Jak na bolesti zad?

Bolest zad trápí téměř každého Čecha. Bolesti zad trápí více než 80 procent dospělých a až tři čtvrtiny dětí. Fakt je ten, že si většinou za tyto problémy můžeme sami. Je mnoho civilizačních onemocnění, kterým se, alespoň částečně, dá předcházet. Onemocnění páteře k nim patří. Nehýbeme se dostatečně nebo svůj pohybový aparát zatěžujeme nerovnoměrně. O bolestech zad se často mluví také jako o civilizační nemoci třetího tisíciletí. Rehabilitační lékař profesor to však popírá. Věstonická Venuše, která je stará asi 24 tisíc let, měla nadváhu, nesprávné držení těla, předsunutou hlavu, oslabenou břišní stěnu a sedací svaly. Tato dáma je důkazem, že takzvané civilizační choroby, jako je chápeme, měli lidé už dávno před námi. Dnes však, kromě toho, že se nehýbeme, i hodně jíme!

Jak na bolesti zad?

Správně vzpřímeně stát nebo sedět umí málokdo. Jsme shrbení, namísto posilování svalů je uvolňujeme, předsunujeme hlavu, ramena stáčíme dopředu. Máme dvě svalové skupiny, statické a dynamické. Zatímco například Eiffelova věž stojí na čtyřech nohách, naše holeň, stehno a trup, stojí prakticky jen na jediném bodě. Na to, aby se jednotlivé části našeho těla udržely v takové poloze, potřebujeme statické svaly, které zajišťují sed či stoj.
Na druhé straně máme svalové skupiny, které zajišťují dynamiku-útok, útěk, uchopení. Při narození jsme měli tyto svaly v rovnováze. Až později začneme tuto rovnováhu narušovat. Děti místo toho, aby se vyřádily v přírodě, sedí před televizí, u počítače, ve škole, dospělí v práci, autech, před televizí. Výsledkem je zatížení statických svalů, důsledkem čehož jsou bolavá záda. Měli bychom se naučit správně vstávat z postele, čistit si zuby, obouvat si boty, správně si sedat do auta, aby tlak na meziobratlové ploténky byl minimální.

Možnosti léčby

Bolest zad je prý daní za to, že chodíme vzpřímení. Je to pravda, protože když ležíme, páteř i ploténky zatěžujeme co nejméně. Je mnoho civilizačních onemocnění, kterým se, alespoň částečně, dá předcházet. Onemocnění páteře k nim patří. Musíme se na ni začít dívat jako na orgán, který nám musí sloužit celý život.

Ideální prevencí je plavání, bruslení, cyklistika, ale i obyčejná chůze.

K lékaři je třeba zajít, když problémy trvají déle než dva týdny. Pokud jsou bolesti mírnější a netrvají dlouho, pokud pomohou běžná analgetika, nemusíte hned běžet k lékaři. Ale pokud se bolest zintenzivňuje, pokud vystřeluje do břicha nebo nastane problém s močením, k lékaři okamžitě zajděte.
Součástí léčby, kromě medikamentů, jsou fyzikálně-rehabilitační procedury. Pomoci mohou i takzvané nestabilní plošiny. Například židle s pohyblivým sedadlem, které se naklání do všech směrů, díky čemuž se současně pohybuje pánev i krk. Na stejném principu pracuje i pohyblivý polštář, který se položí na sedadlo běžné židle. Může ho předepsat rehabilitační lékař nebo ortoped. Sednout si můžeme i na míč. Při sezení na těchto nestabilních plošinách se zapojují svaly, které se při klasickém sezení namáhají pouze minimálně.

Pozor na dětské aktovky
Aktovky malých školáků váží často i pět kilogramů. Dětem tak hrozí problémy s páteří. Na vině nejsou jen těžké knihy, ale i mnoho zbytečností, které s sebou do školy nosí. Aktovka by měla mít přibližně 10 až 12 procent váhy dítěte. Pokud šest - sedmileté dítě váží průměrně 25 kilogramů, jeho taška by neměla přesáhnout tři kilogramy. V tašce má dítě často zabalenou i svačinu, vodu, pantofle. Rodiče by tašky měli kontrolovat a uvědomit si, že tvrdé obaly na knihy či plastová krabička na svačinu přidávají tašce na váze.

Autor: Lenka Kostková