Jak bojovat s křečovými žilami?

Otékají vám v letním horku nohy a večer máte pocit, že vám po nich přejel parní válec? Pozorujete na lýtkách metličky? Křečové žíly nejsou jen estetický problém.

Když se málo hýbete, v práci stojíte či sedíte, máte nadváhu, jste žena a vícekrát jste rodily, berete antikoncepci nebo máte dědičné předpoklady, můžete počítat s chronickým onemocněním žil. Odborně se nazývá chronická žilní nedostatečnost a má více forem. Nejpopulárnější jsou křečové žíly. Většina lidí je zpočátku nepovažuje za velký zdravotní problém a zajímá se o ně spíše z kosmetického hlediska. Ale argumenty typu "vždyť u nás v rodině mají křečové žíly všichni" či "přece na ně neumřu", rozhodně nejsou na místě. Varixy nelze podceňovat, protože léta se mohou vyvíjet pomalu a nepozorovaně. Časem se zvětšují a komplikují svému "majiteli" život. Nemluvě o tom, že se k nim mohou přidružit vážné komplikace jako bércové vředy, žilní zánět nebo krvácení.

Gravitaci neoklameme

Mnozí lidé jsou přesvědčeni, že mají hluboké křečové žíly. Mýlí se, takové neexistují. Varixy jsou onemocnění povrchového žilního systému. V prvních stádiích se dají léčit pomocí kompresivních obvazů, elastických punčoch a léků, které podporují pružnost žilní stěny. Bohužel, neexistuje lék, kterým by jsme uměli oklamat fyzikální zákony projevující se na žilním systému, tedy padání krve směrem dolů, rozšiřování žil a zvyšování tlaku v nich. Výraznější varixy se proto dají odstranit jen chirurgickou cestou.

Tlak pomáhá, ale ...

Většina lékařů doporučuje nosit pacientům s křečovými žilami zdravotní punčochy, ale někteří odborníci o jejich účinnosti pochybují. Dnes už to sice nejsou odpuzující gumové punčochy, jaké nosily naše babičky, ale i tak nepatří zrovna k nejoblíbenějším součástem oděvu. Každý, kdo nosí kompresivní punčochy, ví, jaký je s nimi kříž. Mnozí lidé je odmítají, protože je v nich velmi teplo a nepohodlně se oblékají. Máme zkušenosti, že v letním období je nenosí téměř tři čtvrtiny pacientů! Mnoha lidem by přitom stačily preventivní lýtkové podkolenky, které mají dostatečný kompresivní tlak a obsahují méně lycry v tkaném materiálu. Pokud jste prodavačka, kadeřnice nebo hodně času strávíte v autě či za počítačem, sežeňte si je. Součástí vaší garderoby by se měly stát, i když vám nohy teprve začínají opuchat, tvoří se na nich první křečové žíly nebo jste po sklerotizaci metličkových varixů. Ženám v těhotenství přinášejí doslova úlevu. Ke kompresivní léčbě patří i tlakové obvazy. Používají se bezprostředně po operaci, při vážných stavech a u obézních pacientů. Důležité je správné si nohy zabandážovat podle podrobných návodů na letácích nebo instrukcí zdravotní sestry.

Sklerotizace

Na metličkové a síťové varixy je nejúčinnější metodou sklerotizace. Udělají vám ji dvěma způsoby. Laserovou sklerotizaci provádějí dermatologové. Jde vlastně o tepelné poškození žíly, která se pak uzavře. Nedoporučuje se však, protože je méně bezpečná, méně účinná a bolestivější než druhý typ: nitrožilní sklerotizace. Ta patří pouze do rukou zkušených angiologů a cévních chirurgů. Do žíly vám vpíchávají látku, která v ní vyvolá zánět a zničí ji celou nebo její část. Je to však "jen" zánět povrchových žil, tromboflebitida. Kdyby se sklerotizační látka dostala do hlubokého žilního systému, mohla by způsobit zánět hlubokých žil, trombózu. A ta je velmi nebezpečná. Intravenózní sklerotizace je velmi šetrný ambulantní výkon, který trvá deset až dvacet minut. Lékař si fixem vyznačí varixy a pak do určených míst vpichuje velmi jemnou jehlou účinnou látku ve formě roztoku nebo pěny. Dělá se po částech, z časových i finančních důvodů. Na druhý den po zákroku můžete jít do práce, musíte však dva týdny vydržet s kompresivními punčochami. Na noc si je dáte dolů.

I větší varixy se dají sklerotizovat, ale je lepší je operovat. Dnes už z operace nemusíte mít husí kůži. Drastické zákroky s velkými ranami jsou minulostí. Nové mikrochirurgické techniky nám umožňují, abychom operaci udělali nejen dobře, ale i jemně a esteticky. Háček je v tom, že někteří pacienti mermomocí tlačí na lékaře, aby jim udělal sklerotizaci nebo laserovou operaci, protože z klasické mají strach. Dobrý odborník se musí sám rozhodnout, která metoda je pro konkrétního pacienta vhodná. Závisí na velikosti křečových žil, na věku, na tom, zda je poškozena celá žíla, nebo jen její větev, a zda pacient jde na operaci poprvé, nebo například potřetí. Pokud si lékař myslí, že v daném případě je nejlepší klasická operace, netřeba se jí bát. Konvenční operace se provádí dvěma způsoby, které se dají kombinovat. Anestezie je velmi šetrná, někdy netřeba použít celkovou, jen spinální. Na druhý den po operaci odejdete "po vlastních" domů. Pravděpodobně vám odoperují jen varixy na jedné noze. Pokud je máte i na druhé, s dalším zákrokem můžete počítat nejdříve za měsíc. Nohu máte ovázanou, později nosíte tlakové punčochy. 

Laser je hit

Laserová operace je pohodlnější, ale dražší. Jelikož se při ní "napíchne" jen jedna rána, hojení je rychlejší. Doma pobudete jen dva, tři dny, nosíte tlakové punčochy nebo obvazy a máte předepsanou pohybovou aktivitu. Lidé si tento druh operace velmi žádají, ale není vhodná pro každého. Kromě toho v některých soukromých centrech ji na žádost dělají v lokálním umrtvení, které může být velmi bolestivé. Pacientům doporučujeme spíše celkovou anestézii. Dnes se již dělá velmi šetrně a je bezpečná i pro lidi s vážnějšími přidruženými onemocněními.

První projevy 

Podle nich poznáte, zda na vás číhají křečové žíly nebo jiné onemocnění žil

■ pocit napětí, těžkých a unavených nohou: zejména večer, po teplé koupeli, v létě, po odstraňování chloupků horkým voskem 
■ noční křeče a brnění v lýtkách, syndrom neklidných nohou 
■ bolesti v nohách před menstruací nebo během ní 
■ drobné podkožní žilky známé jako metličky 
■ vystupující modré žíly 
■ otoky v oblasti kotníků po fyzické námaze, ale i běžných činnostech 
■ ekzém a pocit svědění

Co s nimi

Vybírejte si specialistu, který má s cévní medicínou zkušenosti. Rozhodnutí, který způsob léčby je pro vás nejlepší, ponechte na něm.

Jde o čtyři léčebné postupy, které může lékař kombinovat a doplňovat. Závisí na stadiu onemocnění, na zkušenosti lékaře a na možnostech zdravotnického zařízení.

1 Kompresivní terapie, tedy elastické tlakové punčochy nebo obvaz: Všechny třídy kromě první proplácí pojišťovna jednou za půl roku. Předepisuje je praktický lékař, angiolog, cévní a všeobecný chirurg. Preventivní elastické podkolenky či stehenní punčochy si koupíte ve výdejnách zdravotních pomůcek i v hypermarketech, ale za své.

2 Venofarmaka, tedy léky na posílení žilní stěny a chlopní: Vyrábějí se z rostlinných výtažků, například Varixinal a Antistax, nebo jsou syntetické, například Detralex, Venoruton, Cyclo 3 fort, Ginkor fort. Předepisuje je praktický lékař, cévní a všeobecný chirurg, angiolog a internista. Částečně si je hradíte sami. Koupíte je i bez předpisu, ale za plnou cenu.

3 Sklerotizace: Laserovou dělají kožní lékaři. Je o ni poměrně velký zájem, efekt je však diskutabilní. Nezřídka končí komplikacemi nebo bez výrazného výsledku. Nitrožilní sklerotizace je mnohem účinnější a patří do rukou angiologie a cévních chirurgů. Oba výkony se dělají i v soukromých centrech a zaplatíte si je z vlastní kapsy.

4 Klasická nebo laserová operace: Čeká vás, pokud máte rozsáhlé varixy s výraznými příznaky. Klasický chirurgický zákrok provádějí specialisté na odděleních cévní chirurgie, na angiochirurgických klinikách a v Národním ústavu kardiovaskulárních chorob. Laserovou operaci vám udělají v některých soukromých centrech a na některých pracovištích cévní chirurgie. Vyberte si odborníka, který má s cévními onemocněními a operacemi každodenní zkušenosti.

Žíly na dolních končetinách to nemají lehké

Nacházejí se nejdále od srdce a zároveň jsou nejnižší. Čerpací funkce srdečního svalu tu už neúčinkuje a krev musí překonat velkou vzdálenost v opačném směru, než působí zemská přitažlivost. Pokud mají tyto žíly oslabené stěny, pod tlakem krve se roztahují. Situace se zhorší ještě více, když přestanou dobře fungovat i žilní chlopně, které normálně zabraňují padání krve směrem dolů. Krev, která by měla proudit od kotníků k srdci a z povrchových žil do hlubokého žilního systému, se v nemocných žilách zpomaluje, hromadí nebo se dokonce vrací zpět. Důsledkem jsou nehezké uzly, které se vydouvají až na úroveň kůže. Nejčastěji se objevují na zadní straně lýtka a na vnitřní straně holeně a stehna.

Všímejte si metliček!

Ze začátku sice nejsou nebezpečné, spíše nehezké, ale mohou se z nich vyvinout varixy či jiné onemocnění žilního systému. V některých případech však s nimi vůbec nesouvisí a skrývají se za nimi například gynekologická onemocnění, hormonální poruchy, užívání antikoncepce či špatná životospráva.

Autor: Lenka Kostková