Jablka a zelí - přírodní a levné zdroje vitaminů a vlákniny

Víte, co mají společného jablka a zelí? Jedno je jedno z nejzdravějších a nejdostupnějších druhů ovoce, o druhém platí totéž, je s malou změnou, že se jedná o zeleninu. A společného mají také to, že se snadno uchovávají na zimu. Jsou cenným zdrojem tolik důležité vlákniny, ale i vynikajícím dodavatelem vitaminu C.

Jablka a zelí - přírodní a levné zdroje vitaminů a vlákniny

Mrazení plodů
Zmrazování patří k nejoblíbenějším způsobům konzervace. Omytá a oloupaná jablka nakrájíme na plátky, pokapeme citronovou šťávou a krátce podusíme. Necháme je okapat a zmrazíme v sáčcích.

Sklizeň v období mrazu
Pozdější odrůdy jablek se mohou sbírat i při mínus pěti stupních, třeba to však dělat za slunečného počasí - jablka mají být rozmražená. Opatrně je odkroutíme i se stopkou a ukládáme je stopkou vzhůru. Každé je třeba prohlédnout, aby nebylo napadeno, nakazily by se od něj další plody.

Jablíčka v peřince
Pokud se chcete při uskladňování s jablky pomazlit, šetrně každé obalte do hedvábného a pak i do tlustého papíru, umístěte je do bedýnky tak, aby se navzájem nedotýkaly, zasypte perlitem, případně překryjte polyetylenovou fólií. Jablka nedávejte do společnosti brambor, okurek, řepy či nakládaného zelí.

Šťavnaté zelí
Češi milují zelí a před jeho další úpravou ho nakrouhané posypou solí, stlačí a nechají chvíli stát. Zelí pustí šťávu, zkřehne a dříve změkne. Pokud ho budete používat jako náplň, ještě před dušením ho vyždímejte, šťávu slijte a zelí duste na tuku pouze ve vlastní šťávě, bez podlévání.

Čištění zelí
Hlávku zelí nejrychleji očistíme tak, že ji rozřízneme na čtvrtiny a z každé pak jedním podélným řezem odstraníme košťál. Pak už zelí snadno nakrájíme. Jarní zelí je jemnější sestrou bílé podzimního zelí, mnohem rychleji se uvaří a je také lépe stravitelné.

Pořádně upěchovat
Při nakládání zelí do "zeláku" je důležité ho dobře udusat, aby pustilo šťávu, protože tak včas dojde ke správnému kvašení. Pokud je zelí méně než po horní okraj soudku, zatížíme ho hladkým čistým kamenem nebo prkénkem, aby se při kvašení nezvedalo.

Kvašení zelí
Soudek se zelím má být během jeho kvašení umístěný v ne příliš chladné místnosti, například v komoře, v níž teplota dosahuje 18-20 ° C. Při kvašení vzniká kyselina mléčná, a ta je zdravá a výživná. Zelí se vykvasí asi za měsíc a konzumovat ho můžeme už po třech týdnech.