Dýchejte nosem, chráníte si tím zdraví
Dýchání nosem prospívá plicím, chráníme je tak. Tonzilitida (zánět krčních mandlí) je častá u dětí, protože v dětství bývají mandle vystaveny mnohým infekcím. U dospělých se už vyskytuje vzácněji, právě proto, že s věkem se mandle zmenšují.
Připomeňme, že akutní zánět mandlí způsobují bakterie, nejčastěji streptokoky. Pokud se této nemoci nevěnuje pozornost, jaká by měla, patrové mandle se zvětší a ucpou horní cesty dýchací. Při spánku může dítěti se zapálenými mandlemi na chvíli zastavit dýchání.Pokud jsou zanícené, třeba je důkladně přeléčit, pokud jsou však zanícené chronicky, musí se odstranit. Dítěti je třeba snížit teplotu studenými obklady nebo utíráním vlažnou houbou. Dítě by během této nemoci mělo hodně pít-v malém množstvích-vodu nebo ovocné šťávy, ale ne kyselé (vhodné je i mléko). Pozor! Nápoje by neměly být teplé, jen vlažné!
Zmrzlina-ano či ne?
Kdysi se na zmírnění bolesti doporučovala zmrzlina nebo studené obklady na krk. Zvlášť zmrzlina byla pro děti po operacích velkým lákadlem. (operace se totiž dlouhá léta vykonávali bez celkové anestezie). Považovala se ale více za odměnu než léčebný výkon. Nejlepší byla smetanová, protože kyseliny ovocné zmrzliny mohli údajně zanícená místa podráždit. Dnes lékaři většinu dětí operují v celkové intubační anestezii. Tyto děti necítí výkon a po operaci nesmí přijímat potraviny a tekutiny více než čtyři hodiny. Při bolesti dostávají léky na její zmírnění.
Dýchat nosem či ústy?
Co je zdravější? My lidé jsme přizpůsobiví. Například cestovatel musí jednou snést 50 ° C pod nulou, jindy dýchat vzduch teplý 40 ° C. Pokud by například dělníci pracující v železárnách u vysokých pecí, kde je 120 ° C, vdechovali horký vzduch otevřenými ústy, určitě by si poškodili průdušnice a plíce. Dýcháním přes nos se vzduch filtruje. Ochlazuje se nebo otepluje, čím si chráníme plíce. Vzduch se tu zvlhčuje a pročišťuje od drobných nečistot. U dětí i dospělých mohou nosohltanová mandle a patrové mandle způsobit těžší dýchání nosem. Tehdy je třeba vyšetření nosohltanu, mandlí případně vyšetření ve spánku, zda je pacient dostatečně zásoben kyslíkem. Takové vyšetření se dělají na ORL odděleních.
