, že i schizofrenie a další těžké psychické onemocnění jednou budou léčitelné. Vědcům se před rokem podařilo objevit tisíce genetických odlišností, které spolu zvyšují riziko vzniku schizofrenie o třetinu. Doufají, že tímto zlomovým objevem přispějí k nalezení účinnějších léků tohoto těžkého psychického onemocnění. Schizofrenií trpí přibližně jeden ze sta lidí a mnozí se z ní nevyléčí během celého života.
Schizofrenie se projevuje rozštěpením mysli a celkovým úpadkem osobnosti. Pacient je vztahovačný, ustavičně pronásledován bludy a myšlenkami, vypráví si sám pro sebe, vytváří si umělý svět. Nemoc se začíná projevovat v mladém věku, někdy mezi 16. až 25. rokem života. Při vzniku choroby hraje důležitou roli dědičnost, ale je podmíněna i prostředím, v němž člověk vyrůstá, a genetickými faktory.

V posledních letech genetika psychických chorob pokročila více než za předchozích sto let. Některé genetické variace schizofrenie souvisí s imunitním systémem. Mohlo by se vysvětlit, proč jsou děti narozené během chřipkových epidemií náchylnější na vznik schizofrenie.