Hlad není dobrý přítel hubnutí

Během hubnutí bychom neměli cítit hlad. K dietologovi nebo odborníkovi na výživu málokdy zavítá ten, kdo to skutečně nepotřebuje. S jídlem, na které máme permanentní chuť, je to podobné jako s drogou. Odvykací kúra přichází v úvahu až v případě, že všechny "samoléčitelské praktiky" selhaly.

Řešení obezity není jednoduché. Doporučení nejíst může skutečně projít jen v nepovedeném vtipu. Pod pojmem samoléčitelství si lze představovat vše, co nám může v případě hubnutí zabrat a naordinujeme si to sami. Patří sem různé pseudodiety. Informační zmatek je také jeden z hlavních problémů dneška, s kterým se lékaři, kteří chtějí pomoci obézním, setkávají. Pokud by se chtěl člověk s cílem zhubnout, zorientoval v množství informací, které má k dispozici a častokrát si dokonce odporují, stejně se mu to nepodaří. Ve skutečnosti odborníci na výživu "předepisují" přesný opak. Základem při hubnutí je totiž necítit hlad. Proto i častokrát, první otázka, kterou položí lékař pacientovi, který plánuje shodit dvacet či třicet kilo, zní: Najedl jste se?

Ti úspěšní nejsou hladoví, protože si objem stravy příliš nesnížili. Preferují stravu s nízkou hustotou živin a energie a se složkami jako jsou bílkoviny, voda, zelenina, vláknina, přičemž redukují tuk. (Tuk je jeden z nejdůležitějších komponentů stravy, které určují, zda je potravina zdravá nebo naopak). Toho, kdo se stravuje jen jednou za den v domnění, že musí zhubnout, s velkou pravděpodobností překvapí nechtěný a notoricky známý tzv. jojo efekt. Dalším omylem je i systém "jíst během dne cokoliv, ale jen do šesté ".

Na to, proč dieta, podle níž zhubne soused, nefunguje například nám, je jednoduchá odpověď. Protože každý metabolismus je jiný. Lidi lze rozdělit na typy, které snáze spalují živiny (především tuky) a ty, kterým to jde podstatně hůř. Neschopnost dobře zoxidovat přijaté živiny je i geneticky daná. Přibírá se z velkých porcí jídla a ze špatné skladby živin (v tyčince je hodně živin a málo vody, v jablku je hodně vody a málo živin). Jsou i lidé, kteří mají složení stravy pořádku, jen se neumějí vzdát mlsání během dne (sem-tam si něco zobnou a pokud se nekontrolují, počet kilojoulů se nasbírá rychle). Výrok "přibírám i z vody", není nikdy pravdivý. Protože deset procent z nadváhy může dát dolů úplně každý. Stačí racionální strava v kombinaci s vírou, že se to podaří.