Epilepsie, mýty a fakta

Elektrická bouře v mozku? Epilepsie. Onemocnění vzniká jako důsledek abnormální elektrické aktivity v mozku. Každý rok přibývá pacientů s diagnózou epilepsie.  Za normálních okolností komunikace nervových buněk probíhá podle přesného vzorce. Při epilepsii se však vzorec poruší a v mozku dochází k elektrické bouři.

V minulosti byly epileptické záchvaty považovány za trest bohů. Podle legendy měl být prvním známým epileptikem bájný Herkules.
Nervové buňky mozku mezi sebou komunikují pomocí elektrických signálů. Za normálních okolností komunikace probíhá podle přesného vzorce. Při epilepsii se však vzorec poruší a v mozku dochází k "elektrické bouři", která je zodpovědná za charakteristické záchvaty.
Příčin vzniku epileptické aktivity v mozku je mnoho. Některé z nich nebyly dodnes odhaleny. Za poruchu může například chemická nerovnováha v koncentraci iontů a minerálů, infekce centrálního nervového systému, otrava toxickými látkami, alkohol či drogy. Může ji však spustit i růst nádorů v mozku a poranění hlavy. Jednu z příčin dokonce objevili vědci díky obyčejnému vysavači.

Průvodní jev? Mýty a předsudky
Epileptiky provázejí mnohé těžkosti, mýty a předsudky. Mají problémy při vzdělávání, hledání zaměstnání, navazování vztahů. Přestože většina odborníků na epilepsii je přesvědčena, že mohou podávat stejné pracovní výkony jako zdraví lidé, je mezi nimi vyšší nezaměstnanost a často jsou nuceni dělat práci, která neodpovídá jejich kvalifikaci a zkušenostem.  Mnoho pacientů má zkušenost, že potenciální zaměstnavatel považuje jejich onemocnění za přítěž a znevýhodňuje  je oproti jiným uchazečům, často velmi výrazně.

Diagnóza a léčba
Dnes je na trhu již dostatek léků, díky kterým lze toto onemocnění udržet na takové úrovni, že pacient může vést plnohodnotný život a jeho okolí často ani neví, že je epileptikem. Po všech potřebných vyšetřeních a stanovení diagnózy léčba spočívá v režimových opatřeních, podávání léků, ale také možném operačním řešení.
Cílem léčby je dosáhnout úplného vymizení záchvatů nebo alespoň snížení jejich počtu na minimum, a to při minimu nežádoucích účinků léčby. O úplné kompenzované epilepsii, tedy úplně pod kontrolou, hovoříme tehdy, pokud se během dvou let neobjeví ani jeden záchvat. Kompenzován pacient je takový, který neměl záchvat více než jeden rok. Částečně kompenzován je pacient tehdy, jestliže má méně než jeden záchvat měsíčně.
Léky, které se používají, takzvané antiepileptika, neovlivňují samotnou příčinu onemocnění, ale působí na poškozené mozkové buňky a ovlivňují jejich elektrickou aktivitu. Existuje asi 20 různých přípravků, které lze použít samostatně nebo v různých kombinacích. O nejvhodnějším typu rozhodne lékař na základě typu a frekvence záchvatů, možných nežádoucích účinků léčby a věku pacienta. Výběr ovlivňuje i pohlaví, jiná onemocnění, kterými pacient trpí a léky, které proti nim užívá.
Lékař a pacient by měli spolupracovat a zvážit všechny aspekty života s epilepsií a pokusit se i o pohled do budoucna, protože léčba epilepsie je dlouhodobá, často celoživotní. Otázka generické preskripce při lécích je častou otázkou, kterou pacienti kladou. Stále více se totiž zajímají o svoji terapii, což je velmi pozitivní.
První volbou při léčbě je monoterapie-využití jednoho léku. Při nedostatečné kontrole záchvatů se může přidat další lék, přičemž nové poznatky poukazují, že některé kombinace mohou být účinnější než jiné. Nadějné výsledky vykazuje přidání moderních přípravků, které mají velmi dobré mechanismy účinku.
Podle dosavadních údajů se po nasazení prvního antiepileptika podaří dosáhnout stavu bez záchvatů asi u poloviny pacientů, po druhém léku asi u 60 procent a při třetím se daří dosáhnout kontrolu nad záchvaty asi u 70 procent nemocných. Zbývajících 30 procent obyčejně označujeme za farmakorezistentní pacienty.Mezi možnosti jejich léčby patří chirurgický zákrok, který ale také není vhodný pro všechny.
V současnosti se k léčbě využívají stále častěji antiepileptika 3. generace. Jejich účinnost je srovnatelná s předcházejícími, ale mají menší riziko nežádoucích účinků a díky tomu je pacienti lépe snášejí.

Věděli jste, že
• muže postihuje epilepsie 1 - až 2,5 krát častěji než ženy.
• děti jí trpí 4 krát častěji než dospělí. Asi u 60% dětských pacientů však během dospívání spontánně zmizí a lze je považovat za vyléčené.
• její výskyt se v dospělosti se zvyšuje zejména po 60. roce věku.
• epilepsie je onemocnění, dokud epileptický záchvat je příznak. Ten mohou způsobit i jiné příčiny než epilepsie.
• může postihnout kohokoliv z nás, bez ohledu na věk, pohlaví, rasu, intelekt či sociální situaci.
• existuje mnoho druhů s různými typy záchvatů-od malých, které trvají několik sekund a
okolí si jich ani nemusí všimnout, až po velké, když člověk upadá do bezvědomí a zachvátí ho křeč

Mýty a fakta o epilepsii:
• Epilepsie je nakažlivá
Neexistuje žádné riziko, že byste se epilepsií od nemocného nakazili.
• Je dědičná
Ve většině případů to tak není. Jen málo forem epilepsie se přímo přenáší z rodičů na děti.
Většina dětí, jejichž rodič trpí epilepsií, nikdy nemá záchvaty. Ženy s epilepsií mohou mít celkem
zdravé děti a jejich onemocnění nijak nebrání otěhotnění.
•  Epileptik je mentálně postižený či zaostalý
Epilepsie je fyzické onemocnění mozku a nemusí mít vliv na inteligenci, vzdělání či schopnosti.
Epileptiky léčí neurolog, ne psychiatr.
•  Projevuje se záchvaty, při nichž se člověk zmítá v křečích celého těla
Epilepsie může mít různé projevy a některé typy záchvatů nezpozorujete ani tehdy, když jste jejich  svědkem.
•  Nedá se léčit
Nedá se sice léčit příčina onemocnění, ale člověk může žít zcela bez záchvatů a plnohodnotně. Některé typy epilepsie odezní věkem, u jiných stačí úprava životosprávy. Většina pacientů užívá léky, které je dokáží zbavit záchvatů, mohou studovat, chodit do práce, sportovat a mnozí dokonce i řídit auto.
•  Při záchvatu se musí epileptiků vložit něco tvrdé mezi zuby, aby si nepřekousl jazyk
Takovým zásahem můžete epileptikům zablokovat dýchací cesty, kromě toho si tím může vážně poškodit zuby. Nesnažte se mu nic vkládat během záchvatu do úst ani mu vytahovat jazyk. Stisk čelistí je velmi silný a mohl by vás vážně poranit na prstech či rukou. Raději se pokuste pacienta položit na bok, aby mu jazyk nezapadl.
• Epileptik je během záchvatu agresivní a má pěnu kolem úst.
Tyto projevy se sice mohou u některých typů záchvatů objevit, rozhodně však nejsou běžné. Agresivní chování se objevuje jen při jednom typu záchvatu.