Jak je to s nemocemi žaludku?

Žaludek vyprodukuje přibližně litr šťávy denně. Pokud je jí víc, je to špatně.

Žaludeční šťáva

Součástí žaludečních šťáv je kromě trávicích enzymů zejména kyselina chlorovodíková. Je to jedna z nejagresivnějších šťáv. Používá se i na odstraňování vodního kamene v domácnostech. V organismu rozkládá potravu na jednodušší látky a zároveň dezinfikuje, likviduje v jídle patogenní mikroorganismy. Je důležitá i při vstřebávání železa. Nedostatek kyseliny může vést k anémii. Nezáleží na nás, co kyselina chlorovodíková tráví. Při narušené rovnováze se pustí i do žaludku. Nepoškodí ho pouze tehdy, pokud sliznici chrání hlenová vrstva. Pokud se ztenčuje nebo chybí, důsledkem naleptání může být vřed. Ochrannou hlenovou vrstvu narušují některé léky, zejména protizánětlivé, i koncentrovaný alkohol.

Negativní vliv

Negativní vliv má kouření, infekce helicobacterem pylori, chronická gastritida, zánět sliznice žaludku, ale i nedokrvení sliznice. Pokud je prokrvení dobré, buňky mají dostatek kyslíku a mohou produkovat hlen. Dlouhodobý stres vede k slabému prokrvení sliznice, nedostatečné výživě buněk a snížené produkci hlenu. Výstelka jícnu je na tom hůře. Ani za ideálních podmínek ji před kyselinou nemá co chránit. Pronikání kyseliny ze žaludku do jícnu provází pálení žáhy, pyróza. Máte kyselou nebo hořkou chuť v ústech, pálí vás na hrudi, nebo dokonce bolest za hrudní kostí připomíná infarkt. Může se objevit nucení na zvracení, zvracení, nadýmání, říhání, plynatost, škytavka. Kyselina v jícnu se může skrývat i za pocitem cizího tělesa v hrdle, chrapotem, záněty hrtanu či hlasivek, zápachem z úst, bolestmi uší, suchým, dráždivým kašlem či za chronickým zánětem průdušek a bronchiálním astmatem. Její působení nezřídka provází zvýšená kazivost zubů a vyšší citlivost krčků zubů. Kyselina se vrací do jícnu buď tehdy, pokud jí tělo produkuje hodně, nebo pokud je oslaben dolní jícnový svěrač. Tehdy jde o refluxní chorobu. Kyselina potrápí i zdravé lidí. Například když se přejídají. Střeva, rozšířená množstvím potravy, tlačí na žaludek a posouvají kyselé šťávy nahoru. V těhotenství to takto dělá plod a pálením žáhy trpí asi polovina těhotných žen. Při občasných problémech pomohou antacida, volně dostupné prostředky, které neutralizují žaludeční kyselinu. Přinesou rychlou a krátkodobou úlevu, reflux však nevyléčí. Navíc, ovlivňují vstřebávání ostatních léků.

Pozor na pálení žáhy, které trvá déle než měsíc!

Antacida by při dlouhodobém používání mohla maskovat vážnější onemocnění, jakým jsou žaludeční vředy. Raději navštivte
gastroenterologa. Odborníka vyhledejte i při alarmujících příznacích, jako jsou zvracení, krvácení, ztráta hmotnosti nebo problémy s polykáním.
Neoblíbenému vyšetření pomocí sondy zavedené do žaludku se nevyhnete. Gastroenterolog endoskopem zjistí rozsah poškození sliznice, stanoví diagnózu a určí vhodnou léčbu. Více než polovině pacientů stačí upravit životosprávu. Alfou a omegou je antirefluxní režim. Žádný alkohol, čokoláda, mastná, kyselá a kořeněná jídla. Vyhněte se horkým a studeným pokrmům, omezte kouření, kávu a sycené nápoje. Pálení žáhy vyvolává i nadváha. Jednu velkou porci jednou za den vyměňte za pět menších, nejezte dvě hodiny před spánkem, nepracujte v předklonu. Namísto několika polštářů si postel při záhlaví podložte nebo si pod matraci vložte klín z tvrdého materiálu tak, abyste měli hlavu výše o 10 až 15 centimetrů. Agresivitu obsahu žaludku zvyšují i některé léky, například s účinnou látkou ibuprofenem a kyselinou acetylsalicylovou. Dolní jícnový svěrač uvolňuje i nitroglycerin, léky na snížení krevního tlaku, proti astmatu a antidepresiva. Pokud to nepomůže, přichází na řadu léčba. Na osvědčené babské recepty, jako je soda bikarbona ihned zapomeňte. Potřebujete léky, které zablokují tvorbu kyseliny. Starší generace léků blokuje jen jeden ze tří receptorů, což je vhodné na krátkodobou, překlenovací nebo podpůrnou terapii. Při dlouhodobé léčbě jsou vhodnější inhibitory nebo blokátory protonové pumpy. V současnosti se už dají koupit i bez lékařského předpisu. Jedna tabletka poskytne úlevu na 24 hodin. Ale pozor! Pokud problémy neustoupí do čtyř týdnů, vyhledejte lékaře. Nemusíte se bát, že léky nejnovější generace tvorbu kyseliny zastaví úplně. Pokud je vaše trávení v důsledku léčby pomalejší, lékař vám předepíše prokinetika. Po dvoutýdenní až měsíční léčbě většinou dochází ke zlepšení. U poškozené sliznice je třeba léky podávat dlouhodobě.

Pod nůž?

Pokud se podle doktora problémy včas nezachytí, mohou vyvolat vážné zdravotní potíže. Zánět sliznice jícnu, ezofagitida může při dlouhodobém působením kyseliny a žluči způsobit vznik takzvaného Barretova jícnu, když se epitel v dolní části jícnu mění na takový, který lze nalézt v žaludku. To může vyústit až do rakoviny. Takové pacienty je třeba sledovat v dvoj-až tříletých intervalech při trvalé antisekreční léčbě. Při přetrvávajících problémech je řešením i chirurgický zákrok. Během hodinové operace se vytvořením umělé manžety posílí dolní svěrač jícnu. Výsledky laparoskopické fundoplikace nejsou tak fantastické, jak se očekávalo. Jde o živé tkáně a jejich poddajnost se mění. Stehy nemusí držet, manžeta se po čase uvolňuje. Během roku až dvou od zákroku se pacienti vracejí se stejnými problémy k medikamentózní léčbě.

Pomůže vám

Banán a ředkvička neutralizují žaludeční kyselinu, vhodná je i šťáva z čerstvého zelí. Pálení žáhy zmírní lžička bramborové šťávy zředěná malým množstvím vlažné vody, užívaná ráno nalačno. Trávicích potíží se zbavíte díky zázvorovému kořenu, hořci, fenyklu. Pomůže i čaj z heřmánku. Mléko působí uklidňujícím dojmem, dokud protéká jícnem, ale v žaludku podporuje vylučování kyselin.

Lékaře vyhledejte, pokud máte

● ztíženo nebo bolestivé polykání,
● zvratky zbarvené krví,
● stolici černé barvy s příměsí krve,
● suchý, dráždivý kašel,
● závratě,
● bolest vystřelující za hrudní kost, do hrdla nebo do dutiny ústní.

Mají ho i kojence

Refluxem může trpět i vaše miminko. Má to na svědomí nedostatečně vyvinutý dolní jícnový svěrač. Asi dvě třetiny kojenců do jednoho roku, nejčastěji do čtvrtého měsíce, mají částečný reflux, tedy spontánní návrat žaludečního obsahu do jícnu. Nenamáhavě, bezbolestně zvracejí, přestože jinak prospívají dobře. Pokud však nepřibírají, odmítají mléko nebo mají opakované záněty plic, zpozorněte. Když jsou neklidné, pláčou, odmítají jíst a odtahují se od prsu, s největší pravděpodobností trpí refluxní chorobou. Opakované vdechnutí zvratků jim způsobuje dráždivý kašel a infekce dýchacího systému. Časté záněty průdušek a plic mohou vyústit do astmatu. Všechny tyto stavy vyžadují návštěvu u odborníka. Podle závažnosti onemocnění, věku dítěte a průběhu postižení stanoví léčbu. Někdy postačí dietní opatření a polohování, nebo musí přijít na řadu zahušťování mléka, nebo podávání speciálního mléka a léků.