Hubnout je těžké a často nebezpečné, lehčí je nepřibírat

Za kultem hubnutí se kromě množství tělesných a metabolických problémů skrývá ve skutečnosti přítomnost osobních a psychických problémů a frustrací jednotlivců. Rovněž je zde přítomen i tlak okolí a nové trendy ve stravování, výrobcích či módě. Pozor na ně, hubněte raději přirozenějšími cestami!

Lehčí je nepřibírat než hubnout
Rozhodnutí nepřibírat není fyzicky a psychicky totéž jako rizikové jako rozhodnutí "musím zhubnout". Nepřibírat se rozhodne občas každý, ještě fyzicky a psychicky zdravý člověk s dobrou chutí k jídlu, ale nedostatkem pohybu, když ho počáteční nadváha omezuje v pohybu, sportu, při oblékání a podobně. To je normální. Jde o běžné, sebekritické rozhodnutí - méně jíst a více se hýbat. Toto netraumatizuje tělo ani psychiku, protože neobsahuje slovíčko "musím". Vnitřní rozhodnutí "musím zhubnout" představuje již závazek, povinnost a tedy stresový faktor, jehož nesplnění vytváří frustraci (zklamání, psychické rozladění).

Psychické rizika
Frustrace obecně vzniká, pokud je nějaké rozhodnutí přijato či potřeba "vzbuzena" (potřebuji, chci, musím), ale přijaté záměry a snahy zůstávají dlouhodobě nenaplněné a neuspokojené, protože se jim do cesty staví těžko překonatelné volní nebo jiné nepřekonatelné překážky. Nutkavá myšlenka na zhubnutí se tak stává úpornou a vzniká podvědomé psychické trauma a napětí, zvláště pokud se nám zhubnout stále nedaří. Toto může spustit spolu s dalšími rizikovými faktory až rozvoj bulimie, mentální anorexie či jiných onemocnění obsedantně-nutkavé charakteru. Ve snaze o rychlé a zaručené zhubnutí přistupujeme k radikálním řešením ve formě různých, často velmi rizikových diet a speciálních životosprávních přístupů. Ty nás zatěžují, stresují, vyčerpávají, znepříjemňují nám život a zvětšují rozvrat naší psychiky ale i metabolismu. Mnozí kvůli nezdaru často přistupují i opakované plastické operace.

Výživová rizika kvantitativního a kvalitativního hladovění
Místo toho, abychom prostě přestali přibírat - omezením dávky a frekvence naší běžné stravy a zařazením dávky denního pohybu, začneme hubnout pomocí pochybných prostředků a "urychlených" intenzivních přístupů. Jejich cílem je dosáhnout okamžité zhubnutí, bez nutnosti věnovat mu náležitý čas a pozornost a bez ohledu na rozvrat metabolismu a jiné škodlivé zdravotní následky. Nechceme měnit špatný životní styl, protože to zabírá čas a raději riskujeme. Téměř všechny běžně známé "módní" diety jsou nutričně nebezpečné, nekompletní (disproporční) - nevyvážené a chybí v nich některé základní výživové složky a jejich zdroje, nebo jejich poměr je nesprávný atd. Dochází i ke stavu "kvalitativní podvýživy". Při ní začne tělo měnit svůj metabolismus jinak než jsme my předpokládali, neboť musí uhradit výživové deficity. Odebírá si potřebné látky z vlastních tkání, svalstva a orgánů (tzv. katabolismus), přičemž úbytek tuku může být nedostatečný. Narušuje se drasticky nejen tukový metabolismus, ale metabolismus celého organismu. Nedošlo totiž k přirozeně vyvážené metabolické transformaci tuku v organismu. Po skončení takové nevyvážené diety se rozvrácený metabolismus snaží dostat do normálu a doplní všechny deficity, včetně tuku, což se nazývá "jojo efekt". Pak narůstá i psychické rozladění z neúspěchu a opětovného přibírání.

Diety a hladovky
Pokud máte nadváhu či podváhu a potřebujete to ze zdravotních či jiných důvodů změnit bez poškození zdraví, musí se to dít odborně, pomalu a vyváženě čili i dlouhodobě. Musí proběhnout tzv. trvalá biologická transformace celého metabolismu. Biologicky a lékařsky odůvodněným životosprávním režimem, pohybem a vyváženou nutriční restrikcí (omezením) dosáhnete trvalý efekt a metabolickou transformaci bez deficitů a disproporcí i když trochu pomaleji. Všechny zaručené, rychlé diety, některé přípravky a léky doporučené neodborníky z reklam jsou více nebo méně rizikové a nevhodné až nebezpečné z dlouhodobějšího hlediska. Hubnutí pomocí projímadel a odvodňování či metabolických blokátorů vstřebávání tuků jsou mimořádně nebezpečné a mohou skončit trvalým poškozením metabolismu, až kolapsem organismu a selháním některých životních funkcí.

Móda, která poškozuje zdraví
Náhlé snížení dávky jídla při současném absenci potřebných složek výživy, vyvolává řadu nepříjemných pocitů a metabolických disproporcí a různých zdravotních následků. Omezení pestré skladby výživy ještě umocňuje negativní následky hladovění, chyběním potřebných živin a esenciálních látek pro metabolismus a obranyschopnost a ovlivňuje i psychiku. K extrémní výživě, hubnutí a hladovění častěji přistupují psychicky citlivější, labilnější, indisponované, nevyrovnané, zatížené či traumatizované osoby. Jejich psychické problémy se hubnutím a hladovkami často ještě zhoršují. Častěji jsou to ženy. Kolem sebe pak šíří tyto přístupy i na méně informované, zdravé lidi v okolí. Ti se nechají zlákat dočasným, avšak rychlým a navenek viditelným výsledkem extrémního přístupu, neuvědomují si skryté boční a nežádoucí zdravotní účinky a opožděné následky. Jejich vzory totiž tyto následky často skrývají, utajují, nebo si dlouho sami neuvědomují spojitost s rizikovým hubnutím. Hubnutí extrémními způsoby se tak stává velmi nebezpečnou společenskou módou. Výsledkem je "kult" za kterým se skrývá drama tisíců osob po celém světě, trpících anorexií a bulimií. Mnohé z nich končí postižené nejzávažnějšími tělesnými a duševními nemocemi a v mnoha případech i smrtí!