Jak dosáhnout spokojenosti? Mějte se rádi za každých okolností!
Kdo vůbec jsem? Jak to udělat, abych byl se sebou spokojený? Jak se mít rád? Podobné otázky si občas klade každý člověk. Někdy to dělá klidně a meditačně, jindy v ukrutné nejistotě až zoufalství. Jsou to všechno staré, velmi staré otázky, které si lidé kladou a odpovídají si na ně v každém období lidské historie. Jsou to totiž otázky, na které neexistuje obecná odpověď, protože každý člověk si klade své otázky a nachází na ně odpovědi, které dokáží uspokojit právě pouze jeho.
Muži i ženy
Tyto otázky si kladou stejně muži a ženy a každý z nich si vybírá jiný způsob ponaučení, pochopení nebo výběru cesty, kterou bude směřovat svůj život. V jistém smyslu na těchto otázkách není nic nového, co bychom o nich mohli říct. Na druhé straně i po staletích tyto prastaré hlavolamy potrápí každého z nás. Jak tedy dosáhnout životní spokojenost?
Poznej sám sebe
Při hledání odpovědí nám může pomoci nápis v delfské věštírně "poznej sám sebe", který motivoval tehdejších lidí odhalovat pravdu o sobě samých. Cesta sebepoznávání je ideálním způsobem, jak se přiblížit ke spokojenému životu. Odhalování našich skrytých nebo spíše temných stránek však není procházka růžovou zahradou.
Odhodlání poznat pravdu o sobě
Chce to kuráž a nezlomnou vůli, při potápění se do hlubin našich strachů, obav a potištěných emocí můžeme narazit na nepříjemné až bolestivé zážitky, které nás snadno mohou odradit. Někdo při tomto procesu využívá služby psychologa, jiný se s nimi rozhodne poprat sám. Pokud se však vydáme na tuto nelehkou cestu, výsledek může být až překvapivě příjemný a osvobozující. Totiž, pokud při sledování na sebe oprostíme od fyzických dispozic, společenského statusu a norem, zůstaneme s touto otázkou zcela sami a téměř "nazí", bez možnosti se do něčeho zabalit, nebo nějak přikrášlit.
Každý jsme jedinečná lidská bytost
Uvědomění si vlastní existence v přítomnosti a zároveň i naší jedinečnosti nám umožňuje dívat se na sebe ne univerzální, ale individuální optikou, při níž vynikneme jako jedinečná lidská bytost. Bytost, jejíž existence je nezávislá na srovnávání se s jinými osobami, externími normami nebo pravidly. A právě pocit "být člověkem" přináší to pravé životní ovoce, svobodu a lehkost bytí, když si můžeme vychutnat být sami sebou bez masek a fasád, strachu z posuzování nebo odmítnutí. A proto je při procesu hledání lásky k sobě důležité přestat milovat člověka, kterým bychom chtěli být a soustředit se na sebe a na to, co jsme!
Sebepoznání jako celoživotní proces
Proces poznávání a akceptace sebe není záležitost na jednu noc, chce to trpělivost. Častokrát jde o celoživotní proces, který se však paradoxně děje pouze v jednom čase, v přítomnosti a my jsme jeho aktivní součástí. Je to neustálé snažení se o co nejlepší poznávání sebe v každodenní situaci a pochopení vlastních pohnutek a emocí, které námi někdy cloumají, jindy nás uspokojují. Mohli bychom říci, že jde o naplňování našeho téměř nekonečného potenciálu, nebo o film, ve kterém hrajeme hlavní roli a je jen na nás, jak se bude děj vyvíjet.
