Epilepsie - co je dobré o ní vědět

Diagnostika epilepsie není zcela snadná. Ale příznaky a projevy, které byste neměly přehlédnout, vám osvětlí tyto rady. Základním projevem epilepsie je spontánní vznik záchvatů, které však mohou mít i "nenápadnou" formu a laik si jich ani nemusí všimnout. Každá porucha vědomí a bdělosti, křečovitý stav či přechodné zvláštní chování mohou být příznakem epilepsie. Ani lékař obvykle nedokáže hned spolehlivě určit, zda jde o epilepsii nebo jinou příčinu.

Diagnóza může být stanovena pouze na základě nezvratných důkazů, že jde o opakované záchvaty, jejichž příčina je v mozku. Proto může určení onemocnění někdy trvat dny, týdny, jindy dokonce měsíce či roky. Nejasný stav bezvědomí může mít mnoho jiných příčin, např. může být důsledkem paniky, migrény, srdečního záchvatu, febrilních křečí při horečkách v dětství a podobně.

Epileptické záchvaty úzce souvisí se strukturou lidského mozku a funkcí některých jeho částí. Zjednodušeně můžeme říci, že příznaky před nebo během záchvatu závisí na tom, v jaké části mozku vznikne.

Parciální záchvaty-ložiskové, fokální. Tento typ záchvatu se objeví v případě, že elektrický výboj zasáhne jen určitou část mozku. Při jednoduchém typu záchvatu nedochází ke ztrátě vědomí. U postiženého se mohou vyskytnout náhle nekoordinované pohyby různých částí těla, může mít zdání různých pachů, chutí, pocitů, může slyšet zvuky nebo mít vizuální halucinace. Při komplexním parciálním záchvatu dochází k narušení vědomí, pacient si záchvat nemusí vůbec pamatovat. Před záchvatem může přijít nějaký výstražný signál o tom, že se blíží. Toto varování se nazývá aura. Je to nejčastěji se vyskytující typ záchvatu.

Generalizované (kompletní) záchvaty. Tento typ záchvatu se objeví v případě, pokud elektrický výboj zasáhne celý mozek.

Jaký postup zvolí lékař při diagnostice:
Podobné příznaky jako epilepsie mohou mít i jiná onemocnění - interní, srdeční, neurologické, psychiatrické, onemocnění žláz s vnitřní sekrecí  a podobně. Vždy je třeba určit, zda jsou záchvaty způsobené jiným onemocněním (např. nádor mozku, mrtvice, úraz, vrozené onemocnění, zánět ...) nebo jde o epilepsii. Pokud se odhalí jiná příčina, léčba směřuje k jejímu potlačení či vyléčení.

Riziko onemocnění je vyšší u lidí, jejichž příbuzní trpí epilepsií. Ve středním věku může vzniknout jako důsledek alkoholismu. Pokud existuje dědičná predispozice, její vznik může vyprovokovat nedostatek spánku, pohled do blikajícího světla, požití většího množství alkoholu a podobně, ale jinak se nedá nijak předvídat.
Nejčastější dotazy, které lékař při diagnostice položí, jsou například: Vznikl záchvat náhle nebo jste předtím měli nějaké zvláštní pocity?; Jak dlouho trval a co ho provázelo (křeče, zmatenost, pomočení, kousnutí jazyka, dušení apod.)?; Kde a kdy (v jaké denní době) se záchvat objevil?; Léčili jste se už někdy u neurologa?; Máte dostatek spánku?; Nepili jste příliš mnoho alkoholu?; Užíváte nějaké léky?

Diagnostiku dělá neurolog-epileptolog. Určit onemocnění lze až na základě více specializovaných vyšetření, zejména EEG mozku (vyšetření elektrické aktivity mozku). Krevní a interní vyšetření mohou odhalit nesprávné složení krve, nerovnováhu minerálních látek, abnormální hladinu krevního cukru, poruchy funkce jater a ledvin, případně chudokrevnost či zánět. Magnetická rezonance zas přesně objeví mozkovou tkáň a dokáže odhalit i drobnější nebo zvláštní postižení mozku. V některých případech je třeba udělat specializované vyšetření, jako např. PET (pozitronová emisní tomografie), ultrazvuk mozkových tepen, angiografii (zobrazení tepen mozkového krevního řečiště) a podobně. O nutnosti těchto vyšetření rozhoduje vždy lékař a často vůbec nejsou potřeba.

Co se nesmí při generalizovaném záchvatu:

•  Nejčastějším omylem je snaha vytáhnout pacientovi jazyk. Je to však nevhodné a rizikové pro pacienta i pro vás.
• Nesnažte se ho "probrat" poplácáním, třesem, vodou, pokusy o rozdýchání ani nijak jinak.
• Nikdy násilně nebraňte křečím, končetiny stažené křečí se nesnažte narovnávat či natahovat.
• Čelisti "zaseklé" v křeči nikdy násilně neotvírejte, a to ani tehdy, pokud si pacient kouše do jazyka a při tom krvácí.

Po záchvatu:

- Odstraňte z úst možnou překážku, například umělý chrup či potravu.
- Pacientovi nebraňte v pohybu, např. pokud se snaží postavit.
- Pokud zjistíte, že šlo o první záchvat, okamžitě volejte rychlou lékařskou pomoc.
- Okamžitý převoz do nemocnice je nutný v případě prvního záchvatu, při poranění nebo trvající dezorientaci.
- Pokud se záchvat opakuje, resp. na něj navazuje další, je třeba zavolat rychlou zdravotní pomoc.

Co může pacientovi přivodit záchvat:

• Stres
• Strava chudá na živiny
• Pacient zapomene užít dávku předepsaného léku
• Blikající světla
• Alkohol
• Léky
• Vynechání jídla
• Náhlé onemocnění, horečka a alergie
• Nedostatek spánku
• Emocionální vypětí-hněv, starosti a strach
• Nadměrná horko nebo vlhkost