Jak je to se syndromem neklidných nohou?

Nechodíte do kina, protože vám trnout nebo vás svědí a pálí nohy? Nejraději byste okamžitě vstali a prošli se. Nasměrujte si to k neurologovi!

Syndrom

Pravděpodobně máte syndrom neklidných nohou, onemocnění, které je zatím jakýmsi bílým ostrovem medicíny. Při této poruše centrálního nervového systému člověk neovládá vůlí nutkání pohybovat končetinami, zejména nohama. Neumí ho potlačit. Příčiny ještě nikdo dopodrobna nezkoumal. Jednoznačně je však prokázáno, že syndrom souvisí s jistým minimálním nedostatkem dopaminu, látky, která má významný vliv na pohybové schopnosti člověka. Zjistilo se i porušení metabolismu železa v centrálním nervovém systému, což znamená, že v organismu také chybí. Syndrom se projevuje obvykle podvečer nebo v noci. Pravděpodobně souvisí s biologickým cyklem člověka. U neklidných nohou se projevuje zřejmě i působení hormonů v těle.

Primární či sekundární?

Při stanovení diagnózy syndromu neklidných nohou je nejdůležitější vypátrat, zda jde o primární nebo sekundární příčiny. V druhém případě to bývají příznaky jiného onemocnění, nejčastěji jím bývá zmíněný nedostatek železa. Početnou skupinu tvoří pacienti s urémií, nemocnými ledvinami. Velmi často je sekundární příčinou syndromu těhotenství, což asi souvisí s tím, že plod odebírá ženě kyselinu listovou, hořčík a vitaminy skupiny B. Možné je i to, že špatně funguje štítná žláza. Syndrom se poměrně často vyskytuje v rodinách, trpí jím matka, otec i sourozenci. Pozitivní rodinnou anamnézu jsme zjistili u více než poloviny pacientů a je docela možné, že lidí, kteří jím trpí, je více než diabetiků. Je důležité, zda nepříjemné příznaky člověk pociťuje každý den, což opravdu není výhra, nebo jen jednou za čas, třeba za čtvrt či půl roku.

Léčba

Podle závažnosti příznaků, při primárním syndromu užívá pacient léky nebo zvolíme nemedikamentózní postupy. Někoho více svědí nohy po vypití červeného vína, šampaňského nebo jiného nápoje, vyvolat ho mohou některé druhy sýrů, glutaman sodný v jídlech a podobně. Člověk by měl vypozorovat, co mu stav vyvolává, případně zhoršuje. Pokud nebere léky, měl by dodržovat určitý režim: postel je jen na spaní a intimní záležitosti, nemá se v ní jíst, pít, číst, dívat na televizor nebo pracovat na počítači. Někomu pomáhá vlažná koupel nohou nebo procházka s mírnou zátěží. Léky užívají pacienti zejména takové, které ovlivňují úroveň dopaminu v mozku. Máme k dispozici dvě skupiny takových přípravků a opět je velmi důležité, jak často se příznaky syndromu projevují, přičemž se zohledňuje i věk. První volbou pro chronické pacienty, tedy ty, jež neklidné nohy trápí více než polovinu dní v měsíci, jsou léky, které byly vyvinuty a určeny k léčbě Parkinsonovy nemoci. Dostávají však pouze zlomkové množství, pětinu, možná osminu dávky. Pokud lékař nemoc správně diagnostikoval, lze ji, jak dodává, opravdu dobře léčit, ale důkazy, že by to šlo úplně, zatím nejsou. Onemocnění postihuje i děti, ale čím více let člověk má, tím je vyšší předpoklad, že se neklidné nohy.

Velký problém

Možná se někomu, kdo nemá potíže s nohama, zdá, že nejde o žádný velký problém. Omyl. Syndrom neklidných nohou vážně negativně zasahuje do života. Člověk si nevychutná spánek ani odpočinek. Stále musí nohama hýbat, chronické potíže se spánkem se začnou projevovat v poruchách nálady, kupí chyby v práci, ztrácí chuť na sex a propuknout může až těžká deprese. Nešťastník s neklidnýma nohama oběhne různé lékaře a absolvuje všelijaká vyšetření, dokud mu syndrom správně nediagnostikují. Nejednou se dostane k psychiatrovi, který mu předepíše antidepresiva a ty stav ještě zhorší. Působí totiž na jiné receptory, než je třeba. Zatím jsme jen na začátku a povědomí veřejnosti o tomto onemocnění nohou není rozvinuté. Není divu, o syndromu se dosud neučí ani na lékařských fakultách. Výhodou však je, že pacient se při troše zájmu může diagnostikovat sám. Na lékaři je, aby určil primární nebo sekundární původ obtíží a pak správnou léčbu.