Jak nás ovlivňuje biorytmus?

Biorytmus není (pouze) zábava. Biorytmus se stal součástí různých " zábavných nabídek "a stojíc obvykle hned vedle horoskopu, vyvolává v podvědomí despekt. To, co se za tímto slovem skrývá, však zásadně ovlivňuje zdraví i život. Organismus vyžaduje pravidelnost, přílišný chaos v něm vyvolává chorobné změny. Biorytmus je vlastně rytmické střídání intenzity a charakteru životních procesů organismu. Nerespektování tohoto rytmu prokazatelně vede k různým psychickým poruchám, depresím, rychlejšímu stárnutí buněk, jakož i ke zvýšenému riziku srdečně-cévních onemocnění.

Centrem našich vnitřních hodin jsou dvě malá nervová jádra uložená v hypotalamu, která jsou nastavena podle aktuální délky denního světla. Vynucená změna přirozeného biorytmu, která se stane pravidlem, není sice optimální, ale organismus se jí víceméně přizpůsobí. Nepravidelným změnám biorytmu se však organismus přizpůsobuje jen těžce a může, zejména pokud je oslaben, reagovat i různými chorobnými změnami.
Zjistilo se například, že pravidelný rytmus spánku a bdění má velký význam pro naše mentální schopnosti. Narušení tohoto rytmu vede ke zvýšení hladiny kyseliny GABA (kyseliny gama-aminomáselné), která je neuro přenašečem a má v nervovém systému tlumící funkci. Příliš mnoho kyseliny GABA způsobuje, že mozek nepodává očekávané výkony, zhoršuje se proces osvojování nových informací a vyřizování osvojeného. Při pokusech na zvířatech, jejichž biologické hodiny byly narušeny umělým osvětlováním, bylo zjištěno, že "zhloupla". Předpokládá se, že zvýšená hladina kyseliny GABA se objevuje i u starších lidí, kteří mají problémy s pamětí.

Co třeba diktuje biorytmus?
Přetížené průdušky a plíce se ohlásí mezi třetí a pátou ranní hodinou. V tomto čase je produkce adrenalinu a kortizonu, které pomáhají rozšiřovat bronchiální trubice, nejnižší.
Mezi třetí a pátou ranní hodinou je na nejnižší úrovni i krevní tlak. Užití léku proti vysokému krevnímu tlaku může v tomto čase způsobit kolaps! Kolem páté hodiny ranní se organismus začíná aktivizovat na denní režim, tlak i tělesná teplota se zvyšují a mnoho lidí s nemocným srdcem umírá, protože jejich srdce už nedokáže tuto etapu zvládnout. Téměř celé dopoledne trvá zvýšené riziko infarktu.
Nejvyšší výkonnost organismu se váže k času mezi desátou až dvanáctou hodinou dopoledne a čtvrtou až šestou hodinou odpoledne. V dopoledních hodinách dominuje krátkodobá paměť, v odpoledních hodinách paměť dlouhodobá.
Přirozená únava a touha po odpočinku přichází kolem jedné a šesté hodiny odpoledne. Sauna a sprcha přinesou vytoužené osvěžení zejména odpoledne. Cévy jsou v tomto čase rozšířené, cirkulace krve je rychlá a z těla se dobře vylučují toxiny. Cvičení a fyzickou zátěž je vhodné nasměrovat do odpoledních a podvečerních hodin (v podvečerních hodinách má organismus i nejrychlejší reakce).
Od půlnoci do šesté hodiny ranní se redukuje tvorba slin, které ničí v ústní dutině bakterie. Zuby by se proto měly čistit před půlnocí a ráno před snídaní. Po setmění nastupuje přirozená únava, ale aktivizují se játra a alkohol tělo zpracovává lépe než odpoledne.