Jak na to, když tvůrčí myšlenka nepřichází?

Nelze popřít, že v práci, ve škole, nebo jinde v každodenním životě, často narazíme na situace, kde je nekonvenční přemýšlení nutné. Za tvůrčí a originální nápady se dobře platí a častokrát umožňují usnadnění běžných činností. Tvůrčí myšlenky však nejsou na požádání, nikdy nevíme, kdy tvůrčí myšlenka zazáří.

Ke kreativitě dochází, když lidé odpočívají od čehokoliv, na čemž pracovali
Naštěstí to alespoň částečně změnil nový výzkum publikovaný v odborném časopise. Psychologové z Kalifornské univerzity objevili podmínky, které vedou k tvůrčímu myšlení. Vědci konstatují, že k nepřebernému množství kreativity dochází, když lidé odpočívají od čehokoliv, na čemž pracovali. Je však otázkou, zda každý druh oddechu podnítí kreativní myšlenku, nebo zda je třeba odpočívat alespoň trochu aktivně. Odpovědí je, jak se ukázalo, ta druhá možnost.

Když máme vyřešit problém, který potřebuje tvůrčí řešení
Odklon naší pozornosti k dalším, jiným úkolům, které nevyžadují tolik pozornosti / ne příliš mnoho / je nejlepší způsob k nastartování kreativního procesu. Psychologové v tomto výzkumu začali tím, že vysokoškolským dobrovolníkům přikázali, aby vymýšleli neobvyklé, zvláštní použití předmětu. Cílem bylo vytvořit tolik neobvyklých použití pro běžný, obyčejný předmět, kolik je za pár minut možné. Dobrovolníci byli pak odstupňování podle množství unikátních řešení - index kreativity myšlení. Následně byli dobrovolníci náhodně přiděleni do jednoho ze tří inkubačních podmínek, kde přes 12 - minutovou odpočinkovou pauzu dělali něco, co nesouviselo s předchozími úkoly. Buď byli ve skupině, kde dělali náročné paměťové úkoly - náročná skupina nebo byli ve skupině, kde dělali nenáročné úlohy - byli požádáni, aby reagovali na signál, který se objeví na obrazovce počítače - nenáročná skupina. Třetí skupina jen seděla a opírala se - oddychová skupina a čtvrtá skupina šla bez přestávky rovnou do druhého kola, kde opět generovali neobvyklá řešení pro běžné předměty - skupina bez oddechu. Po přestávce se k úkolům vrátily i zbylé tři skupiny.

A co vědci tímto pokusem zjistili?
Ukázalo se, že dobrovolníci v nenáročné skupině se významně zlepšili ve své schopnosti vytvářet nové využití pro objekty v druhém kole oproti tomu prvnímu. Zlepšení v jejich generování bylo o 40 %. V ostatních skupinách nedošlo k žádnému zlepšení.

Výsledky však přinášejí další zajímavost
Během inkubační doby vyplňovali dobrovolníci záznam toho, jak jim bloudí myšlenky. Vědci chtěli zjistit, jak často se vědci zabývají myšlenkami nesouvisejícími s tvůrčími úkoly, jako jsou např. vlastní starosti, vzpomínky, zda přemýšlejí nad budoucností. A zjistili, že tyto myšlenky se objevují pravděpodobnější tehdy, když dělají něco, co vyžaduje málo pozornosti / to znamená, že mysl dobrovolníků v nenáročné skupině bloudila nejvíc. Právě lidé, kteří mají sklon bloudit v myšlenkách, jsou tvořivější.

Nyní tedy víme, že když potřebujeme tvořivě myslet, může být dobré zabývat se během pauzy činností nenáročnou na pozornost
Může to být procházka v lese, surfování na internetu nebo jako legendární Archimédes, když přišel na svůj slavný zákon koupelí ve vaně. Při troše štěstí dokážeme odhalit, při čem nám to myslí nejlépe a v případě potřeby sáhneme po osvědčeném způsobu.