I obézní člověk může trpět podvýživou
I když to zní neuvěřitelně, ale podvýživa není pouze jev, který běžně vidíme v afrických zemích a zemích, kde je válka. Setkáváme se s ní i ve vyspělých zemích, zejména mezi seniory a pacienty se závažnými onemocněními. Dokonce mohou na podvýživu i zemřít. Ale v tomto případě to není proto, že by neměli co jíst, ale protože jíst nemohou nebo nechtějí.
Paradox je, že podvýživou může trpět i obézní člověk
A naopak člověk na pohled vyhublý má výživy dostatek. Jde o to, že u těchto lidí se největší péče věnuje onemocnění a podvýživě se již pozornost nedostává. Bývá přehlížena a nediagnostikována. Přitom strava má bezprostřední a pozitivní vliv na průběh onemocnění a účinnost léčby. Tato skutečnost je často přehlížena již rodinnými příslušníky a obvodními lékaři. Když pacient nastoupí do nemocnice, často už podvýživou trpí. A pokud si to ani tam nevšimnou, tak takový pacient bez dozoru upadá hladem stále více.
Další silně ohrožená skupina jsou geriatričtí pacienti v sociálních zařízeních
Buď strava nemá správnou nutriční hodnotu, nebo personál nedbá na to, zda pacient jídlo snědl. Stejně tak v domácnostech může dojít k takovému stavu, pokud rodinní příslušníci nedbají dostatečně na správnou výživu a aby starý člověk skutečně jídlo snědl. Je alarmující, že v domovech důchodců hrozí riziko vzniku podvýživy až u 80 % obyvatel.
Podle statistik je míra podvýživy např. u onkologických pacientů až čtyři z deseti
S onemocněními trávicí soustavy je to každý třetí. Nedostatečná výživa následně zvyšuje zdravotní komplikace pacientů - vede k slabosti, snížení fyzické výkonnosti a komplikacím.
Nesprávná výživa způsobuje i pokles krevních bílkovin a snižuje tak účinnost léků
To vede ke zbytečnému prodlužování léčby nebo k její nefunkčnosti. Nesprávný, a nedostatečný příjem energie nebo jiných živin může negativně ovlivnit i srdečně- cévní systém, ledviny, dýchací systém, trávicí systém, imunitní systém, termoregulaci i centrální nervový systém. Pokud má pacient dostatek živin, zvyšuje se účinnost léčby. Řeknete si, že lék na podvýživu je jednoduchý: začít jíst. Ale není to vždy tak!
Podvýživa - co to je?
Nejprve je třeba odhalit, zda je příčinou podvýživy snížený příjem potravin, zvýšená energetická potřeba organismu nebo kombinace obou příčin. Ukazatelem je tělesná hmotnost. Úbytek o více než 10 % v průběhu 2-3 měsíců je spojený i s vyšší pooperační nemocností a úmrtností. Pokles hmotnosti o 25 % již způsobuje pokles výkonnosti dýchacích svalů, zvýšenou náchylnost k plicním infekcím, zhoršení kardiovaskulárních funkci a zvýšení úmrtnosti. Mezi fyzikální vyšetření patří zhodnocení BMI, tloušťky kožní řasy a měření obvodu svalstva paže, kterými se hodnotí tuková a svalová hmota, jakož i funkční testy na měření svalové síly. Podvýživa může ukazovat snížené hodnoty vitamínů ( A, D, E, C, B ) a stopových prvků ( železo, fosfor, zinek, selen, měď, draslík ) a změněné hodnoty jaterních bílkovin. Na podvýživu poukazuje i snížená imunita.
Léčba
Nejlepší cestou, jak léčit podvýživu, je přirozená potrava, která se skládá z vyváženého množství základních živin, jako jsou voda, cukry, bílkoviny, tuky, vitamíny a minerály. Jídelníček by měl vypracovat odborník na základě vašich fyzických testů. Zejména staří lidé už mají problém s polykáním a žvýkáním. Pro ně je určena výživa ve formě tekutiny. Pokud je i tato forma nedostačující nebo nemožná, existuje zavedení žaludeční sondy.
