Pokud se jedná o bakteriální formu angíny, která je způsobena nejčastěji streptokokovými bakteriemi a která vyžaduje léčbu pomocí antibiotik, situace ohledně infekčnosti se výrazně mění velmi rychce po zahájení adekvátní terapie. Nemocný člověk, který trpí bakteriální angínou a začne užívat předepsaná antibiotika od svého ošetřujícího lékaře, přestává být pro své okolí infekční již po relativně krátké době, konkrétně po uplynutí dvaceti čtyř až čtyřiceti osmi hodin od prvního užití antibiotického léku. Tato skutečnost je velmi důležitá pro pochopení dynamiky šíření bakteriální angíny v komunitě a pro rozhodování o tom, kdy se může nemocný vrátit do kontaktu s ostatními lidmi. Je však naprosto zásadní zdůraznit a mít neustále na paměti, že skutečnost, že pacient přestane být infekční a nakažlivý pro své okolí, v žádném případě automaticky neznamená, že by se mohl okamžitě vrátit do svého běžného života, do zaměstnání nebo do školy. Nemoc je totiž stále přítomna v organismu a je naprosto nezbytné pokračovat v léčbě až do úplného vyléčení, dodržovat klidový režim a dokončit celou předepsanou antibiotickou kúru, aby nedošlo k recidivě onemocnění nebo ke vzniku komplikací.
V případě virové formy angíny, která je způsobena různými druhy virů a na kterou bohužel není možné použít léčbu antibiotiky, protože antibiotika jsou účinná výhradně proti bakteriálním infekcím a na viry nemají žádný vliv, je situace ohledně doby nakažlivosti podstatně odlišná a časově mnohem delší. Virová angína zůstává nakažlivá a infekční pro okolí po dobu přibližně sedmi až deseti dnů od začátku onemocnění, a to i v případě, že probíhá symptomatická léčba pomocí klidového režimu a podpory organismu různými léčivými přípravky. Mezi tyto přípravky, které se používají při léčbě virové angíny, patří především analgetika a antipyretika, tedy léky proti bolesti a horečce, jako jsou například Ibalgin, Nurofen nebo Paralen, které pomáhají zmírnit celkové příznaky onemocnění. Kromě těchto celkových léků se také velmi často používají lokální přípravky, které jsou určeny speciálně k tlumení bolesti přímo v krku a ke zmírnění zánětu sliznice v oblasti hltanu a mandlí, mezi něž patří například Strepfen 8,75 mg v různých formách, Sprej s příchutí medu a citronu, Neo-angin pastilky, které se pomalu nechávají rozpouštět v ústech, nebo Orofar sprej, který se aplikuje přímo na postižená místa v krku. Všechny tyto přípravky sice pomáhají ke zlepšení celkového stavu pacienta a ke zmírnění nepříjemných příznaků, ale nijak výrazně nezkracují dobu, po kterou je nemocný infekční a představuje riziko pro své okolí.
Zcela zvláštní a velmi problematickou kategorií je situace, kdy angína zůstává bez jakékoli léčby, ať už z důvodu podcenění příznaků samotným pacientem, nemožnosti návštěvy lékaře, nebo z jakýchkoli jiných příčin. Neléčená angína, ať už se jedná o bakteriální nebo virovou formu, zůstává infekční a nakažlivá po celou dobu své přítomnosti v těle nemocného člověka, což může představovat skutečně velmi dlouhé období. Podle odborných zdrojů a klinických zkušeností může tato doba činit dva až tři celé týdny, během kterých nemocný neustále představuje potenciální zdroj nákazy pro všechny osoby ve svém okolí. Kromě rizika pro ostatní je absence léčby velmi nebezpečná také pro samotného pacienta, protože neléčená angína může vést k velmi vážným komplikacím, mezi které patří například peritonzilární absces, revmatická horečka, poškození srdečních chlopní, glomerulonefritida postihující ledviny, nebo šíření infekce do dalších částí organismu. Proto je naprosto zásadní při prvních příznacích angíny, mezi které patří silná bolest v krku, potíže při polykání, zvýšená teplota nebo horečka, celková únava a často také viditelný povlak na mandlích, okamžitě vyhledat odbornou lékařskou pomoc a zahájit adekvátní léčbu podle doporučení lékaře.
Pro správné určení doby infekčnosti a volbu optimální léčby je klíčová přesná diagnostika typu angíny, tedy rozlišení, zda se jedná o bakteriální nebo virovou formu onemocnění. Lékař může provést odběr stěru z krku, který pomůže identifikovat přesného původce infekce a určit, zda je nutné nasazení antibiotik. Tento diagnostický krok je nesmírně důležitý, protože nepřiměřené používání antibiotik při virových infekcích nejenže nepomáhá, ale může vést k rozvoji antibiotické resistence, což je v současné době jeden z nejvážnějších problémů moderního zdravotnictví. Pacienti by proto nikdy neměli sami rozhodovat o užívání antibiotik bez konzultace s lékařem a měli by vždy dodržovat předepsané dávkování a délku léčby.
Autor: Lenka KostkováJakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez předchozího písemného souhlasu zakázáno.
Stránka Vyléčíme.cz používá cookies. Více informací zde.