Jak je škodlivé pasivní kouření?

Pasivní kouření škodí mnohem více, než se původně předpokládalo. Z nové studie britských lékařů vyplývá, že pasivní kouření zvyšuje riziko srdečně-cévních onemocnění o 50-60%. Autoři výzkumu použili pro měření účinků inhalovaného kouře novou metodu. Tým výzkumníků z londýnských nemocnic St. George a Royal Free sledoval během 20 let 4792 mužů ve věku od 40-59 let, kteří žili ve společné domácnosti s kuřákem. Lékaři jim v krvi měřili obsah nikotinu, který se vytváří v reakci na vdechování kouře. Čím vyšší hladina nikotinu v krvi, tím více škodlivého kouře osoba vdechuje.

Výzkum

Vědci dospěli k závěru, že muži s nejvyšší koncentrací nikotinu v krvi jsou vystaveni největšímu riziku srdečně-cévních onemocnění. Toto riziko je o více než 50% vyšší než u nekuřáků a lidí, kteří nejsou vystaveni pasivnímu kouření a je výrazně vyšší než tvrdily dosavadní studie, které hovořily většinou o 20%-ním, max.. 30%-ním riziku. Britští lékaři proto s odvoláním na další studie, které dokázaly spojitost mezi sekundárním vdechováním cigaretového kouře a rakovinou plic či chorobami dýchacích cest, dospěli k závěru, že pasivní kouření představuje mnohem větší riziko pro veřejné zdraví, než se dosud
předpokládalo.

Kuřáci žijí v průměru o deset let méně

Další výzkum, zaměřený tentokrát na pasivní kouření, dokázal, že nekuřákům, jejichž partner či partnerka kouří, hrozí o 15% větší riziko smrti. Kouření zkracuje život v průměru o deset let, dokazuje to unikátní a rozsáhlá britská studie, kterou ve svém nejnovějším vydání uveřejnil odborný časopis British Medical Journal. Výsledky výzkumu potvrdily i to, že pokud člověk skoncuje s kouřením, riziko úmrtí na následky tohoto zlozvyku klesá. Tento výzkum začal již r. 1951 a jako první již před 50 lety potvrdil souvislost mezi kouřením a rakovinou plic. Na studii se zúčastnilo 35 000 lékařů, kteří se narodili v letech 1900 až 1930. Vědci během 50 let pravidelně sbírali údaje o stavu těchto dobrovolníků a zjistili, že nekuřáci žijí v průměru o 10 let déle než celoživotní kuřáci, kteří se svým zlozvykem začali přibližně v 18 letech. Studie však potvrdila i to, že pokud se kuřáci vzdají cigaret, odrazí se to pozitivně na jejich zdraví. A čím dříve tak učiní, tím lépe. Ukázalo se totiž, že pokud s tím přestanou do třicítky, žijí stejně dlouho jako zarytí nekuřáci. Ti, kteří s kouřením skončili do čtyřicítky, žijí jen o rok méně. Pokud zahodíte cigaretu po padesátce, prodloužíte si život o šest let a po šedesátce získáte tři roky života. Lékaři tuto studii vítají, protože jasně demonstruje škodlivé účinky tabákových produktů. V Británii zemřelo za 50 let na následky kouření 6 milionů lidí a ve světě je to přibližně 100 milionů.