Helicobacter pylori - možný původce rakoviny žaludku

Helicobacter může způsobit i rakovinu. Neexistuje dostatek důkazů, že vředy přímo způsobuje stres, na vině však může být spirálovitý mikrob Helicobacter pylori.


Co za bakterii je Helicobacter pylori?
Je to spirálovitý mikroorganismus přímo nepochopitelně žijící v agresívním, kyselém prostředí žaludku a dvanáctníku. Infekce touto bakterií patří celosvětově mezi nejčastější.

Jak se dostane do těla?
Hlavní hypotéza mluví o přenosu z člověka na člověka kontaktem s jeho žaludečním obsahem nebo obsahem stolice. Studie ukázaly vysokou koncentraci této bakterie ve zvratcích nebo průjmovité stolici nakažených lidí. Po zvracení se Helicobacter nachází i ve slinách, dokonce i v okolním vzduchu. Přenos je tedy nejlehčí při blízkém rodinném kontaktu. Prokázal se zvýšený výskyt tohoto mikroba zejména v rodinách s vředovou chorobou. Kromě toho se výskyt infekce zvyšuje s věkem, zdrojem nákazy mohou být prarodiče, zejména "vředaři", kteří by rozhodně neměli olizovat lžíci, kterou dávají do úst vnoučatům. Helicobacter přežívá i v zubním plaku, dokonce nějaký čas na špatně umyté sklenici. Nakazit se může jen člověk s nedostatečnou odolností vůči tomuto mikroorganismu, za což je zodpovědný imunitní systém těla.


Jaké problémy může způsobovat?
Helicobacter se považuje za hlavní příčinu zánětu žaludeční sliznice. Hraje významnou roli ve vývoji vředové choroby žaludku a dvanáctníku. Je prokázáno, že je přítomen v 80 procentech žaludečních a 95 procentech dvanáctníkových vředů. Pokud se tzv.. chronický zánět (gastritida) nevyléčí, může se stát příčinou nejen zhoršeného hojení samotného vředu, ale po letech může mít vliv i na vývoj rakoviny žaludku. Zákeřnost rakoviny žaludku spočívá v tom, že v době, kdy existuje prakticky 100 procentní možnost vyléčení, pacient nepociťuje žádné potíže. Pociťuje nějak pacient, že má v žaludku Helicobacter? Ne každý, kdo má v žaludku Helicobactera, má potíže. Odhaduje se, že třetina lidí s ním prožije bez obtíží celý život. Závisí to i na vlastnostech této bakterie a také na snášenlivosti organismu. Akutní gastritida obvykle pacienta vyžene k lékaři, chronická však nemusí. Mnozí lidé si zvykli na to, že mají "těžší trávení" - bolesti v nadbřišku, nevolnost, zápach z úst, plynatost, pocit plnosti žaludku, říhání. Nejvyšší riziko zvhnutí se chronického zánětu žaludeční sliznice po čase na rakovinu mají mladí lidé, proto je důležité preventivní vyšetření na přítomnost Helicobactera ve formě dechového testu. Kontrolované studie ve vysoce rizikových skupinách obyvatelstva dokázaly, že přeléčení infekce helikobactera sníží riziko vývoje rakoviny žaludku u všech, kteří v něm ještě neměli žádné předrakovinné změny. Rovněž se ukázalo, že pokud se infekce Helicobacter úspěšně přeléčí, opětovná nákaza je málo pravděpodobná.


Jak se léčí infekce Helicobacterem pylori?
Současná doporučená léčebná schémata doporučují užívat kombinaci tří léků-dva druhy antibiotik plus tzv. blokátor protonové pumpy (lék, který snižuje tvorbu žaludeční kyseliny, která je pro tuto bakterii živnou půdou). Léčba obvykle trvá 7-14 dní. Někteří pacienti potřebují delší léčbu nebo dokonce čtyřkombinaci léků (v druhé linii léčby se zamění antibiotika), protože se nakazili velmi odolným kmenem. Kontrola úspěšnosti léčby se doporučuje provádět buď vyšetřením ze stolice, nebo dechovým testem nejpozději 28 dní po skončení léčby. Pokud má však pacient vřed, doporučuje se opětovná gastroskopická kontrola (čili hadice do žaludku), protože je třeba zkontrolovat, jak se vřed hojí. Vzorky vředů se navíc posílají na histologické vyšetření, aby se vyloučil zánětlivé nádor, čili rakovina žaludku.

Autor: Lenka Kostková