Jak na kruté větry v kalhotách?

Zčervenáte, když někdo řekne slovo prdnout? Dělají to přitom všichni, ale nikdo o tom nemluví. Dokonce ani před lékařem.

Jak na kruté větry v kalhotách?

Velký omyl

Možná si myslíte, že jídlo je jediný původce nadýmání. Jste na velkém omylu. Za nepříjemné nadýmání, následné větry a neslušné říhání může být odpovědné i nadměrné polykání vzduchu, nedostatek žluči v tenkém střevě či startování letadla. Nepříjemná plynatost může obtěžovat, pokud při jídle spolknete více vzduchu, než je střevům příjemné. Stane se to, pokud se najíte velmi rychle a jídlo nestihnete důkladně rozžvýkat. Vždy si na něj i na pití rezervujte dostatek času! Větrům se vyhnete, pokud velké porce vyměníte za menší. Abyste nebyli z malých porcí hladoví, dopřejte si je častěji. Každý člověk při jídle přirozeně spolkne i jisté množství vzduchu. Část se vrátí ze žaludku přes dutinu ústní zpět a my přirozeně krkáme. Část vzduchu se vstřebá a poslední část prochází trávicím traktem dále. Pokud si vyberete jídlo plné vzduchu, nedivte se, že vás po několika hodinách potrápí větry. Čím více si po obědě či večeři brknete, tím méně větrů čekejte. Dávejte si pozor na nápoje s bublinkami, kterými se do střev dostává vzduch, zejména sycené minerálky a limonády, starosti umí nadělat i pivo a šumivé vitamíny. Mnoho vzduchu je ve zmrzlině, našlehané pěně nebo křupkách. Vzduch se dostává do těla i při vyprávění během jídla, při žvýkání žvýkačky a kouření.

Fazole, hrách a čočka

Některá jídla jsou na nadýmání a zažívací obtíže jako stvořená. Zejména zelí, květák, brokolice, růžičková kapusta, ředkvička, cibule, česnek, sušené švestky, rozinky, luštěniny a kořeněná jídla. Nemusíte se jich vzdát! Stačí přidat při vaření do hrnce rozmarýn, kmín, fenykl nebo šalvěj, ty usnadňují trávení. Pokud připravujete luštěniny, namočte je předem do vody. V ní nabobtnají, a tak se vyloučí nadbytečný vzduch.

Bolestivé křeče

Problémy se mohou objevit i tehdy, když je v žaludečních šťávách málo kyseliny solné a žluči. Potrava se dobře nestráví a kvasí ve střevech. Vznikající plyny vytvoří bubliny, které se derou ven z těla a někdy jejich pochod provázejí křeče. Můžete si je přivolat, i když plynatosti nedáte volný průběh. Pokud člověk zadržuje větry, rozhodně bude mít bolesti, plyny totiž rozšiřují střeva. Je to jedna z nejhorších bolestí, můžete z ní až omdlít. Nafukování vzniká také při náhlé změně stravy, například přidáním vysoko vláknitých jídel. Vlákninu třeba do stravy přidávat pomalu a dávky zvyšovat postupně, minimálně v průběhu dvou týdnů.

Jako balón

Když plyny nechtějí ven a břicho je nafouknuté do prasknutí, vyzkoušejte pohyb, je výborným prostředkem na jejich rozhýbání. Pomáhají i čaje z máty, heřmánku nebo hořce žlutého. V lékárnách najdete různé prášky, granuláty, tablety či kapky.
Odchod plynů ze střev je často životně důležitý faktor. Pokud se vás lékař zeptá, zda máte větry, nečervenejte se. Patří k dobré funkci střev. Po operaci slepého střeva padne otázka o větrech na každé vizitě. Je to velmi důležité. Při operaci v břišní dutině se naruší její přirozená izolace a během přímého zákroku je střevo paralyzováno. Když začnou odcházet větry, víme, že začalo pracovat a opět funguje.

Kdy k lékaři

Pokud se k nadýmání přidruží i jiné příznaky, může jít o závažnější problémy. S návštěvou u lékaře neváhejte, pokud se ve stolici objeví krev, pokud trpíte dlouhotrvající bolestí v oblasti břicha, zácpou nebo průjmy. Nejčastěji se za obtížemi trvajícími déle než tři měsíce ukrývá syndrom dráždivého střeva. Ne vždy však při něm člověk musí pociťovat souvislou bolest. Někdy se na několik dní či týdnů odmlčí, aby se vzápětí opět ozvala. Syndrom se projevuje již u lidí kolem dvacítky a postihuje převážně ženy. Někdy se nadýmání objevuje při žaludečních vředech, ale tehdy ho provázejí další příznaky, stejně jako při kvasné a hnilobné střevní dyspepsii. Ta je projevem onemocnění trávicího ústrojí, zejména při nedostatku žaludeční kyseliny. Když je jí málo, jídlo se netráví dostatečně rychle, ale kvasí a hnije. Nadýmání je jedním z příznaků i při rakovině tlustého střeva a žaludku.

Autor: Lenka Kostková